Toulky první republikou

Episodios

• 2. Fotograf a malíř legií. Příběh Františka Parolka 12.07.2026 26m

  Sen o svobodném státu, národní hrdost a bratrství přivedly za první světové války do československých legií v Rusku tisíce vlastenců. I přes hrdinství na bojišti byla jejich cesta do svobodné československé republiky dlouhá a návrat často trpký. Příběh legionářů i jejich odkaz zaznamenal svými fotografiemi a svým životem František Parolek.
• 1. Muziky do ulic! aneb Vznik Československa 05.07.2026 27m

  Co přesně se odehrálo během osudových říjnových dní roku 1918? První pokus o vyhlášení nezávislosti socialistickými stranami ještě nevyšel. Na druhý pokus 28. října už ale bylo vše jinak. Přesto zůstávala ve vzduchu celá řada otázek: Podaří se vyhlásit nový stát bez krveprolití a srážek s císařskými vojáky? Dokážou politici udržet rozjařený dav v mezích, aby radost nepřerostla ve vyřizování účtů? Bude nový stát monarchií, nebo republikou? A přidá se k němu Slovensko?
• 70. Vila, okruh a sbírka aneb Tři ikony meziválečného Brna 28.06.2026 27m

  Vznik Velkého Brna v roce 1919, kdy moravská metropole připojením třiadvaceti okolních obcí výrazně rozšířila své hranice, symbolicky odstartoval éru jejího nevídaného rozmachu. Tento díl Toulek první republikou připomíná příběh vizionářské vily Tugendhat, závodní atmosféru Masarykova okruhu i dojemnou charitativní tradici Vánočního stromu republiky.
• 69. Od Národního divadla po kočovníky aneb Když múzy nemlčí 21.06.2026 28m

  Vznik samostatného státu vítala v říjnu 1918 i mnohá česká kamenná divadla. V pražském Národním divadle, v Městském divadle na Královských Vinohradech i v Brně byla odehrána představení v oslavné atmosféře, za zvuků písně Kde domov můj, se vzletnými přednesy řečníků. Do rozšiřující se divadelní sítě republiky patřily nejen ochotnické soubory, ale také mnohé německé scény, které se na nové politické poměry musely adaptovat. Jak si v Československu vedlo dramatické umění?
• 68. Kde domov můj aneb Jak se z propadáku stala státní hymna 14.06.2026 27m

  Vznik státních symbolů Československa po roce 1918 provázely spory, hledání kompromisů i nečekané okolnosti. Zatímco nová vlajka a státní znaky vznikaly díky práci heraldiků a úředníků ministerstva vnitra, státní hymna byla vytvořena spojením české písně Kde domov můj a slovenské Nad Tatrou sa blýska. Z popěvku hry Fidlovačka a studentské protestní písně se během desetiletí staly výrazné symboly společného státu.
• 67. Ta naše hospoda aneb Jak se pilo za první republiky 07.06.2026 26m

  Zlatavý mok byl v nově vzniklém Československu levným zdrojem kalorií, ale také příčinou mnoha rozvrácených rodin. Zatímco hospodami zmítala hektolitrová horečka a kořalka se podávala i dětem či ženám po porodu, prezident T. G. Masaryk před alkoholem důrazně varoval. Vinařství mezitím drtila kalamita révokazu, na Podkarpatské Rusi sloužil líh jako platidlo a stát se s všudypřítomným opilstvím snažil bojovat nejen zakládáním léčeben, ale i prvními omezujícími zákony.
• 66. Pan Živnobanka aneb Bankéř století Jaroslav Preiss 31.05.2026 27m

  Jeden z nejbohatších mužů prvorepublikového Československa Jaroslav Preiss vybudoval ze Živnostenské banky nejmocnější finanční koncern v zemi. Vysloužil si proto řadu obdivných i nenávistných přezdívek – kapitán průmyslu, žralok od Prašné brány, vlastenec i vlastizrádce, mecenáš umění i chamtivý boháč. Jeho pohádkový vzestup, tragický konec a dlouhé zapomnění odrážejí paradoxy bouřlivých dějin první poloviny 20. století.
• 65. Život s „cikánskou legitimací“ aneb Romové v časech první republiky 24.05.2026 27m

  Jak se žilo Romům za první republiky? Jejich postavení určovaly předsudky většinové společnosti, omezující zákony i špatné sociální podmínky. Jejich každodenní život – ať už kočovný nebo usedlý –, spojený s tradičními řemesly i snahou uživit rodinu, provázela nedůvěra okolí.
• 64. Od ptačího parku k divokým šelmám aneb Naše první zoo 17.05.2026 26m

  Vznik moderních zoologických zahrad na území Československa provázely nadšení i komplikace. Zatímco Liberec otevřel zoo už v roce 1919, Praha na tu svou čekala až do roku 1931, a to navzdory dlouholetým snahám i podpoře významných osobností.
• 63. Neposlušný prezident aneb Jak Masaryk tajně psal i miloval 10.05.2026 27m

  Oficiální obraz Tomáše Garrigua Masaryka jako nedotknutelného „tatíčka“ zná každý. Jaký ale byl v soukromí, mimo svět oficialit? Další díl Toulek odhalí jeho vášeň pro polemickou novinařinu, které se věnoval anonymně i pod různými šiframi. Stranou nezůstane ani jeho vztah s Oldrou Sedlmayerovou, který musel zůstat před veřejností utajen.
• 62. Od Kašpárka ke Spejblu a Hurvínkovi. Příběh Josefa Skupy 02.05.2026 27m

