10:35
10:35
0
Podcast o vojenství a bezpečnosti s přesahem do mezinárodní politiky. Ptáme se lidí se zajímavým příběhem, přibližujeme špičkový výzkum a nebojíme se ani moderní techniky.
Επεισόδια
-
SPYDER: návrat k fuknční PVO. Bylo chybou zbavit se kanónových systémů? | 10:35 06.10.2026 23λPojďte s námi do kina! Uvedeme dokument October 7: Bearing Witness to the Massacre. Před promítáním proběhne debata s Čechem, který sloužil v IDF. 🇮🇱 Vstupenky zde. 🎟 CELÁ EPIZODA na Patreonu a HeroHero 🎙️Po konci studené války se české pozemní protivzdušná obrana AČR zmenšila na jediný pluk. Ve Strakonicích teď sovětský systém PVO 2K12 KUB nahrazují čtyři baterie izraelského systému SPYDER na podvozku Tatra. Podle podplukovníka Jaroslava Sekaniny to ale není cíl, jen první krok k obnově české PVO. Pplk. Sekanina pracoval na zavádění PVO SPYDER do Armády ČR a dnes na Ministerstvu obrany řeší, jak by měla česká PVO vypadat za pár let. Na Dnech NATO v Ostravě a Dnech Vzdušných sil AČR jsme s ním mluvili o tom, co nový systém PVO opravdu mění, a to nejen v dosahu radaru nebo počtu cílů, na které může působit naráz. Kdy má smysl vystřelit drahou raketu na levný dron? Proč by Česko na stoprocentní jistotu muselo být „velmi bohatá země“? A proč se z „need to know“ stalo „need to share“, když se zpoždění dat mezi radarem, letadly a velením měří v milisekundách? Došlo i na to, co SPYDER neumí. Proč zatím nedokáže sestřelit balistické rakety? Bylo chybou zbavit se kanónové PVO? A lze zvládnout základy SPYDERu za dvě hodiny? Jaroslav Sekanina sloužil u pozemní protivzdušné obrany přes 25 let. V letech 2020–2024 velel 251. protiletadlovému raketovému oddílu ve Strakonicích, od roku 2025 působí na Sekci rozvoje sil MO. -
Dron za pár dolarů nestojí za střelu. Vrtulníky spoléhají na kulomety | Šortka 01.10.2026 15λPojďte s námi do kina! Uvedeme dokument October 7: Bearing Witness to the Massacre. Před promítáním proběhne debata s Čechem, který sloužil v IDF. 🇮🇱 Vstupenky zde. 🎟 CELÁ EPIZODA na Patreonu a HeroHero 🎙️ Drony za pár dolarů nemá smysl sestřelovat řízenými střelami. Každý cíl se musí v případě potřeby vizuálně identifikovat. Stále totiž létají nad spojeneckým územím a musí myslet na to, co mohou zásahem způsobit na zemi. Hostem byl pilot vrtulníku UH-1Y Venom z 22. křídla vrtulníkového letectva v Náměšti nad Oslavou. Po studiu na UNOB létal zhruba deset let na Mi-171Š a nalétal na nich přes tisíc hodin. Po příchodu platformy H-1 do české armády přesedlal na „UHáčko“, které popisuje jako „zběsilého závoďáka“. Jako pilot se účastnil i mise v Polsku, kde česká armáda pomáhá střežit vzdušný prostor východní hranice NATO. V čem se liší údržba západních a sovětských strojů? Jak vypadá navádění na cíl od polských radarů nebo z AWACSů? A co by mohlo nahradit Mi-171Š: Black Hawk, Caracal, nebo vysněný Chinook? 🎥 Rozhovor jsme natočili v polním studiu na Dnech NATO a Dnech vzdušných sil v Ostravě.
