Historie Plus

Epizodes

• Celebrita Radecký – slavný polní maršál se stal legendou už za svého života. Jeho pomník se vrátí 11.07.2026 25min

  Sloužil pěti rakouským císařům a za svou dlouhou a úspěšnou vojenskou kariéru žádnou bitvu neprohrál. Přitom nechybělo mnoho a k armádě se vůbec nedostal. V červnu rozhodlo pražské zastupitelstvo, že se na Malostranské náměstí v Praze po více než sto letech vrátí pomník maršála Radeckého. Poslechněte si v repríze jeho příběh.
• Bitva u Hradce Králové 1866. Největší bitva v českých zemích, otevřela cestu ke sjednocení Německa 04.07.2026 25min

  Sjednotit Německo krví a mečem – to byl plán pruského kancléře Otty von Bismarcka. Plán, který se vydařil. Cesta k němu vedla přes Hradec Králové, kde se 3. července 1866 mezi řekou Labe a vesnicemi Hořiněves, Sadová, Mokrovousy a Přím odehrála bitva známá jako bitva u Hradce Králové nebo u Sadové. Bojovalo v ní bezmála 440 tisíc vojáků, šlo tedy o největší bitvou svedenou v českých zemích a druhou největší evropskou 19. století. Tou první byla napoleonská bitva u Lipska.
• Sto hodin bojů mezi Salvadorem a Hondurasem. Rozbuškou války byl i fotbal 27.06.2026 25min

  Svět v té době bez dechu sledoval přistání lidí na Měsíci. U nás byla už v plném proudu Husákova normalizace a ve Střední Americe propukla prapodivná válka. Měla co dělat s fotbalem, ale zároveň v tom ta hra byla trochu nevinně. Skutečnou příčinou krátkého, ale intenzivního vojenského konfliktu mezi Hondurasem a Salvadorem v červnu 1969 byly spory o půdu a osud salvadorských zemědělských emigrantů v Hondurasu.
• Devadesát minut svobody. Fotbal se hrál i v ghettu Terezín 20.06.2026 25min

  Fotbal v mezní situaci, kdy nevíte, jak dlouho tu ještě budete a co se s vámi stane v nejbližších týdnech nebo měsících. Víte jenom jedno, že jste ve vězení a že sport vám pomůže snést každodenní teror, nesvobodu a ohrožení. Takový byl fotbal v židovském ghettu Terezín, kde se hrála liga v letech 1943 a 1944.
• Protektorátní fotbal jako oko uragánu? Nacisté chtěli klid 13.06.2026 26min

  Po konci první republiky a ustavení protektorátu, čili po obsazení Druhé česko-slovenské republiky německými vojsky, měla nacistická okupační správa do značné míry zájem na tom, aby princip „chléb a hry“ pokračoval pokud možno nerušeně. Jednou z relativně chráněných oblastí měl být sport – v první řadě fotbal. A tak třeba na pražské derby Sparta–Slavia pravidelně mířilo bezmála 30 tisíc diváků, připomíná pro Český rozhlas Plus fotbalový historik Zdeněk Zikmund.
• Šampionát v roce 1938 poznamenal anšlus Rakouska 06.06.2026 25min

  Červen 1938. Ve Francii se koná mistrovství světa ve fotbale. Teprve třetí v historii. A zároveň poslední před druhou světovou válkou, což v té době možná někteří tuší, ale jistě to nikdo neví. Co se všechno odehrálo ještě předtím, než se proti sobě postavila první mužstva? Co všechno se odehrálo okolo slavného Josefa Bicana, bývalého rakouského hráče, který chtěl nastoupit za Československo? A jak po doslova krvavé bitce s Brazilci dopadlo mužstvo Československa?
• Diplomaté s křížem Řádu maltézských rytířů. Jak a odkud se k nám dostali? 30.05.2026 25min

  První rytíři Řádu maltézských rytířů přišli do českých zemí v polovině 12. století za krále Vladislava a spravovali suverénní území na levém břehu Vltavy u Juditina mostu.
• Žena gramotná, duchaplná, střízlivá a bez předsudků. Taková měla být porodní bába 23.05.2026 25min

  Říkalo se jim všelijak. Babičky, porodní báby, ale taky báby pupkořezné, ženy položné nebo fušerky. U porodů bývaly od nepaměti, než je vystřídali lékaři porodníci. Co všechno ale musely porodní báby vědět a znát? A jaké bylo jejich postavení ve společnosti?
• SMERŠ s vůní šeříků. Příběh zvláštních oddílů, které unášely ruské exulanty 16.05.2026 25min

  Na konci druhé světové války operují na našem území tajemné sovětské jednotky nazývané SMERŠ (z ruského smerť špionam – smrt špiónům).
• Výsadek Barium, ve stínu operace Anthropoid 09.05.2026 25min

  Úspěšný atentát na zastupujícího říšského protektora v Čechách a na Moravě Reinharda Heydricha byl jednou z nejvýznamnějších protinacistických odbojových akcí na celém evropském kontinentu za celé druhé světové války. Tak trochu ve stínu téhle operace a následné kruté odvety proti civilnímu obyvatelstvu zůstávají jiné úspěšné výsadky, které londýnská exilová vláda Československa okupované území vyslala. Byly jich přitom skoro tři desítky.
• Vlasovci – vojáci mezi dvěma totalitami 08.05.2026 25min

