Přepište dějiny
Martin Groman a Michal Stehlík
0
Martin Groman a Michal Stehlík diskutují o dějinách, veřejném prostoru, médiích a mnohém dalším. Podcast nabízí bonusový obsah na platformách Herohero a Forendors.
Епизоди
-
Sebevědomá věda - Josef Rudinger 14.09.2026 59минNarodil se v Jeruzalémě, studoval chemii v Anglii, létal za války u RAF, pomáhal založit dnešní Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd, otce mu odsoudili v politických procesech, on vstoupil do KSČ, uspěl ve výzkumu, za který jiní získali Nobelovu cenu, emigroval na Západ, přednášel na světových univerzitách a zemřel příliš brzy. Josef Rudinger nepředstavuje příběh “potrhlého” vědce z laboratoře, ale pořádně spletitý osud, v němž světové úspěchy na poli chemie představují jen jednu linku. V seriálu, který o významných českých chemicích vznikl ve spolupráci s Ústavem organické chemie a biochemie Akademie věd, Josefa Rudingera a jeho výzkum přiblíží Pavel Majer. -
Už ani milimetr - Jak se mladá AfD zamotala do dějin 09.09.2026 23мин„Dvanáct milionů Němců bylo v roce 1945 vyhnáno ze své vlasti. Nevzdáme se jediného dalšího milimetru naší země!“ napsal mladý politik AfD Helmut Strauf a připojil mapu poválečného útěku a vysídlení Němců. V Polsku tím způsobil pořádný rozruch. Co vlastně Straufova mapa ukazuje a co zamlčuje? Kde končí připomínání skutečných tragédií německých civilistů a začíná hra s historickým revizionismem? A proč se téma hranic, odsunu a ztracené „Heimat“ znovu objevuje v rétorice mladé generace AfD? Jeden virální příspěvek jako cesta k tomu, jak se i osmdesát let po válce dá bojovat o minulost – a možná také o přítomnost. -
Sebevědomá věda - Alois Pískala 07.09.2026 55минNěkteré výsledky vědecké práce se prostoupají až k praktické aplikaci, například se z nich stanou komerčně úspěšné léky. Některé cesty nikam nevedou, a těch je většina. A pak jsou příběhy jako osud chemika Aloise Pískaly, kdy najdete velmi účinné látky, po čase jsou z nich léky, které zachraňují miliony životů a vydělávají hromady peněz, ale vy z toho tak nějak vypadnete. Stejně tak jako z obecné paměti. Proto je čas si příběh spolužáka a vrstevníka Antonína Holého, doktora Pískaly, připomenout. V seriálu, který o významných českých chemicích vznikl ve spolupráci s Ústavem organické chemie a biochemie Akademie věd, nám s tím tentokrát pomůže chemička Marcela Krečmerová. -
Emanuel Moravec kam se podíváš 02.09.2026 21минHistorické nálepky lítají vzduchem a takový Emanuel Moravec je první na ráně. Prezident Pavel, stejně jako Jindřich Rajchl, Otakar Foltýn, Danuše Nerudová, ministr Klempíř, i Václav Moravec je prý Emanuel Moravec. To přirovnání je rychlé a nesmyslné. Takže jsme se podívali nejen na to, kdo koho takto onálepkoval a proč, ale taky co to má co společného se skutečným Moravcem a jeho pestrým osudem. -
Sebevědomá věda - Antonín Holý 31.08.2026 1ч 26минDevadesátku by 1. září oslavil český chemik Antonín Holý. Ve veřejném prostoru na něj nejspíš narazíte jako na toho toho, “co vymyslel lék na AIDS.” Ale jeho příběh je mnohem složitější a vydal by na slušné drama. Dokládá třeba to, že k vědeckému úspěchu nestačí trocha štěstí, ale je třeba píle, systematičnost, vytrvalost i jistá umanutost. V seriálu, který o významných českých chemicích vznikl ve spolupráci s Ústavem organické chemie a biochemie Akademie věd, se setkáme nejen s minulostí ústavu a jeho objevů, ale také s těmi, kteří na jeho úspěchy navazují. Dnes o profesoru Holém budou hovořit Iva Pichová a Hana Dvořáková, dlouholetá spolupracovnice Antonína Holého a spoluzakladatelka nadace Experientia. -