-
CV90 přináší úplně jiný způsob vedení boje. Celá armáda se musí mentálně změnit | 10:35 30.09.2026 24λPojďte s námi do kina! Uvedeme dokument October 7: Bearing Witness to the Massacre. Před promítáním proběhne debata s Čechem, který sloužil v IDF. 🇮🇱 Vstupenky zde. 🎟 CELÁ EPIZODA na Patreonu a HeroHero 🎙️ Kolik vozidel se letos podaří zkompletovat? Proč armáda nakonec zvolila 30milimetrový kanón místo silnějšího 35 nebo 40mm, jako mají Švédové? A proč padla volba na osádkovou věž? CV90 představuje generační skok oproti BVP-2. Je to systém, který pracuje s obrovským množstvím dat, sdílí informace a mění způsob, jakým mohou velitelé vnímat bojiště. Armáda proto bude muset změnit výcvik, doktrínu i samotný „mindset" lidí. S Milanem Zvirinským proto rozebíráme, co všechno se bude muset změnit v hlavách českých vojáků. Zvirinský je ředitel projektů a vývoje ve státním podniku VOP CZ a aktuálně vede českou část programu CV90. Předtím strávil více než tři desetiletí v armádě, působil jako náčelník štábu 7. mechanizované brigády a prošel misemi na Balkáně, v Afghánistánu i Mali. Zkušenosti má také z velitelství NATO v Nizozemsku a Belgii. Rozhovor jsme natočili přímo na Dnech NATO a Dnech vzdušných sil v Ostravě. Jak vypadá balistická ochrana CV90 v porovnání s BVP-2? Co všechno dokáže aktivní ochrana proti protitankovým střelám a dronům? Jakým způsobem si vozidla vyměňují data se štáby? A jaký modernizační potenciál skýtá CV90 do budoucna?
-
Veřejnost by byla v šoku. Evropa se od začátku války skoro nepohnula. Polsko je výjimkou. 29.09.2026 17λCELÁ EPIZODA na Patreonu a HeroHero 🎙️ Jak je na tom po více než čtyřech letech války na Ukrajině evropský obranný průmysl? Přidaly evropské státy dostatečné výrobní kapacity? A co bychom si měli být schopni vyrábět sami? Kdyby někdo důkladně prověřil, v jakém stavu byly evropské armády před invazí na Ukrajinu, veřejnost by podle Davida Choura byla v šoku. A od té doby se toho moc nezměnilo. Chour je místopředsedou představenstva a výkonným ředitelem CSG. Rozhovor jsme natočili přímo na Dnech NATO a Dnech Vzdušných sil v Ostravě. Jedinou zemí, která podle Choura ke zbrojení přistoupila opravdu zodpovědně, je Polsko. Do armády dává přes čtyři procenta HDP a chce mít největší armádu v Evropě. Česko naproti tomu žádné velké nákupy nerozjelo: švédské transportéry se tendrovaly už před válkou a nové stíhačky by se kupovaly tak jako tak. Jaký obranný průmysl si ale může dovolit desetimilionová země? Proudová letadla ani systémy za miliardy dolarů u nás nikdy vyrábět nebudeme. Munici by si ale podle Choura měla umět vyrobit každá země velikosti Česka. Mluvili jsme i o tom, kolik armádních zakázek by měly dostávat české firmy, proč je Chour skeptický ke společné evropské obraně, čím se liší stavba továrny v Evropě a v USA a co brzdí průmyslovou spolupráci s Ukrajinou.
-
Armáda se musí naučit pracovat s daty. I běžný „šum“ může být příprava na válku. 23.09.2026 26λCELÁ EPIZODA na Patreonu a HeroHero 🎙️ S plukovníkem Josefem Daňhelem, náčelníkem štábu Velitelství informačních a kybernetických sil AČR, jsme v našem mobilním studiu na Dnech NATO a Dnech Vzdušných sil mluvili o tom, jak se česká armáda připravuje na nové podoby válčení. Jakou roli hraje a bude hrát v konfliktech umělá inteligence? A hrozí, že velitelé začnou její doporučení pouze „odklikávat“? S nástupem nových technologií souvisí i otázka zabezpečení moderních zbraňových systémů, jako jsou F-35 nebo CV90. Jak by měla vypadat kybernetická bezpečnost těchto systémů a proč ji nelze řešit až na konci akvizičního procesu? Od technologií jsme se dostali také k informačnímu působení. Co vlastně znamená strategická komunikace? Jak se liší od informačních a psychologických operací? Mluvili jsme o odolnosti společnosti, kritickém myšlení i o tom, jak může armáda pomáhat, aniž by překročila hranici mezi informováním a manipulací. Nakonec jsme otevřeli i jeden z největších problémů informačních a kybernetických sil: nedostatek lidí. Armáda soutěží o technické specialisty, forenzní analytiky, plánovače i právníky s civilním sektorem. Navíc musí umět řídit jejich kariéry a udržet jejich znalosti v širším bezpečnostním systému. Josef Daňhel je v armádě od roku 2001, prošel zahraničními operacemi v Kosovu a Afghánistánu, působil u prvního německo-holandského sboru NATO a studoval strategická studia na US Army War College.
