Nový svět

V Bulharsku mají Čechy rádi 03.06.2026 14min

Bulharsko může na první pohled působit jako nenápadná balkánská země. Při bližším pohledu ale rychle zjistíte, že vztah mezi Bulharskem a Českem je mnohem hlubší a zajímavější, než se může zdát. Češi se v Bulharsku těší mimořádně dobré pověsti, a to hned z několika důvodů. Významně se podíleli na budování moderního bulharského státu na přelomu 19. a 20. století, zejména v oblasti vědy, školství, architektury, pivovarnictví nebo archeologie. Silné vazby mezi oběma zeměmi později posilovala kultura, turistika i pracovní migrace, od nejstarší pobočky Českého centra na světě přes popularitu Bulharska jako české dovolenkové destinace už od 60. let až po příchod bulharských pracovníků do Československa ve 40. a 50. letech.Bulhaři Čechy dodnes často vnímají jako slovanský národ, který to „dotáhl nejdál“, a Česko pro ně v řadě oblastí představuje určitý vzor. Bulharsko zároveň zůstává oblíbeným cílem českých turistů a pro české firmy je trhem s výrazným potenciálem. České značky a společnosti zde mají velmi dobré renomé, ať už jde o Škodu, Škoda Group, zdravotnictví nebo české pivo. Některé významné bulharské firmy navíc vlastní české mateřské společnosti. Velké poděkování patří Dr. Lukáši Kauckému, bývalému velvyslanci ČR v Bulharsku, který s námi ochotně konzultoval vše, co jsme k tématu potřebovali vědět. Tak nás poslouchejte, přátelé, jsme s Vámi, Vaši Martin, Michal a Mirek.

Jak profesor Bohumír Janský objevil prameny Amazonky 27.05.2026 13min

Speciál s Bohumírem Janským Hostem dnešního dílu podcastu Nový svět je geograf a hydrolog z Přírodovědecké fakulty UK a náš dlouholetý kolega a přítel profesor Bohumír Janský, ve světě známý jako objevitel pramenů řeky Amazonky.Během našeho povídání se dozvíte nejen to, jak dlouhá a klikatá byla jeho cesta z vesničky u Plzně k objevení pramenů Amazonky, ale i to, jak se mladý docent Janský dostal ještě na sklonku komunistického režimu, na podzim 1989, do Latinské Ameriky a kdo mu na jeho vědecké cestě nejvíc pomohl.Samozřejmě jsme se bavili i o jeho slavné expedici, o tom, jak mu Američané nejprve “ukradli” jeho velký objev a jak se mu potom po letech omluvili, stejně jako o tom, proč jsou geografie a hydrologie tak důležité, ba přímo strategické vědecké disciplíny.Tak si to užijte, přátelé, a buďte s námi, my jsme s Vámi,Vaši Martin, Michal a Mirek

Americký sen 20.05.2026 13min

Americký sen je mýtus, legenda, fenomén, který zná celý svět.Ti, kteří na tzv. americký sen dosáhli, pocházeli nezřídka z Evropy, muži, kteří přicházeli za “velkou louži” bez jediného dolaru v kapse, a přesto v řadě případů umírali jako pohádkově bohatí lidé, stojící v čele velkých, mocných rodin a průmyslových impérií.V dnešním Novém světě jsme si povídali hlavně o významných představitelích rodiny Vanderbiltů, kteří byli nizozemského původu, a Rothschildů, kteří pocházeli z Německa.Pozornost jsme věnovali hlavně 19. století (primárně jeho konci, tzv. Pozlacený věk - Gilded Age) a 20. století.Tak si to užijte, přátelé, a buďte s námi, jsme s Vámi.Vaši Martin, Michal a Mirek

