Český rozhlas - Věda

Epizode

• 
  Věda Plus: Čím se vyznačuje varianta covidu Stratus, která se momentálně šíří Českem, a kdy by se proti ní měli lidé očkovat? 22.10.2026 26min

  Přispívají udržitelné chovy hospodářských zvířat k větší biodiverzitě, nebo naopak krajinu více zatěžují? - Jak bude fungovat nový systém varování před kolizí letadel, který vyvinuli čeští inženýři? Moderuje Daniela Vrbová.
• 
  Magazín Experiment: Staré technologie musejí ustoupit novým. Klimatu může pomoci kreativní destrukce, říká nobelista 22.10.2026 3min

  Podobně jako skončily parní stroje nebo mechanické psací stroje, tak bychom se mohli zbavit současných neúsporných technologií. Takzvaný proces kreativní destrukce by nám mohl pomáhat zvládat klimatickou změnu, tvrdí francouzský nositel Nobelovy ceny za ekonomii Philippe Aghion. Nedávno se účastnil diskuzí Pražského klimatického týdne.
• 
  Co v učebnicích nebylo: Rajčata z Ameriky, ale i nebezpečné invazní druhy aneb Jak člověk rozšířil rostliny. Ne vždy úmyslně 22.10.2026 1min

  Věděli jste, že mnohé rostlinné druhy rozšířil po zeměkouli člověk? Přirozené šíření rostlin bývá většinou pomalý proces, který probíhá pomocí větru, vody nebo živočichů. Člověk ale tento proces zásadně urychlil.
• 
  Věda Plus: Czech Space Week je největší festival kosmických aktivit v Česku 21.10.2026 25min

  Co si pod takovým festivalem představit? - Když člověk krajinu desítky let přetváří, musí ji potom znovu naplánovat, aby ji napravil? - Tomáš Baťa vyvážel ze Zlína do světa nejen boty, ale i svou představu o ideálním městě. Jak se v různých koutech světa zabydlela? - Kvůli nebezpečným horkům a vysychání přírody zažalovaly švýcarský stát a jako první dosáhly verdiktu, podle kterého je ochrana klimatu lidské právo. Teď švýcarské klima babičky - jak si samy přezdívají - přijely do Prahy, aby dle svých slov k něčemu podobnému inspirovaly i Čechy. Moderuje Ondřej Látal.
• 
  Síťovka: Máte doma virální mačkací knedlíčky? Pokud smrdí po benzínu, máte problém! 21.10.2026 4min

  Mačkací knedlíky, anglicky squishy dumplings, připomínají japonské knedlíčky. Pokud ale vydávají vůni jako benzín, ředidlo nebo lepidlo, musí okamžitě do koše! Takové hračky jsou totiž nebezpečné pro vaše zdraví.
• 
  Co v učebnicích nebylo: Od hliněných tabulek z Mezopotámie k Rettigové: Jak vypadaly první kuchařské recepty v historii? 21.10.2026 1min

  Věděli jste, že první kuchařské knihy vznikly už před tisíci lety? Za nejstarší dochované kuchařské texty se považují klínopisné tabulky z Mezopotámie, pocházející z období kolem roku 1700 př. n. l. Ty obsahují jednoduché recepty a postupy pro přípravu jídel, hlavně polévek a dušených pokrmů.
• 
  Věda Plus: Čeští vědci odhalili pravidla vesmírného cvrlikání 20.10.2026 25min

  Zvláštní signály z kosmu můžou varovat družice před nebezpečnou radiací. - Co chtějí Japonci prozkoumat u měsíců planety Mars, kam vyslali kosmickou sondu? - Brněnští vědci zkoumali, jak po akutním stresu znovu získat klid a přitom neztratit bdělost. - A vezmeme vás na Nudnou konferenci - původně se měla věnovat něčemu zajímavému a důležitému, ale protože to dělá každý, rozhodli se její organizátoři změnit přístup, a věnují se okrajovým, nevýznamným a nedůležitým tématům. Moderuje Štěpánka Martanová.
• 
  Magazín Experiment: Srážkám letadel na ranvejích má zabránit technologie z Brna. Piloty varuje před hrozící kolizí 20.10.2026 3min

  Na letištní ranveji může o srážce rozhodovat několik sekund. Brněnští inženýři z firmy proto vyvinuli systém, který piloty včas varuje před hrozící kolizí s jiným letadlem nebo vozidlem. Technologie má brzy zamířit do více než stovky komerčních letadel.
• 
  Co v učebnicích nebylo: První ochlupení roste už v děloze. K čemu slouží lanugo a jak nám chlupy pomáhají hojit rány? 20.10.2026 1min

  Věděli jste, že chlupy na těle máme ještě před narozením? Zhruba v pátém měsíci těhotenství začnou vlasové folikuly produkovat jemné chloupky, které pokrývají celé tělo plodu.
• 
  Věda Plus: Čeští vědci vyvinuli šetrnější způsob odhalování nebezpečných plísňových infekcí u onkologických pacientů 19.10.2026 26min