-
Rusové utratili 1,5 mil. lidí. Čeká je mobilizace, kterou nikdo nevyhlásí | Šortka 18.09.2026 19λCELÁ EPIZODA na Patreonu a HeroHero 🎙️Co by pro vztahy Ruska s Evropou znamenala silnější role AfD v Německu? A co lze z voleb do Dumy vyčíst o náladách v ruské společnosti? Ruská ekonomika je pod tlakem, ale zatím se nehroutí a Moskva je nadále schopna financovat válku. S rusistou a politologem Karlem Svobodou z Fakulty sociálních věd UK probíráme, jak dlouho může tento model fungovat, zda Rusku skutečně docházejí lidé a jak by mohla vypadat mobilizace. Řeč je také o obcházení západních sankcí, západních firmách, které v Rusku stále působí, a možnosti, že se po skončení války ekonomické vazby mezi Ruskem a Evropou znovu rychle obnoví. Věnujeme se také tomu, co by pro vztahy Ruska s Evropou znamenala silnější role AfD v Německu, a ruským parlamentním volbám a tomu, co z jejich výsledků lze vyčíst o podpoře Putinova režimu a války v ruské společnosti.
-
Tálibánec na operačním stole. Jak vypadá práce chirurga ve válečné zóně | 10:35 15.09.2026 37λCELÁ EPIZODA na Patreonu a HeroHero 🎙️„První noc nespíte, když ten Kalašnikov štěká. Třetí noc už spíte jak dudek.“ Jak vypadá práce chirurga ve válečné zóně? Tomáš Šebek v rozhovoru vzpomíná na mise Lékařů bez hranic v Afghánistánu a Jemenu, na cesty přes checkpointy, kde „co voják, to jiná uniforma“, i na situaci, kdy mu malý kluk mířil Kalašnikovem přímo do obličeje. Mluví také o tom, co znamená zůstat neutrální ve chvíli, kdy na operačním stole leží příslušník Tálibánu. „Naším cílem není ty lidi soudit. Kdybyste ten soud vykonali, tak vám jde o krk.“ Vysvětluje, proč je neutralita pro Lékaře bez hranic zásadní, co se stane, když ztratí důvěru některého z aktérů konfliktu, a popisuje útok na nemocnici v Kunduzu, který dodnes nebyl vyšetřen.
-
Rok 2027 bude pro budoucnost dronů zlomový. Je třeba vycvičit stovky operátorů | Šortka 11.09.2026 24λCELÁ EPIZODA na Patreonu a HeroHero 🎙️Dokáže si armáda některé drony vyrábět sama pomocí 3D tisku? Jak budou drony spolupracovat s dalšími zbraněmi v rámci „sensor-to-shooter“ cyklu? A potřebuje Česko obří drony typu Reaper nebo Triton? V rozhovoru s kapitánem Davidem Hrachovinou, náčelníkem střediska bezpilotních systémů u 533. praporu, jsme rozebírali, jakou dnes mají v české armádě roli drony, jak se budou cvičit jejich operátoři a proč může být rok 2027 v jejich využívání zlomový. Věnovali jsme se také tomu, jak do práce s drony vstupuje umělá inteligence, kam směřují autonomní systémy a jak se armáda připravuje na obranu proti dronům. Řeč přišla i na testovací cvičení Drone Shield a na zkušenosti zemí NATO, které jsou v používání dronů nejdál.
-
Data jsou nová munice. My se nechystáme na válku typu Ukrajina. NATO je jinde | 10:35 08.09.2026 39λCELÁ EPIZODA na Patreonu a HeroHero 🎙️ Válka budoucnosti bude stále transparentnější. Družice, drony, kamery, mobily a další senzory budou vytvářet obrovské množství dat o tom, co se na bojišti děje. Pro velitele tak nebude klíčové jen informace získat, ale především je včas vyhodnotit a správně podle nich rozhodnout. S plk. Ing. Denisem Dúbravčíkem, pilotem L-159 a bývalým velitelem 212. taktické letky, jsme mluvili o tom, jak se mění způsob vedení války a co znamenají Multi-Domain Operations pro budoucnost české armády a celé Aliance. Probrali jsme propojení jednotlivých domén, digitalizaci, umělou inteligenci i to, proč samotné moderní zbraňové systémy nestačí. Došlo i na kvantové technologie, vesmírnou doménu, autonomní systémy a budoucnost pilotovaných letounů. Na závěr rozhovoru zve plk. Dubravčík všechny na Dny NATO v Ostravě & Dny Vzdušných sil AČR. Na místě budeme i my, podcast 10꞉35! Podcastové studio, merch, autogramiáda, prodej knih a další. V sobotu a neděli 19. a 20. září se na vás těšíme na letišti Leoše Janáčka!
