Nádech

Epizode

• Pokud jídlo tvoří většinu našich myšlenek, je to varovný vykřičník. Co je to food noise? 02.06.2026 31min

  Myšlenky na jídlo, které zabírají nepřiměřeně velkou mentální kapacitu. To je takzvaný food noise. „Není to pouhá chuť na jídlo nebo fyziologický hlad, ale je to nános myšlenek, které nás neustále ovlivňují a obtěžují,“ vysvětluje klinická nutriční terapeutka Markéta Gajdošová.
• Závidím kamarádům, jsem špatný člověk? Je to normální, říká psychoterapeutka 26.05.2026 35min

  „Když závidíš, chceš to, co mají druzí. Na rozdíl od žárlivosti, která je spíše o tom, že něco mám a bojím se, aby mi to nesebrali,“ vysvětluje psychoterapeutka ve výcviku Zuzana Vyhnánková. Podle ní má smysl závisti věnovat pozornost. „Může vypovídat o našem nenaplněném potenciálu, potlačených přáních, o kvalitě našeho sebevědomí a sebehodnoty,“ popisuje.
• Absolutní upřímnost ve vztahu? Máme právo na tajemství, říká terapeut Vojtko v novém pořadu Nádech 19.05.2026 33min

  „Každý máme právo na tajemství. Jasně, že o sobě nemáme vědět všechno,” říká terapeut Jan Vojtko o upřímnosti v romantických vztazích. „Tahle potřeba vyplývá z pseudo-romantického předpokladu, že když o sobě budeme vědět všechno, nebudeme se zraňovat,“ dodává. Spíš bychom se podle něj měli zajímat o to, jak se lidé vztahují ke světu nebo k nám.
• Balanc a Moderní láska končí. Petr Bouška a Markéta Šetinová se loučili naživo v Českém rozhlase 06.05.2026 1h 39min

  Osm let, více než tři stovky dílů a mnoho lidí, kteří díky podcastu Balanc našli oporu v temných chvílích. Moderátoři Petr Bouška a Markéta Šetinová se při posledním živém natáčení v sále Českého rozhlasu bavili s psychologem a psychoterapeutem Alešem Boreckým a psycholožkou a psychoterapeutkou Marií Poláškovou o tom, co jsou dobré konce a rozchody.
• Asexualita: Hrozně bych chtěl, aby coming out nebyl vůbec potřeba 04.05.2026 22min

  Uvědomit si vlastní identitu je často jen začátek. Ten další krok přichází ve chvíli, kdy o tom začneme mluvit s ostatními – s rodinou, s kamarády nebo třeba s lidmi, se kterými chceme navázat vztah. Jak teda může vypadat coming out u asexuality? Jak na něj reaguje okolí? A kde může člověk hledat podporu, když má pocit, že na to všechno není úplně připravený?
• Psychiatrie léčí člověka, ne diagnózu. Proč hraniční porucha osobnosti není rozsudek? 27.04.2026 38min

  Hraniční porucha osobnosti patří k nejlépe léčitelným diagnózám v psychiatrii, a přesto je opředená stigmatem a nepochopením, říká MUDr. Matěj Kasal, psychiatr vedoucí ambulancí Centra duševní rehabilitace Beroun. Podle něj 80 % pacientů do deseti let od diagnózy nepociťuje žádné příznaky nemoci. Klíčem je skupinová psychoterapie, jasná struktura léčby, a upřímná motivace ze strany lékaře.
• Milujeme se jinak, blízkost spočívá v maličkostech. Jak vypadají vztahy asexuálních lidí? 27.04.2026 29min

  Vztahy asexuálních lidí někdy skončí ještě dřív, než vůbec mohou začít — a to právě ve chvíli, kdy řeknou potenciálním partnerům nebo partnerkám o své orientaci. Většina si z toho odnáší bolestivý pocit, že je rozbitá. Ale některé vztahy fungují a přinášejí opravdovou blízkost.
• Asexualita: Znamená asexualita nutnou samotu? 20.04.2026 26min

  Podle dostupných výzkumů se jako asexuální identifikuje zhruba jedno procento lidí. Co to ale znamená v běžném životě – ve vztazích, intimitě nebo randění – o tom se zas tak často nemluví. Jaké to je chtít vztah, a zároveň být asexuální?
• Asexualita: Jak se žije bez sexuální přitažlivosti a proč to není fáze? 13.04.2026 34min

  Asexualita. Pojem, o kterém část společnosti možná nikdy neslyšela. Část tento termín zaslechla a tuší, o co se jedná. A část ho skutečně žije. Jak se asexualita vysvětluje a co vše do ní spadá?
• Bez domova, bez terapeuta, bez šance. Jak systém opakovaně selhává u těch nejzranitelnějších? 07.04.2026 1h 10min

  Ztráta domova znamená mnohem více než jen chybějící střechu nad hlavou. Je to nápor na psychiku, který může vést k traumatům a závislostem. O tom, jak náročný je každodenní boj o přežití a proč samotná snaha jednotlivce nestačí, hovořili v podcastu Balanc na akci Noc venku psychoterapeutka a sociální pracovnice Johana Růžková a psychiatr a psychoterapeut Michal Krs. Bez pocitu bezpečí a fungující sítě pomoci je návrat do běžného života téměř nemožný.
• ADHD, dyslexie i psychické obtíže. Jak pomáhají s problémy studentů univerzity? 06.04.2026 30min