  Loutkářství má u nás dlouhou tradici. Právě z ní vycházelo i plzeňské Loutkové divadlo feriálních osad, kde se poprvé publiku představily loutky, které později doslova dobyly svět– Spejbl a Hurvínek. Ze zprvu amatérských podmínek vyrostlo ve 30. letech Plzeňské loutkové divadlo profesora Skupy, de facto první profesionální loutkový soubor u nás. A právě Hurvínek letos slaví sté narozeniny!
• 61. Ring volný aneb Šampióni československého boxu 26.04.2026 25m

  Box se v prvorepublikovém Československu postupně zařadil mezi nejpopulárnější sporty. Jeho ikonickým centrem se stal velký sál Lucerny. Mezi nejzářivější hvězdy a skutečné mezinárodní celebrity patřili František Nekolný a Vilda Jakš. Nekolný, přezdívaný Česká mlátička, dokázal uspět i mezi boxerskou elitou ve Spojených státech. Vilda Jakš si zase v Paříži zaboxoval o titul mistra světa. Jeho životní osud přitom připomínal dobrodružný román.
• 60. Nejlepší přítel četníka aneb Příběh naší kynologie 19.04.2026 26m

  Psi coby hlídači stád a lidských obydlí, smečky loveckých psů provázející panovníka, psi u nohou strážců hranic a za první republiky konečně také jako pomocníci četnictva. Než se však mohli zapojit do boje se zločinem, museli překonat řadu překážek a projít náročným výcvikem. Jaký je příběh naší kynologie?
• 59. Propána, koks! aneb Moderní metla člověčenstva 12.04.2026 27m

  Až do zániku Rakouska-Uherska nebylo zneužívání drog považováno za společenskou hrozbu a bezpečnostní složky se jím zabývaly jen okrajově. Po vzniku Československa se však situace změnila. Nejen českou kotlinou, ale celou Evropou se šířil „hlad po radosti“ – snaha vytěsnit válečné hrůzy, zapomenout a co nejvíce si užít po chudých a depresivních letech. Užívání drog se stalo módním fenoménem, stejně jako zkracující se sukně, nové střihy pánského obleku nebo cigareta v prstech.
• 58. Americký sen po česku aneb chicagský starosta Čermák 05.04.2026 27m

  Příběh Antonína Čermáka zosobňuje neuvěřitelný vzestup chudého českého imigranta, který se nakonec stal jedním z nejmocnějších mužů Ameriky. Proč se ho bál i slavný gangster Al Capone? A byla kulka atentátníka v Miami skutečně určena prezidentu Rooseveltovi? Chicago, kdysi „třetí největší české město“ na světě, odhaluje osudy krajanů, kteří zpoza oceánu pomáhali budovat naši svobodu.
• 57. Radiojournal aneb Příběh rozhlasu 29.03.2026 27m

  Od prvních pokusů s morseovkou na Petříně až po milion koncesionářů. Jak se zrodil Radiojournal, který proměnil prvorepublikovou společnost? Rádio tehdy nebylo jen zdrojem informací, ale i symbolem modernity a pokroku, nástrojem pro upevňování státu a neviditelným pojítkem mezi městem a venkovem.
• 56. Velká krize. Část druhá: Prázdné kapsy, plné ulice 22.03.2026 26m

  Hospodářská krize měla vážné politické dopady, především v podobě eroze důvěry ve funkční stát a demokratické principy. Stát se snažil situaci řešit zavedením tzv. žebračenek, podporou stavebních projektů či finanční pomocí odborově organizovaným zaměstnancům. Tyto kroky však nebyly dostatečné. V důsledku toho docházelo ke stávkám, hladovým pochodům a demonstracím, které v několika případech vyústily až ve střelbu do protestujících.
• 55. Velká krize. Část první: Jak to prasklo 15.03.2026 25m

  Hospodářská krize ve 30. letech 20. století zasáhla Československo jako součást celosvětové ekonomické recese. Projevila se prudkým poklesem průmyslové výroby, růstem nezaměstnanosti a sociálním napětím. Měla dlouhodobý dopad na politickou i společenskou situaci v zemi a přispěla k posilování nacionalismu a fašismu. Jak krize vznikla, jaký u nás měla průběh i jaké byly její důsledky pro soužití Čechů a Němců,přibližuje první díl věnovaný velké hospodářské krizi.
• 54. Černobílý svět aneb Sólo pro Vlastu Buriana 08.03.2026 27m

  Vlastu Buriana znal za první republiky prakticky každý. Z kabaretního komika se vypracoval v prvotřídní divadelní i filmovou hvězdu. Jeho jméno nesly růže i bonbóny, hrál v reklamách, vystupoval v rozhlase. Stejně jako byl neúnavným a jedinečným bavičem, byl také nadšeným a všestranně nadaným sportovcem. Hrál ping-pong, boxoval, jezdil na kole i na koni, zdatně plaval a hrál tenis. Především ale miloval fotbal. Jaká byla jeho životní cesta?
• 53. Československý sexsymbol aneb Hvězda Adina Mandlová 01.03.2026 26m

  Její cesta ke slávě nebyla jednoduchá. Od manekýny přes nevýrazné role u filmu se však díky své cílevědomosti a píli vypracovala na úspěšnou herečku a sex-symbol konce 30. let. Filmový průmysl oslovila půvabem a civilním hereckým projevem. Byla vnímána jako moderní žena, která si uměla užít slávu. Byla upřímná, inteligentní, pohotová, často také ironická a chladná. I v období, kdy Československo čelilo těžkostem, si Adina Mandlová dokázala udržet svou hvězdnou pozici.