Přepište dějiny v Legiovlaku: Návrat domů? 26.08.2026 25минTřetí díl speciální série podcastu Přepište dějiny vzniká stejně jako předchozí části na palubě Legiovlaku – za jízdy historickým vlakem taženým parní lokomotivou. Tentokrát se vyprávění zaměřuje na dobu po skončení první světové války: co čekalo legionáře po návratu do nově vzniklého Československa a jak se jejich válečná zkušenost promítla do jejich dalších životů? Jaké místo získali legionáři v novérepublice, jak ovlivnili její armádu a veřejný život a jak se jejich osudy proměňovaly v dalších desetiletích – za první republiky, během okupace i po nástupu komunistického režimu? Příběh návratu totiž nebyl jen příběhem vítězů, ale i příběhem složitých osobních a historických křižovatek. O osudechlegionářů po návratu hovoří vedoucí Muzea československých legií a projektu Legiovlak Jiří Charfreitag a historici Milan Mojžíš a Zdeněk Špitálník. -
Přepište dějiny v Legiovlaku: Roky, kdy se rozhodovalo 19.08.2026 22минDruhý díl speciální série podcastu Přepište dějiny se odehrává opět na palubě jedoucího Legiovlaku, taženého parní lokomotivou. Tentokrát se pozornost obrací k vrcholné fázi legionářského příběhu v letech 1917 a 1918 – k době, kdy československé legie vstupovaly do velké politiky i vojenských dějin. Jak se z vojenských jednotek stal významný argument pro vznik samostatného státu? Jakou roli sehrály boje ve Francii, Itálii a především na ruské frontě a transsibiřské magistrále? A proč se právě toto období stalo jedním z klíčových momentů moderních českých dějin? O vrcholném období československých legií hovoří historici Milan Mojžíš a Zdeněk Špitálník. -
Přepište dějiny v Legiovlaku: Zrod legií 12.08.2026 23минMimořádná série podcastu Přepište dějiny vzniká přímo na palubě Legiovlaku – historického vlaku, který se za jízdy, tažený parní lokomotivou, stává kulisou i součástí vyprávěnío československých legiích. V prvním díle se Martin Groman a Michal Stehlík zaměří na počátky legionářského příběhu: kdy a proč českoslovenští vojáci začali bojovat v zahraničí, z jakých skupin se rodily první jednotky a jak se z dobrovolníků postupně formovalo hnutí, které mělo zásadně ovlivnit vznikČeskoslovenska. Hosty jsou vedoucí Muzea československých legií a projektu Legiovlak Jiří Charfreitag a historici Milan Mojžíš a Zdeněk Špitálník. -
Jak na historii? 05.08.2026 21минJako každé léto i letos Přepište dějiny vysílá z altánu. Tentokrát nepůjde o jednu historickou událost ani konkrétní osobnost, ale o historii samotnou – o to, jak vzniká historické poznání, s jakými prameny historici pracují, jak kladou otázky minulosti a proč se jejich odpovědi mohou v čase proměňovat. Letní rozhovor o metodologii dějin zve k zamyšlení nad tím, co vlastně znamená poznávat minulost a jaké jsou možnosti i limity historické práce. -
Blahoslavení: Jan Bula a Václav Drbola 03.08.2026 19минMimořádný díl podcastu Přepište dějiny přináší záznam veřejné debaty, která se uskutečnila v Jihlavě v předvečer blahořečení páterů Jana Buly a Václava Drboly. Setkání se konalo jen nedaleko místa, kde byli oba kněží povykonstruovaných procesech komunistického režimu popraveni. Debata se vrací k jejich životním osudům, okolnostem babických událostí, mechanismům politicképerzekuce počátku padesátých let i k tomu, jak se proměňovala paměť na jejich příběh a proč je důležité se k němu vracet i dnes. -