-
PVO SPYDER, C-390 a Red Arrows. Dny NATO chystají velkou show | Šortka 03.09.2026 19λCELÁ EPIZODA na Patreonu a HeroHero 🎙️ Dny NATO se za více než dvacet let proměnily v jednu z nejvýznamnějších akcí svého druhu v Evropě. O jejich historii, organizaci i letošním programu jsme mluvili se Zbyňkem Pavlačíkem, předsedou spolku Jagello 2000 a hlavním organizátorem Dnů NATO v Ostravě & Dnů Vzdušných sil Armády České republiky. Letos dorazí desítky letadel a vojenské techniky z řady zemí včetně Německa, které je hlavní partnerskou zemí. Návštěvníci uvidí například premiéru české C-390 Millennium, nově také prezentaci systému protivzdušné obrany SPYDER nebo legendární britské Red Arrows. Na Dnech NATO budeme i my, podcast 10:35! Podcastové studio, merch, autogramiáda, prodej knih a další. V sobotu a neděli 19. a 20. září se na vás těšíme na letišti Leoše Janáčka v Ostravě!
-
Proč začala první světová válka? | 10:35 01.09.2026 33λProč evropské elity před první světovou válkou věřily, že válka je nevyhnutelná? A jak se z atentátu v Sarajevu během několika týdnů stal konflikt, který vtáhl téměř celou Evropu? S Ondřejem Houskou jsme mluvili o příčinách první světové války, o tom, proč Rakousko-Uhersko vidělo v konfliktu možnost, jak posílit svou pozici, i o německých strategických chybách, které nakonec přispěly k válce na dvou frontách. Dostali jsme se také ke vstupu Spojených států do konfliktu a ke vzniku poválečného mýtu o „ráně dýkou do zad“. Ondřej Houska je redaktor Hospodářských novin, věnuje se Evropské unii a české evropské politice. Pět let působil jako zpravodaj v Bruselu, získal Ph.D. z historie na Univerzitě Karlově a je autorem knihy Strůjci apokalypsy: Kdo může za nejdůležitější válku dějin?
-
Ukrajině dochází Patrioty. Rusové létají blíž k frontě. A co tanky? | Šortka 27.08.2026 19λCELÁ EPIZODA na Patreonu a HeroHero 🎙️ Ruské síly se na Ukrajině dál pomalu posouvají vpřed. Největší tlak je na Donbasu, kde se bojuje o Kosťantynivku a Dobropillju. Zároveň se mění způsob vedení bojů, po dlouhé době se objevil mechanizovaný útok s tanky vybavenými aktivní ochranou proti dronům a ruské letectvo si může kvůli nedostatku ukrajinských střel Patriot dovolit operovat blíže frontě. Ve druhé části Šortky se věnujeme rusko-čínské podpoře Íránu a nové jaderné dohodě mezi Spojenými státy a Saúdskou Arábií. Může dohoda otevřít cestu k jadernému zbrojení dalších států Blízkého východu?
-
Oběť otců nestačí. Na Ukrajině přicházejí na řadu mladší ročníky | 10:35 25.08.2026 43λCELÁ EPIZODA na Patreonu a HeroHero 🎙️Rusko ztrácí vliv na Kavkaze. Arménie mu přestává věřit, Ázerbájdžán získal zpět Náhorní Karabach a do regionu stále výrazněji vstupují Turecko a Írán. Kdo nahradí Rusko? Tereza Soušková tři roky vedla České centrum v Kyjevě a dlouhodobě se věnuje postsovětskému prostoru, Rusku a Kavkazu. V rozhovoru popisuje proměnu Ukrajiny po letech války, vyčerpanou ukrajinskou společnost a otázku, co by vlastně muselo nastat, aby válka skutečně skončila. Mluví také o tom, proč Rusko nechalo Arménii napospas Ázerbájdžánu, jak ruské oslabení proměnilo mocenskou rovnováhu na Kavkaze a proč v regionu sílí vliv Turecka a Íránu. Dostáváme se i ke Gruzii, Abcházii a Jižní Osetii a k tomu, proč Gruzie nevyužila ruského oslabení.