Londýn a Anglie před komunálními volbami 13.05.2026 11min

V Londýně a v Anglii se minulý týden konaly komunální volby (ve Skotsku a ve Walesu lidé volili do národních parlamentů). V tomto díle NS, natočeném den před volbami, jsme rozebrali šance jednotlivých stran, předpověděli pád Labour Party premiéra Keira Starmera a vzestup strany Reform UK Nigela Farage atd.Rozebrali jsme i situaci v britské metropoli a shodli jsme se na tom, že Londýn pořád je, všem problémům, jimž musí čelit, navzdory, tím neúžasnějším a nejlepším městem na světě.Tak si nás pusťte, přátelé, jsme pořád s Vámi.Vaši Martin, Michal a Mirek

Belgie: složitá, rozdělená země i esence evropského Západu 06.05.2026 15min

V hlavním městě Belgie, v Bruselu, sídlí Evropská komise i NATO.Země samotná, v níž se mluví přinejmenším dvěma jazyky, je bohatá, úspěšná, ale zároveň velmi složitá na řízení a vládnutí.Je to země krásných měst (Bruggy, Antverpy, Gent, Lovaň a další), vynikajícího jídla a pití – především ryb, mořských plodů a piva –, skvělých spisovatelů, jako je Georges Simenon, i literárních hrdinů, jako je Hercule Poirot.Je to země, kde u Waterloo prohrál císař Napoleon a kde zvítězil vévoda z Wellingtonu; země, kde se odehrávaly kruté bitvy první světové války a kde byl použit yperit.Je to země skvělých cyklistů a fotbalistů – třikrát sláva.A je to také země pedofilního vraha Marca Dutrouxe, fuj.Je to nesmírně zajímavá země se vším všudy.Známe ji všichni tři dobře, nejlépe Michal, který tu pět let žil.Tak si nás poslechněte, přátelé!Vaši M&M&M

Evropa na hraně: energie jako podmínka přežití civilizace 29.04.2026 11min

Evropa stojí znovu na křižovatce. V době, kdy se mluví o úsporách, dekarbonizaci a „nejlevnější energii, kterou nespotřebujeme“, si autoři podcastu Nový svět kladou otázku, zda může civilizace přežít bez růstu energie. Miroslav Bárta, Martin Kovář a Michal Půr rozebírají, proč je právě energie základním předpokladem prosperity – a proč současná evropská strategie může vést spíš k úpadku než k udržitelnosti.Debata se dotýká Jevonsova paradoxu, Green Dealu i reálné energetické závislosti Evropy na zahraničních zdrojích. Ukazuje, že technologický pokrok spotřebu nutně nesnižuje, ale naopak nezřídka zvyšuje, a že politická rozhodnutí často ignorují základní zákony fungování společnosti. Výsledkem je napětí mezi ideály a realitou – a otázka, zda se Evropa dokáže vrátit k racionálnímu řízení své energetiky i své budoucnosti.

#167: Maďarsko po Orbánovi: konec jedné éry, začátek nejistoty 22.04.2026 12min

Maďarsko mění směr – a s ním i rovnováhu střední Evropy. Po letech dominance Viktora Orbána přichází obrat, vítězí Péter Magyar, který sice slibuje jiný styl politiky, ale v mnohém navazuje na to, co kritizoval. V nové epizodě Nového světa rozebírají Miroslav Bárta, Martin Kovář a Michal Půr, proč nebyly volby jen o jedné osobnosti, ale i o hlubokých historických traumatech, národní identitě a vztahu k Rusku i Evropské unii. Jak velkou roli sehrál rok 1956, proč je Trianonská smlouva stále živým tématem a zda Evropa právě přišla o svého „troublemakera“. A hlavně: je to skutečná změna, nebo jen sofistikovanější pokračování stejné politiky?

#166: Jeruzalém: svaté město, nebo epicentrum konfliktu? 15.04.2026 13min

Jeruzalém. Město, o které se vedou války tisíce let – a které přesto nikdy neztratilo svůj význam. Místo, kde se potkávají dějiny, víra i politika v té nejkoncentrovanější podobě. V nové epizodě Nového světa rozebírají Miroslav Bárta, Martin Kovář a Michal Půr, proč je právě Jeruzalém považován za „pupek světa“, jakou roli sehrál při vzniku moderního Izraele a proč jeden výbuch v hotelu King David změnil běh dějin.Dozvíte se, proč je to město jedinečné nejen historicky, ale i strategicky, jaké konflikty se kolem něj vedly a vedou dodnes – a proč každý kámen v Jeruzalémě vypráví příběh, který stále neskončil.