  O kontroverzní témata naše historie skutečně nemá nouzi. Patří mezi ně i pomoc vlasovců Pražskému povstání v boji proti německým okupantům. Za minulého režimu se o podílu vlasovců na osvobození Prahy vůbec nemluvilo. Výmluvný fakt, že rudoarmějci vjíždějící ráno 9. května 1945 do našeho hlavního města byli vítání hesly Svobodná Praha vítá Rudou armádu, se cudně tajil. O to větší a bouřlivější diskuse se o vlasovcích vedou v posledních 30 letech. (Repríza z roku 2020.)
• Trojitý Brežněv, dvojitý Chruščov. Kde se vzala záliba komunistů ve „francouzském“ polibku 02.05.2026 25min

  Komunisté už se nelíbají. Kdysi dávno to ale bylo běžné a uvítací ceremoniály mezi vysoko postavenými komunistickými pohlaváry se bez soudružského polibku neobešly. Mnohdy to byl polibek téměř francouzského typu, přímo na ústa. Asi ten nejslavnější bratrský polibek, který je zvěčněný i na zbytcích Berlínské zdi, a u kterého se ošívá nejeden nestranný pozorovatel, je ten mezi sovětským vůdcem Leonidem Brežněvem a jeho východoněmeckým soudruhem Erichem Honeckerem. (Repríza.)
• Anexe Podkarpatské Rusi a Malá válka. Maďarské rozpínavosti bránily i československé stíhačky 25.04.2026 27min

  Většina Maďarů dodnes nesouhlasí s Trianonskou mírovou smlouvou. Na jejím základě země po první světové válce přišla o dvě třetiny území. Přibližně tři miliony Maďarů se ocitly mimo hranice svého státu. Maďarské království se to v březnu 1939 pokusilo alespoň částečně změnit anexí Podkarpatské Rusi a Malou válkou se Slovenským státem.
• Spor s Polskem o Těšínsko trval od roku 1918, v roce 1945 mohl znamenat další válku 18.04.2026 27min

  Od kapitulace hitlerovského Německa neuplynul ani měsíc a na československo-polské hranici v oblasti Těšínska se soustředily ozbrojené síly. Hrozilo vypuknutí ozbrojeného konfliktu.
• V září 1938 vyzval Hitler československé Němce k povstání. První mrtví byli v Ústí nad Labem 11.04.2026 22min

  Za oficiální začátek druhé světové války se považuje 1. září roku 1939, kdy Němci napadli Polsko. Někdy se ale říká, že fakticky začala válka už o rok dříve. Na československo-německých hranicích, v obcích, jako je například Habartov nedaleko Sokolova.
• Řádění banderovců u nás se po válce nekonalo. Komunistická propaganda funguje dodnes 04.04.2026 27min

  Desítky let stará komunistická propaganda dodnes deformuje názor mnoha lidí na působení banderovců v Československu v letech 1945 až 1947. Ukrajinské nacionalisty často líčila jako nelítostné vrahy v uniformách SS. Válečné a poválečné dění ve střední a východní Evropě bylo barvitější. Jak to doopravdy bylo s banderovci v Československu?
• Svobodní zednáři – elita první republiky a zastánci československé státnosti 04.04.2026 25min

  Alfons Mucha, Edvard Beneš, Milan Rastislav Štefánik, Antonín Švehla, Alois Rašín, František Křižík, Josef Skupa, Zdeněk Štěpánek, bratři Čapkové, Jan Masaryk a mnoho dalších, které také jistě znáte. To byli svobodní zednáři. Jejich společenství je stále pro mnohé tajemným a rojí se kolem něj řada fantaskních teorií. Pravda je o mnoho prostší. U nás se jim dařilo hlavně za první republiky.
• Zvukové dobrodružství i atmosféra doby. Vzestupy a pády rozhlasové reportáže 31.03.2026 26min

  Mapovat historii prostřednictvím rozhlasové reportáže je zvukové dobrodružství. Lidé s mikrofonem byli „u toho“ a ve zvukových záběrech s jejich hlasy se zrcadlí atmosféra doby. Je to unikátní let časem. Rozhlasová reportáž se však vyvíjela také v závislosti na rozhlasové technice a její postupné mobilitě.
• Nástup normalizace v rozhlasových komentářích aneb Jak obnovujeme vedoucí úlohu strany 31.03.2026 25min

  Po sovětské okupaci v srpnu 1968 se ve veřejném prostoru objevilo nové slovo: normalizace. Podle sovětských představ (ve skutečnosti diktátu) mělo znamenat plné obnovení totalitního režimu v Československu. Ovšem první pookupační měsíce umožňovaly ještě jeden výklad, který fakticky používalo rozpadající se reformní vedení KSČ, a to – při akceptování okupace – snahu o udržení alespoň části reforem roku 1968.
• Vývoj rozhlasového zpravodajství: od rozvláčných relací po atraktivní reportáže 30.03.2026 25min

  Český rozhlas v roce 2023 oslavil sto let vysílání. Postupně se nedílnou součástí našeho programu staly i zprávy a zpravodajství. Pokud nejste fanoušky starých, praskajících a často nesrozumitelných zvukových ukázek, zprávy v počátcích rozhlasového vysílání by vás pravděpodobně příliš nebavily.