-
220 tisíc vojáků. 10 divizí. 3 vojenské okruhy. Mohla by se ČSLA v roce 1968 bránit? | Šortka 21.08.2026 25λCELÁ EPIZODA na Patreonu a HeroHero 🎙️Co by se stalo, kdyby československá armáda v srpnu 1968 dostala rozkaz postavit se sovětské invazi? V roce 1968 měla československá armáda kolem 220 tisíc mužů, deset divizí a patřila v rámci Varšavské smlouvy mezi lépe vybavené a vycvičené armády. Jenže na invazi z východu nebyla připravena. Její divize byly rozmístěny především podél západních hranic, protože jejím hlavním úkolem bylo připravit se na případný útok ze strany NATO. V rozhovoru se dostáváme k tomu, jaké informace měla armáda před invazí, proč politické vedení varování před sovětským zásahem podcenilo a co se odehrávalo na generálním štábu v noci z 20. na 21. srpna. Mluvíme také o důstojnících, kteří připravovali plány odporu, vyváželi zbraně a materiál nebo sledovali pohyb okupačních jednotek. Daniel Povolný působí v Ústavu pro studium totalitních režimů a dlouhodobě se věnuje dějinám československých ozbrojených sil.
-
Zásoby na dvě noci nestačí. Jsme připraveni na konflikt? Generál Míka | 10:35 18.08.2026 37λCELÁ EPIZODA na Patreonu a HeroHero 🎙️Velitel Velitelství pro operace o principu “Fight Tonight”, akvizičním dluhu AČR a stavu záloh. Generálmajor Jaroslav Míka velí od srpna 2026 Velitelství pro operace AČR. Během své kariéry létal na letounech L-159 Alca a JAS 39 Gripen, velel 21. základně taktického letectva, působil na Sekci rozvoje sil Ministerstva obrany a v rámci zahraničního nasazení velel misi Baltic Air Policing v Litvě. Je absolventem Vojenské akademie v Brně, Air War College v USA a Royal College of Defence Studies ve Velké Británii. Ještě jako zástupce velitele Velitelství pro operace měl na starost agendu spojenou s letním DVC: „Je lepší být připraven třeba s vz. 58 než nepřipraven s Brenem dvojkou,” hodnotí obecné odhodlání uchazečů o dobrovolné vojenské cvičení. Velitelství pro operace je multidoménové velitelství, které propojuje vzdušné, pozemní a teritoriální síly, kybernetické a vesmírné schopnosti. V případě krize odpovídá také za plán Obrana a Host Nation Support pro NATO. Generál Míka v rozhovoru mluví o akvizičním procesu, který se podle něho daří zrychlovat a zefektivňovat, o cíli 10 tisíc lidí v aktivních zálohách a navyšování počtu vojáků z povolání až na 37 tisíc. Ze všeho nejvíce ale odpovídá na zásadní otázku pro českou společnost: Jsme připraveni na případný konflikt vysoké intenzity?
-
Válka testuje průmysl. USA spotřebovaly 15 let produkce Tomahawků za jeden měsíc | 10:35 11.08.2026 38λCELÁ EPIZODA na Patreonu a HeroHero 🎙️Jakou roli má dnes ve válce levná masa (Affordable Mass)? Proč Evropa nedokáže vyrábět zbraně ve velkém? A jak může Česko využít svou průmyslovou základnu? Tomáš Pardek a Ivo Kramoliš v rozhovoru popisují, jak se po roce 2022 zrychlil inovační cyklus. Obranný průmysl dnes dokáže rychleji reagovat na potřeby armády. Ukrajina své drony, střely a další platformy dokáže iterovat i v řádu dní. S rychlostí vývoje ale souvisí i další otázka: dokážeme tyto technologie vyrábět ve velkém? Právě masová výroba je jedním z problémů evropského obranného průmyslu. Jednotlivé armády mají rozdílné požadavky, certifikace i výrobní postupy. Proč je evropská výroba tak roztříštěná a může větší unifikace požadavků pomoci nastartovat skutečnou masovou výrobu? Tomáš Pardek je Director Product Business Development ve společnosti AviaNera Technologies, která vyrábí pohonné jednotky pro bezpilotní systémy a pokročilé zbraňové systémy. Ivo Kramoliš je ředitelem PwC ČR pro obranný a bezpečnostní sektor a příslušník Aktivní zálohy AČR.