Minuty 20: Válka v “oddechovém čase”? 09.04.2026 11min

Ve válce mezi Izraelem, Spojenými státy americkými a Íránem zavládlo, jak se alespoň zdá, křehké příměří. Ropa je holt ropa, do hry se navíc vložili Číňané, brzy by měla začít jednání v Islámábádu.Podmínky či požadavky obou válčících stran jsou nicméně dramaticky nekompatibilní, oboustranné výhodná dohoda v podstatě není možná.Donalda Trumpa navíc tlačí čas, Midterms se rychle blíží a většina Američanů je proti válce, kterou s “Bibim” Netanjahuem rozehrál, aniž bychom teď hodnotili, zda oprávněně či nikoli.V zásadě lze shrnout, že další vývoj je naprosto nepredikovatelný a že si Íránci navzdory těžkým ranám, které utrpěli, vedou lépe, než v Jeruzalémě a ve Washingtonu předpokládali.Evropa je zcela “mimo hru”, což je na jedné straně dobře, do budoucna může ale patřit k hlavním poraženým i ona, mimo jiné kvůli hloupé “trucovité” politice vůči USA.Tak buďte s námi, přátelé, budeme pro Vás nejen tuhle válku sledovat i dál.Vaši Martin, Michal a Mirek

#165: Kuba před pádem 08.04.2026 13min

Kuba – ostrov, který kdysi symbolizoval protiamerickou a protikapitalistickou revoluci, hrdost a, pro levici na celém světě, alternativu k Západu, dnes balancuje na hraně kolapsu. Země, kde elektřina jde jen pár hodin denně, chybí benzín i jídlo a kde se z každodenního přežití stává hlavní životní strategie. Místo falešné romantiky “starých časů” přichází realita hluboké ekonomické a společenské krize.Svět se zkrátka mění – a s ním i budoucnost Kuby. V nové epizodě Nového světa rozebírají Miroslav Bárta, Martin Kovář a Michal Půr, proč se kubánský režim dostal na hranu přežití, jakou roli v tom hraje geopolitika i historické vazby na Spojené státy a proč se může blížit moment, který rozhodne o dalším směřování země.A proč za obrazem „šťastných lidí v ráji“ stojí ve skutečnosti tuhý policejní stát, frustrace, odevzdanost a systém, který už nedokáže fungovat – a co se stane, až se zhroutí definitivně.

Martin Rychlík: Skalpování, tetování a pravda o lidské historii 01.04.2026 11min

Tentokrát jsme si jako hosta podcastu Nový svět pozvali antropologa a novináře Martina Rychlíka.Martin Rychlík dokáže spojit fascinaci lidskými kulturami s tématy, na která se většina lidí ani nechce dívat. Jeho cesta začala dětským zájmem o americké Indiány a „kodovky“, vedla přes studium etnologie až ke knihám, které rozebírají dějiny tetování, skalpování i těch nejtemnějších rituálů lidské historie.Nepovídali jsme si jen o tom, jak vznikaly jeho knihy, ale i o jeho setkání s legendárním vědcem Leopoldem Pospíšilem i o tom, proč se z kdysi okrajového tématu, jako je tetování, stal seriózní vědecký obor.Řeč byla i jeho nové knize o skalpování.Mluvili jsme i o tom, proč je důležité ukazovat minulost takovou, jaká skutečně byla, i když je nepříjemná, a co nám to říká o dnešní společnosti.Řeč byla i o vědě samotné – o tom, proč dnes ztrácí důvěru části veřejnosti, jak těžké je ji srozumitelně vysvětlovat a proč má smysl ji popularizovat víc než kdykoli dříve.Tak si nás poslechněte, přátelé, a vydejte se s námi na cestu od indiánských příběhů až k pochopení toho, co vlastně znamená být člověkem. Vaši Martin, Michal a Mirek.Jedeme do Plzně — a téma nemohlo být aktuálnějšíVíme, víme — prý je všechno jen v Praze. Tentokrát to napravíme. Vyrazíme do Plzně a rovnou ve velkém: Nový svět a Bruselský diktát otevřou letošní program Slavností svobody — a udělají to společně na jednom pódiu.📅 Středa 29. dubna 2026, 19:00📍 Měšťanská beseda – Malý sál, Kopeckého sady 13, Plzeň 🎟️ Vstupné: 399 Kč 👉 Lístky https://goout.net/cs/od-osvobozeni-k-nejistote-evropa-a-amerika-v-roce-2026/szackhy/