Bonus: Brazilský Baťa v Bruselu 31.07.2026 1ч 36минNa úplný závěr naší brazilské série přinášíme záznam živého vystoupení v Bruselu, kde jsme společně s historičkou Barborou Svobodovou mluvili o fenoménu Baťa. Nejen o botách, továrnách a podnikání, ale také o lidech, městech, novinách, knihách, archivech a představách o tom, jak by měla vypadat moderní společnost. Vracíme se k Tomáši i Janu Antonínu Baťovi, ke Zlínu, Batatubě, Batayporá i dalším místům, která jsme během natáčení navštívili. Řeč bude o českých stopách v Brazílii, o pozoruhodných osudech baťováků, o literárním a kulturním rozměru baťovskéhosvěta i o tom, proč Baťův odkaz dodnes vyvolává emoce na obou stranách Atlantiku. Po týdnu v brazilských městech a rodinách spojených s Janem Antonínem Baťou je to zároveň malé ohlédnutí za celou cestou a pokus pochopit,proč je příběh firmy ze Zlína i po sto letech pořád fascinující. -
Brazílie - Dolores Baťa 29.07.2026 50минNa závěr brazilské série přinášíme rozhovor s Dolores Baťa, vnučkou Jana Antonína Bati a ženou, která už desítky let opatruje významnou část rodinného archivu. Právě díky ní se dochovaly dopisy, rukopisy, dokumenty a další materiály, beznichž by řada kapitol Baťova brazilského příběhu zůstala neznámá. Řeč bude o rodinných vzpomínkách, o tom, jaký byl Jan Antonín Baťa doma, jak se jeho potomci vyrovnávají s jeho odkazem i s dlouholetými spory, které jeho jméno provázejí. Rozhovor uzavírá nejen naši cestu po stopách Jana Antonína Bati v Brazílii, ale také vyprávění o tom, jak se z rodinné paměti stávají dějiny — a jak obtížné je někdy uhlídat jejich podobu i po několika generacích. -
Brazílie - Batatuba 22.07.2026 33минVrchol naší brazilské cesty nás zavede do Batatuby, města, kde Jan Antonín Baťa začal budovat svůj nový svět. Projdeme se ulicemi někdejšího „malého Zlína“, navštívíme jeho hrob v Piracaii, otevřeme brány čtyřicet let opuštěné továrny a nahlédneme do archivů, které před očima doslova mizí v prachu, vlhku a rozpadajících se střechách. Potkáme také poslední pamětníky baťovské éry. Paulo ještě jako chlapec Jana Antonína Baťu osobně viděl, Mauricio vypráví o generaci dělníků, kterým továrna změnila život, a Marie Klátilová nás překvapí češtinou, kterou si uchovala od dětství stráveného mezi baťováky v Brazílii. Zatímco část místních se snaží zachránit odkaz Jana Antonína Bati, opuštěná továrna i její archivy připomínají, jak snadno mohou velké příběhy zmizet. Právě tady se nejvíc ukazuje, co z Baťova brazilského snupřežilo – a co už nenávratně mizí. Překlad čtou: Tomáš Černý a Renata Volfová. -
Brazílie - Za řekou Paraná 15.07.2026 51минNaše brazilská výprava opouští Sao Paulo a po dlouhé cestě míří do Batayporá a Bataguassu – měst, která vznikla díky vizím Jana Antonína Bati. Vydáme se po stopách Vladimíra Kubíka a Jindřicha Trachty, mužů, kteří pomáhali proměňovat džungli v města, a navštívíme i centrum nesoucí Trachtovo jméno. Hostem epizody je jeho vnuk Evandro Trachta. Pokračujeme také v příběhu samotného Jana Antonína Bati – tentokrát v období poválečných sporů o firmu, majetek a odkaz, který dodnes vyvolává emoce na obou stranách Atlantiku. -