  V pátém díle série Safe Space se podíváme na příběhy těch, kteří mají zkušenosti také se studiem s ADHD, dyslexií nebo dysgrafií. Patrony dílu jsou koordinátorka Lenka Dobešová a psycholožka Karolína Veličková z Centra Carolina a psycholog Tomáš Holub z Centra resilience na Univerzitě Karlově. Jakou pomoc nabízí přímo univerzity?
• V Bohnicích se nekončí, ale začíná. Jak může vypadat hospitalizace, když jste student? 31.03.2026 29min

  „Nechtěla jsem umřít, jenom jsem nechtěla žít tak, jak jsem žila,” svěřuje se Gábi Švejdová, která vyhledala odbornou pomoc. Ve čtvrtém díle série Safe Space mluvíme se studujícími, kteří mají zkušenost s hospitalizací v psychiatrické nemocnici a sdílíme tipy, jak to v takovém případě chodí se školou.
• Nechci poslouchat, že to bude dobrý. Jak si mohou studenti sestavit krizový plán? 23.03.2026 35min

  V sérii Safe Space se věnujeme duševnímu zdraví studujících a v tomto díle zazní tipy, které nám osobně pomohly k tomu cítit se líp. Například Jana doporučuje mimo jiné mít krizový plán. Jak si ho sestavit nám poradí patronka dílu Klára Lampová z organizace Nevypusť duši.
• Safe Space: Jak se studuje lidem s duševními obtížemi? 16.03.2026 26min

  Podle nejnovějšího monitoringu Národního ústavu duševního zdraví z minulého roku přibližně 50 % respondentů studujících vysokou školu zažilo významnou duševní obtíž, kterou by nezvládli sami. Z těch 50 % pouze polovina skutečně odbornou pomoc vyhledala. Jak se studuje těm, kteří pomoc potřebují?
• Nebezpečí kancelářských románků. Jak ničí sexuální poměr schopnost férově vést tým? 11.03.2026 20min

  Aférka na teambuildingu se šéfem, randění s nezodpovězenými otázkami o sobě samém nebo naznačování vztahu tam, kde chceme jen sex. Filozofický poradce Adam Lalák z Centra moderní mysli a Filozofické fakulty UK rozebírá v podcastu Moderní láska tři morální dilemata ze vztahového života a ukazuje, kde intuice nestačí a kde je potřeba se zastavit a myslet.
• Safe Space: Stres, tlak a pocit, že nejsem dost. Co prožívají studenti a jak to překonat? 09.03.2026 33min

  Jak zvládnout stres a překonat pocit, že nejsem dost? První díl série Safe Space o duševním zdraví studujících se věnuje tomu, že škola může být zároveň naše vysněné místo, ale i zdroj velkého stresu a tlaku. „Pro mě bylo důležité uvědomit si, že v tom nejsem sama,“ svěřuje se Kristina.
• Vztahová krize: Máme právo na nevěru, když náš protějšek odmítá sex? 25.02.2026 28min

  „Sex v budoucnosti není něco, co lze slíbit, záleží na biologických a psychologických faktorech mimo naši kontrolu,“ říká v podcastu Moderní láska Adam Lalák, filozofický poradce a učitel filozofie. Má člověk právo hledat blízkost jinde, když jsou jeho potřeby doma dlouhodobě na nule? Když vstupujeme do vztahu, často automaticky počítáme s tím, že budeme jen pro sebe, aniž bychom si vyjasnili, co to vlastně obnáší. Jaká morální dilema současné vztahy přináší?
• Astronauti nejsou psychopati. Co nás učí extrémní mise o emocích a odolnosti? 10.02.2026 40min

  „Lidi, kteří nevnímají strach a nebojí se, nemají na Antarktidě a ve vesmíru co dělat,“ říká v Balancu Iva Poláčková Šolcová. V rozhovoru jsme pátrali po tom, jak vypadá 18 měsíců izolace v simulovaném letu na Mars, co dělá s psychikou pocit, že už je to skoro na za mnou a proč je emoční gramotnost základní výbava pro běžný život, nejen pro astronauty.
• Monogamie je přirozená. Stejně jako nevěra. Co z toho plyne pro současné vztahy? 04.02.2026 30min

  „Pro naši kulturu je monogamie typická, ale rozhodně to není jediný způsob, jak lidé mohou žít a vychovávat děti,“ říká v Moderní lásce evoluční psycholožka Klára Bártová. Máloco je ve vztazích tak silnou normou jako monogamie. Odpověď je částečně kulturní, částečně biologická. V naší kultuře ovlivněné křesťanskými tradicemi je typické mít vztah mezi dvěma jedinci. Existují ale kultury, kde je běžné mnohoženství nebo mnohomužství.
• Vrozená, nebo proměnlivá? Věda rozplétá mýty o vzniku sexuální orientace 28.01.2026 37min

  „Neexistují vědecké důkazy, které by ukazovaly, že sexuální orientaci můžeme jakkoliv změnit.“ Evoluční psycholožka Klára Bártová v Moderní lásce popisuje, jak se naše sexuální orientace vynořuje z kombinace genů, hormonů v těhotenství i prostředí a proč ji nejde převychovat. Vysvětluje rozdíl mezi orientací, chováním a identitou, mluví o tom, proč mladší generace otevřeněji volí neheterosexuální nálepky a proč pokusy o konverzní terapii končí spíš traumatem než změnou touhy.