Katar: Malý stát ve velké politice 25.03.2026 12min

Celý díl Nového světa najdete na Herohero. A protože podcast Nový svět slaví už 3. narozeniny připravili jsme si pro vás kód na týden zdarma: https://herohero.co/novysvetpodcast/invites/KDZWUMKSDV Katar - malý stát s obrovským vlivem, který dlouhodobě “boxuje nad svoji váhovou kategorii”. Země, která díky ropě a plynu a promyšlené strategii dokáže ovlivňovat geopolitiku, podporovat politický radikální islám a zároveň být významným partnerem Západu.Jenže, svět se mění – a s ním i pravidla hry.V nové epizodě Nového světa rozebírají Miroslav Bárta, Martin Kovář a Michal Půr, jak Katar vybudoval svůj vliv, proč se stal jedním z nejkontroverznějších hráčů nejen na Blízkém východě, ale i ve světě: v energetice i v současných vojenských konfliktech. A proč Evropa stále nerozumí arabskému světu, jak fatální mohou být diplomatické chyby a proč může být současná situace pro Katar zlomová.

Von der Leyen otočila. Pozdě, ale přece, nebo jen hraje hru pro veřejnost? 18.03.2026 14min

Evropa začíná nahlas přiznávat chyby, které ještě nedávno nebylo možné ani vyslovit. Ursula von der Leyen říká, že vypnutí jaderných elektráren byla strategická chyba – jenže přichází to pozdě, a navíc nejde jen o politické gesto bez reálných kroků? V Novém světě rozebírají Miroslav Bárta, Martin Kovář a Michal Půr, co stojí za energetickou politikou EU, proč Green Deal naráží na realitu a jestli se Evropa probouzí, nebo jen mění rétoriku. Dojde i na kritiku politické odpovědnosti, ekonomické dopady i otázku, kdo za současný stav skutečně nese odpovědnost.

Minuty 19: Hormuzský průliv 14.03.2026 11min

Hormuzský průliv je jedním z nejstrategičtějších a nejzranitelnějších míst na planetě. Tato úžina je široká v nejužším místě pouhých 33 kilometrů. Na jedné straně Írán a na té druhé Omán a Saúdská Arábie. Právě tudy prochází přibližně 20 % celosvětové spotřeby ropy a významná část globálního obchodu se zkapalněným zemním plynem (LNG), především z Kataru. Donedávna tudy denně proplouvalo kolem 20 milionů barelů ropy a kondenzátů, což představuje zhruba čtvrtinu veškeré námořně přepravované ropy na světě. Dnes zde íránské gardy útočí na tankery a snaží se ho zaminovat. Na hladině nyní nepluje prakticky jediná loď a vzrůstající nervozita stoupá u všech zúčastněných, včetně Číny. Chcete vědět víc? Přivstaňte si a připojte se v sobotu ráno k našim Minutám s Novým světem! Vaši Martin, Michal a Mirek