Brazílie - Baťova léta válečná 08.07.2026 46минDruhý díl naší brazilské série začíná v Česko-brazilské kulturní unii a zaměřuje se na fenomén českých a slovenských krajanů v Brazílii. Jak si udržovali vztah ke staré vlasti? Co pro ně třeba znamenají lidové kroje a co ukrývá jejich archiv? Hostem bude mimo jiné Jose Hlavnička, vnuk někdejšího generálního ředitele firmy Baťa Josefa Hlavničky. Pokračujeme také v příběhu Jana Antonína Bati, který nás tentokrát zavede do dramatických válečných let. A protože kolem Baťova osudu nechybějí ani složité právní otázky, vrací se i náš průvodce po jejich zákoutích David Kolumber. -
Brazílie - Fenomén Baťa 01.07.2026 54минPřepište dějiny vyrážejí na svou dosud největší letní výpravu. První díl nové série, natáčené přímo v brazilském Sao Paulu, otevírá příběh fenoménu Baťa – firmy, značky i životního stylu, který ovlivnil miliony lidí po celém světě. Jak se z moravského podniku stal globální koncern? A proč jeho stopy vedou až do Brazílie? O své vzpomínky se v první epizodě podělí mimojiné Marie Hlavničková, dcera někdejšího generálního ředitele firmy Baťa Josefa Hlavničky. V první části rozsáhlé letní série začínáme vyprávění, které nás provede nejen osudem Jana Antonína Bati, ale i pozoruhodným světem lidí, měst amyšlenek, které po sobě baťovský projekt zanechal. -
Fenomén Sudeťák - bonus - Sudeťáci pro začátečníky aneb Sudetský Němec ve veřejném prostoru 29.06.2026 1ч 12минZáznam živého vystoupení podcastu Přepište dějiny zkvětna 2026 v Brně, které se uskutečnilo v rámci programu historicky prvního sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení na území České republiky. Michal Stehlík a Martin Groman se v debatě zaměřili nikoli na samotné dějinysudetských Němců, ale především na to, jak byl a je „sudetský Němec“ zobrazován v českém veřejném prostoru – jako politický strašák, symbol zrady, oběť, nebo soused, jehož příběh jsme dlouho nechtěli slyšet. -
Fenomén Sudeťák - 3. díl - Vyhnání, paměť a dědictví 29.06.2026 35минPo roce 1945 přišel konec světa, jak jej po generace znaly české pohraniční regiony. Jak probíhalo vyhnání Němců? Kdo odcházel, kdo zůstával a jaké byly lidské důsledky kolektivního trestu? Jak se o vyhnání mluvilo za komunismu a jak po roce 1989? Poslední díl se bude věnovat nejen historii samotné, ale také tomu, proč se téma sudetských Němců vrací do veřejných debat dodnes a jak ovlivňuje české chápání vlastní minulosti. -
Fenomén Sudeťák - 2. díl - Od menšiny k Hitlerovi 29.06.2026 36минDruhá epizoda se zaměří na období první republiky, hospodářské krize a vzestupu radikálních hnutí. Jaké byly skutečné problémy německé menšiny v Československu? Proč získala takovou podporu Sudetoněmecká strana Konrada Henleina? Nakolik šlo o autonomní politické hnutía nakolik o prodlouženou ruku nacistického Německa? Od volebních úspěchů přes Mnichov až po okupaci budeme sledovat okamžik, kdy se z národnostní otázky stala otázka existence státu. -
Fenomén Sudeťák - 1. díl - Zrod sudetského Němce 29.06.2026 33минJak žili německy mluvící obyvatelé českých zemí za habsburské monarchie? Považovali se za Čechy, Rakušany, Němce, nebo jednoduše za obyvatele svého kraje? Jak vznikl moderní nacionalismus a proč se po roce 1918 začalo mluvit o „sudetských Němcích“ jako o jednotném politickém společenství? První díl sleduje cestu od zemského vlastenectví k národnímu konfliktu.
Популярен в
Този подкаст се появява и в подкаст класациите на тези държави.