  Jak zásadní průlom to může znamenat u pacientů s rakovinou? - Svět se připravuje na mimořádně silný klimatický jev El Niňo, který přináší extrémní počasí, sucho i záplavy. Jak může ovlivnit nadcházející zimu v Česku? - V Praze dnes začíná festival vědeckých filmů - jaké snímky nabídne letos a jakým tématům se věnuje? Moderuje Lenka Vahalová.
• 
  Antivirus: Antivirus: Podvodné reklamy mají mnoho podob. Využívají je i kyberzločinci 19.10.2026 3min

  Reklamy jsou na internetu všudypřítomné, někdy užitečné a často otravné. Můžou být ale také vyloženě škodlivé. „Rozdíly mezi podvodnou a legitimní reklamou se tak zmenšují,“ varují redaktoři pořadu Jana Magdoňová a Jan Cibulka. Jak se bránit?
• 
  Planetárium: Velmi speciální vztahy mezi rostlinami a jejich opylovači a život slavisty Pavla Josefa Šafaříka 19.10.2026 42min

  Povídání o rostlinách a jejich opylovačích (5:02) – Astronomie: LISA a její okno do vesmíru (22:12) – Slavista a kartograf Pavel Josef Šafařík, 1. část: Život (27:02)
• 
  Co v učebnicích nebylo: Množení rostlin bez semen: kapradí se šíří vzduchem, jahodník raději klonuje sám sebe 19.10.2026 1min

  Věděli jste, že ne všechny rostliny se rozmnožují semeny? Typickým příkladem jsou kapradiny. Ty se rozmnožují pomocí výtrusů, které vznikají na spodní straně jejich listů a snadno se šíří vzduchem na velké vzdálenosti.
• 
  Jihočeské nebe: Objev dalšího tělesa za Neptunem vedl až k tomu, že Pluto bylo vyřazeno z kategorie planet 18.10.2026 7min

  Letos je tomu dvacet let, co oblohu nad našimi hlavami vnímáme trochu jinak, s nadsázkou řečeno. Pluto bylo totiž přeřazeno ze seznamu planet do nově vytvořené kategorie trpasličích planet. Došlo k tomu na shromáždění Mezinárodní astronomické unie v Praze a jako jediná Češka u toho byla ředitelka českobudějovické hvězdárny a planetária Jana Tichá.
• 
  Leonardo Plus: Vědec: Hub může být několik milionů, mnoho jich je pod zemí 18.10.2026 41min

  Jednotlivé kvasinky, žampion nebo mnohatunová václavka. Houby představují velmi pestrý svět propojený s rostlinami či bakteriemi. „Jsou to taková města, sítě různých organismů, které si dodávají to, co potřebují. A to se snažíme rozplést,“ přibližuje v Leonardu Plus výzkumník a herní vývojář Tomáš Větrovský z Mikrobiologického ústavu Akademie věd.
• 
  Žárovky: Do univerzitního pivovaru se dostala přes komunikaci vědy. Žárovky s Barborou Přibylovou 17.10.2026 24min

  Dělám z toho vědu – to je motto, kterým se řídí Barbora Přibylová z Univerzity Palackého v Olomouci. Nejdříve studovala analytickou chemii se zaměření na umění, dnes zkoumá opiáty v potravinářství. Také studuje management vědy a je poradkyní britského velvyslance. Především je ale velká popularizátorka vědy a díky tomu se dostala i do univerzitního pivovaru, kde jsme natáčeli.
• 
  Planetárium: LISA otevře další okno do vesmíru. „Uvidí“ galaktická monstra? 17.10.2026 3min

  Tři sondy v trojúhelníkové formaci o straně dva a půl milionu kilometrů po sobě při lovu gravitačních vln budou „střílet“ laserovými paprsky. Tak bude vypadat mise LISA.
• 
  Laboratoř: Jedna plíce, dva penisy, pravotočivá spirála. S tělem hadů si evoluce pohrává 17.10.2026 25min

  Raná embrya hadů se skoro vždycky stáčejí doprava, a to ještě dřív, než jim narostou svaly. Později se část z nich přetočí zpět. Když se hadi líhnou z vajec, pravotočivých a levotočivých jich bývá půl na půl. Vývoj hadů má řadu dalších zvláštností.
• 
  Magazín Experiment: Jak propůjčit mimiku Einsteinovi a vyprávět příběh formulí? A jak zabránit kolizím na ranvejích? 17.10.2026 21min

  00:00 témata magazínu00:35 projekce Signal festivalu04:30 rozhovor s Jonášem Priškinem z VŠCHT08:27 AI Rakathon proti rakovině10:10 systém pro zabezpečení ranvejí13:50 rozhovor s Jakubem Hospodkou z ČVUT17:29 proces kreativní destrukce
• 
  Meteor: Meteor o sopečných jedech, placaté žábě a genetické záhadě 17.10.2026 52min

  Poslechněte si:01:12 Umí se bakterie přizpůsobit jedům?13:36 Dokáže netopýr ulovit ptáka?23:47 První komerční jaderná elektrárna29:34 Jak loví placatá žába?39:32 Společná matka dvou druhů mravenců?45:40 Jak si ryba pamatuje?Hovoří geofyzik Günther Kletetschka nebo genetik Jan Pačes. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Co ryba ví? čte Igor Bareš.