Jak fungují převraty: rychlost, armáda a strach 11.03.2026 12min

Podcast Nový svět rozebírá státní převraty – jak vznikají, proč se některé podaří a jiné skončí fiaskem. Inspirací je slavná kniha Edwarda N. Luttwaka Státní převrat, kterou napsal v pouhých šestadvaceti letech a která dodnes patří k nejvlivnějším textům o zákulisí moci. Převrat podle Luttwaka není revoluce, ani občanská válka. Je to rychlá operace malé skupiny lidí, která musí ovládnout klíčové instituce státu dřív, než si většina společnosti uvědomí, že se něco stalo.Na příkladech z Afriky, Blízkeho východu, Latinské Ameriky i Evropy ukazujeme, proč jsou dnes převraty těžší než dříve, jakou roli v nich hrají armáda, média a bezpečnostní složky a proč velké demonstrace samy o sobě téměř nikdy ke změně režimu nestačí. Řeč přijde i na slavné i zapomenuté pokusy o převrat – od Chile přes Moskvu roku 1991 až po Írán.A nakonec se vracíme k otázce, která se týká nás samotných: byl rok 1989 v Československu skutečně revolucí či převratem? Nebo byl spíše kolapsem systému, jenž ztratil víru ve vlastní existenci?O tom, jak funguje moc, proč jsou dějiny plné „úskoků v úskocích jiných úskoků“ a co z těchto lekcí platí i pro dnešní svět, je tento díl Nového světa.Buďte s námi, jsme s Vámi.Vaši Martin, Michal a Mirek.

Minuty 18: Eskalace na Blízkém východě: proč může válka trvat dlouhou dobu 07.03.2026 10min

Aktuální Minuty Nového světa se znovu věnují rychle se vyvíjejícímu konfliktu mezi Izraelem, USA a Íránem. Boje trvají už několik dní a spíše eskalují, než aby směřovaly k rychlému konci. Írán se snaží destabilizovat region útoky dronů a raket, které míří i na energetickou infrastrukturu států Perského zálivu. I jediný zásah přitom může způsobit výrazné škody a zvýšit napětí v celé oblasti. Konflikt má potenciál zasáhnout důležité dopravní trasy včetně Hormuzského průlivu a zároveň se odehrává na pozadí soupeření velmocí. Čína je klíčovým odběratelem íránské ropy, zatímco Spojené státy dávají najevo, že jsou připraveny tvrdě bránit bezpečnost Izraele i svoji. Nejde o krátkou epizodu, ale o konflikt, který může region i světovou politiku ovlivňovat ještě dlouho.

Posedlost mapami a svět jménem National Geographic 04.03.2026 13min

Přinesl do Česka legendu žlutého rámečku a strávil s ním a jeho budováním čtvrt století svého života. Cesta, která začala jednou mapou rozprostřenou na dětském koberci v Rakovníku, vedla přes Pákistán, Írán i svahy Kilimandžára až do National Geographic.S Tomášem Turečkem jsme si proto nepovídali jen o tom, jak se zrodil šéfredaktor české mutace jednoho z nejslavnějších časopisů světa, ale také o posedlosti mapami, o první cestě „po zemi“ do Karáčí, o okamžiku, kdy ve dvaceti letech poprvé uviděl moře, i o pádu ega pod vrcholem africké hory, kde pochopil význam prostého „pole, pole“.Vzpomínali jsme na budování českého National Geographic – od vyhozeného nultého čísla přes první unikátní reportáž o české egyptologii až po setkání s ikonami světové vědy. A mluvili jsme i o tom, proč klasická média ztrácejí půdu pod nohama, co znamená tlak na úspory a automatizaci a zda má ještě dnes smysl držet kvalitu za každou cenu.Tak si nás poslechněte, přátelé, a vydejte se s námi na cestu od dětských atlasů až k velkým světovým příběhům.Vaši Martin, Michal a Mirek

Minuty 17: Smrt nejvyššího íránského vůdce: Konec tyranského režimu? 02.03.2026 12min