-
Hrdost. Přátelství. Spánková deprivace. Letní DVC pro studenty | Šortka 07.08.2026 22λCELÁ EPIZODA na Patreonu a HeroHero 🎙️Studenti mají za sebou další ročník letního dobrovolné vojenské cvičení, které se na rozdíl od klasického Kurzu základní přípravy pro vojáky z povolání a aktívní zálohy liší hlavně v tom, že jej lze absolvovat v řadě útvarů po celé České republice, například i u Hradní stráže. A hned dva absolventy tohoto letního výcviku pro studentstvo jsme si pozvali k nám do podcastu a zjišťovali jsme, jaká byla jejich motivace, co si z kurzu odnesli a jak jej celkově hodnotí.
-
Klíčem je strach. Co odlišuje terorismus od jiných forem násilí | 10:35 04.08.2026 38λCELÁ EPIZODA na Patreonu a HeroHero 🎙️Co vlastně dělá z násilného činu terorismus? Proč se odborníci dodnes neshodnou na jeho definici? A jak se za posledních padesát let proměňovaly motivace teroristických organizací, jejich metody a způsob fungování? Našimi hosty jsou profesor Oldřich Bureš, jeden z předních českých odborníků na problematiku terorismu, Vojtěch Šimák, historik a kurátor Vojenského historického ústavu Praha, a plukovník v. v. Petr Mlejnek, který téměř tři desetiletí působil ve zpravodajských službách. V rozhovoru se věnujeme proměnám terorismu od období studené války až po současnost. Diskutujeme o tom, kde leží hranice mezi guerillovým bojem a terorismem, jak funguje proces radikalizace, jakou roli v boji proti terorismu hrají zpravodajské služby nebo nakolik byla americká strategie po útocích z 11. září úspěšná. Velkou část debaty věnujeme také vztahu států a teroristických organizací. Rozebíráme íránskou síť proxy aktérů, možnosti i limity jejich řízení ze strany Teheránu, nebo vztah Československa k některým ozbrojeným skupinám během studené války, včetně případu Carlose Šakala.
-
Mnichov stále budí emoce. Byla československá armáda připravena? | Šortka 31.07.2026 25λCELÁ EPIZODA na Patreonu a HeroHero 🎙️Měli jsme se v roce 1938 bránit? Bylo československé opevnění skutečně schopné zastavit německou armádu? A obstály by pevnosti i na moderním bojišti? Hosty Šortky jsou Richard Maximilián Sicha, ředitel Muzea československého opevnění K-S 14 U Cihelny, a Robert Čada, předseda Klubu Bouda dělostřelecké tvrze a místopředseda Společnosti přátel československého opevnění. V rozhovoru vysvětlují, proč je chyba vnímat československé opevnění jen jako síť bunkrů. Ve skutečnosti šlo o komplexní obranný systém, který tvořily tvrze, lehké opevnění, protitankové překážky i spolupráce pěchoty, dělostřelectva a obrněných jednotek. Dostali jsme se také k tomu, zda by československé opevnění obstálo na dnešním bojišti. Na závěr zveme také na Cihelnu 2026, největší přehlídku československého opevnění a vojenské historie u nás, jejímž letošním tématem bude alternativní scénář roku 1938.
-
Mechanizované síly nekončí, říká velitel 74. mpr | 10:35 28.07.2026 26λCELÁ EPIZODA na Patreonu a HeroHero 🎙️LETNÍ KINO: 13 dní, 13 nocí & debata: Afghánistán, země bez budoucnosti? VSTUPENKY👈 „Mechanizované síly rozhodně neskončily. Díky své palebné síle a schopnosti ochrany zůstane mechanizovaná pěchota i nadále královnou bojiště.“ Podle Miroslava Maixnera vedlo dogmatické chápání zkušeností z Afghánistánu k tomu, že armády začaly zapomínat na některé podstatné součásti práce mechanizované pěchoty. BVPéčka a tanky ale zůstávají rozhodující silou na bojišti. Proměňuje se především prostředí kolem nich a armády musí mechanizované pěchotě zajistit podporu, která ji umožní uspět. Naším hostem je podplukovník Miroslav Maixner, velitel 74. mechanizovaného praporu. Téměř celou svou kariéru strávil u bojových jednotek, třikrát byl na misi v Afghánistánu a podílel se na přípravě zavedení bojových vozidel CV90 do Armády České republiky. V rozhovoru se zaměřujeme na transformaci 74. mechanizovaného praporu, přípravu na CV90, změny, které nová technika přinese do výcviku i organizace jednotek, personální naplněnost útvaru i zapojení aktivních záloh.
Παρόμοια podcasts
Δημοφιλές σε
Αυτό το podcast εμφανίζεται και στις λίστες podcasts αυτών των χωρών.