Nedělní minuty Nového světa se zabývají Íránem. Podle dostupných informací byl při izraelském úderu zabit íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí a desítky dalších představitelů režimu. Pokud se zprávy definitivně potvrdí, půjde o bezprecedentní zásah do struktury moci v Teheránu.Izrael a Spojené státy podle všeho vsadily na razantní scénář.Írán ale zůstává schopný odpovědi. Útoky dronů a raket na státy Perského zálivu, zásahy v Dubaji či útoky na americké cíle ukazují, že konflikt zdaleka nekončí. Uzavření Hormuzského průlivu – klíčové tepny světového obchodu s ropou a LNG – může během dní vyhnat ceny energií nahoru a vtáhnout do hry Čínu i Indii.Právě Čína sleduje vývoj s mimořádnou pozorností. Írán je pro ni zásadním dodavatelem ropy i geopolitickým partnerem. Pokud by byl režim výrazně oslaben, znamenalo by to komplikaci pro čínskou strategii v regionu. Do toho se přidává napětí mezi Pákistánem a Afghánistánem – tedy další oblast v bezprostřední blízkosti čínských zájmů.Spojené státy naopak ukazují, že jejich vliv ve světě neklesá, jak se v posledních letech často tvrdilo. A Evropa? Ta zatím svolává krizová jednání a vyzývá k deeskalaci. V situaci, kdy rozhodují letadlové lodě, drony a kontrola energetických tras, působí její hlas spíše symbolicky. Blízký východ znovu dokazuje, že je jedním z klíčových uzlů světové politiky.

Jana Brejchová a nová česká vlna 25.02.2026 11min

Zemřela Jana Brejchová, jediná skutečná velká mezinárodní hvězda českého filmu, pokud jde o herce a herečky, samozřejmě.Její úmrtí v nás logicky vyvolalo spoustu vzpomínek, zejména na tzv. českou novou vlnu z šedesátých let minulého století.Tolik skvělých, bystrých mladých mužů a žen od filmu, řečeno s Josefem Škvoreckým, se u nás nikdy předtím ani potom neobjevilo. Posuďte ostatně sami: Miloš Forman, Jiří Menzel, Věra Chytilová, Ivan Passer, Jan Němec, Jaromil Jireš a mnozí další. Každý zázračný talent, všichni s oscarovým potenciálem, nezapomenutelné filmy, nezapomenutelná doba.A právě o těchto lidech a jejich životních osudech, o jejich filmech, o hercích a nehercích, které do nich obsazovali, s přesahy k dnešku – přirozeně, jak už to u nás bývá – je nejnovější Nový svět.Tak nás poslouchejte a buďte s námi, přátelé!Vaši Martin, Michal a Mirek

Metternich, Evropa a my 18.02.2026 11min

V Evropě přichází po pádu Napoleona nová éra. Kontinent vyčerpaný revolucemi, válkami a rozvratem hledá řád, který by zabránil dalšímu kolapsu. Do této doby vstupuje kníže Klemens von Metternich – muž, který nechce tvořit nový, liberální svět, ale chce zachránit ten starý. Sází na rovnováhu sil, legitimitu panovnických dynastií a, bude-li to nutné k jejich udržení u moci, i princip intervence. Pod povrchem návratu “starých monarchií” ale klíčí národní obrození, liberalismus a sílící požadavek “třetího stavu” na podíl na správě “věcí verejnych”. To, co Metternich považuje za nebezpečný virus, je pro jiné začátkem moderní Evropy. Vídeňský kongres, Svatá aliance i dramatický útěk z revoluční Vídně roku 1848 nejsou jen historickými epizodami, ale součástí hlubší otázky: lze dějiny zastavit silou represí a diplomatické konstrukce?O tom, proč byl Metternich architektem stability i symbolem politické “reakce”, proč se k němu vracel Henry Kissinger a zda dnes existují státníci schopní udržet rovnováhu mezi velmocemi, pojednává tento díl Nového světa.Buďte s námi, jsme s Vámi.Vaši Martin, Michal a Mirek.Přijďte se do divadla Hybernia potkat s Novým světem, Insiderem a Bruselským diktátem. Tři podcasty, které dlouhodobě spoluvytvářejí českou debatu o politice a o ekonomice, o Česku, o Evropě i o světě. Lístky koupíte zde.https://www.datarun.cz/mashup