10:35

Epizódy

• 
  Tálibánec na operačním stole. Jak vypadá práce chirurga ve válečné zóně | 10:35 15.09.2026 37min

  CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️„První noc nespíte, když ten Kalašnikov štěká. Třetí noc už spíte jak dudek.“ Jak vypadá práce chirurga ve válečné zóně? Tomáš Šebek v rozhovoru vzpomíná na mise Lékařů bez hranic v Afghánistánu a Jemenu, na cesty přes checkpointy, kde „co voják, to jiná uniforma“, i na situaci, kdy mu malý kluk mířil Kalašnikovem přímo do obličeje. Mluví také o tom, co znamená zůstat neutrální ve chvíli, kdy na operačním stole leží příslušník Tálibánu. „Naším cílem není ty lidi soudit.  Kdybyste ten soud vykonali, tak vám jde o krk.“ Vysvětluje, proč je neutralita pro Lékaře bez hranic zásadní, co se stane, když ztratí důvěru některého z aktérů konfliktu, a popisuje útok na nemocnici v Kunduzu, který dodnes nebyl vyšetřen.
• 
  Rok 2027 bude pro budoucnost dronů zlomový. Je třeba vycvičit stovky operátorů | Šortka 11.09.2026 24min

  CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️Dokáže si armáda některé drony vyrábět sama pomocí 3D tisku? Jak budou drony spolupracovat s dalšími zbraněmi v rámci „sensor-to-shooter“ cyklu? A potřebuje Česko obří drony typu Reaper nebo Triton? V rozhovoru s kapitánem Davidem Hrachovinou, náčelníkem střediska bezpilotních systémů u 533. praporu, jsme rozebírali, jakou dnes mají v české armádě roli drony, jak se budou cvičit jejich operátoři a proč může být rok 2027 v jejich využívání zlomový. Věnovali jsme se také tomu, jak do práce s drony vstupuje umělá inteligence, kam směřují autonomní systémy a jak se armáda připravuje na obranu proti dronům. Řeč přišla i na testovací cvičení Drone Shield a na zkušenosti zemí NATO, které jsou v používání dronů nejdál.
• 
  Data jsou nová munice. My se nechystáme na válku typu Ukrajina. NATO je jinde | 10:35 08.09.2026 39min

  CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️ Válka budoucnosti bude stále transparentnější. Družice, drony, kamery, mobily a další senzory budou vytvářet obrovské množství dat o tom, co se na bojišti děje. Pro velitele tak nebude klíčové jen informace získat, ale především je včas vyhodnotit a správně podle nich rozhodnout. S plk. Ing. Denisem Dúbravčíkem, pilotem L-159 a bývalým velitelem 212. taktické letky, jsme mluvili o tom, jak se mění způsob vedení války a co znamenají Multi-Domain Operations pro budoucnost české armády a celé Aliance. Probrali jsme propojení jednotlivých domén, digitalizaci, umělou inteligenci i to, proč samotné moderní zbraňové systémy nestačí. Došlo i na kvantové technologie, vesmírnou doménu, autonomní systémy a budoucnost pilotovaných letounů. Na závěr rozhovoru zve plk. Dubravčík všechny na Dny NATO v Ostravě & Dny Vzdušných sil AČR. Na místě budeme i my, podcast 10꞉35! Podcastové studio, merch, autogramiáda, prodej knih a další. V sobotu a neděli 19. a 20. září se na vás těšíme na letišti Leoše Janáčka!
• 
  PVO SPYDER, C-390 a Red Arrows. Dny NATO chystají velkou show | Šortka 03.09.2026 19min

  CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️ Dny NATO se za více než dvacet let proměnily v jednu z nejvýznamnějších akcí svého druhu v Evropě. O jejich historii, organizaci i letošním programu jsme mluvili se Zbyňkem Pavlačíkem, předsedou spolku Jagello 2000 a hlavním organizátorem Dnů NATO v Ostravě & Dnů Vzdušných sil Armády České republiky. Letos dorazí desítky letadel a vojenské techniky z řady zemí včetně Německa, které je hlavní partnerskou zemí. Návštěvníci uvidí například premiéru české C-390 Millennium, nově také prezentaci systému protivzdušné obrany SPYDER nebo legendární britské Red Arrows. Na Dnech NATO budeme i my, podcast 10:35! Podcastové studio, merch, autogramiáda, prodej knih a další. V sobotu a neděli 19. a 20. září se na vás těšíme na letišti Leoše Janáčka v Ostravě!
• 
  Proč začala první světová válka? | 10:35 01.09.2026 33min

  Proč evropské elity před první světovou válkou věřily, že válka je nevyhnutelná? A jak se z atentátu v Sarajevu během několika týdnů stal konflikt, který vtáhl téměř celou Evropu? S Ondřejem Houskou jsme mluvili o příčinách první světové války, o tom, proč Rakousko-Uhersko vidělo v konfliktu možnost, jak posílit svou pozici, i o německých strategických chybách, které nakonec přispěly k válce na dvou frontách. Dostali jsme se také ke vstupu Spojených států do konfliktu a ke vzniku poválečného mýtu o „ráně dýkou do zad“. Ondřej Houska je redaktor Hospodářských novin, věnuje se Evropské unii a české evropské politice. Pět let působil jako zpravodaj v Bruselu, získal Ph.D. z historie na Univerzitě Karlově a je autorem knihy Strůjci apokalypsy: Kdo může za nejdůležitější válku dějin?
• 
  Ukrajině dochází Patrioty. Rusové létají blíž k frontě. A co tanky? | Šortka 27.08.2026 19min

  CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️ Ruské síly se na Ukrajině dál pomalu posouvají vpřed. Největší tlak je na Donbasu, kde se bojuje o Kosťantynivku a Dobropillju. Zároveň se mění způsob vedení bojů, po dlouhé době se objevil mechanizovaný útok s tanky vybavenými aktivní ochranou proti dronům a ruské letectvo si může kvůli nedostatku ukrajinských střel Patriot dovolit operovat blíže frontě. Ve druhé části Šortky se věnujeme rusko-čínské podpoře Íránu a nové jaderné dohodě mezi Spojenými státy a Saúdskou Arábií. Může dohoda otevřít cestu k jadernému zbrojení dalších států Blízkého východu?
• 
  Oběť otců nestačí. Na Ukrajině přicházejí na řadu mladší ročníky | 10:35 25.08.2026 43min

  CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️Rusko ztrácí vliv na Kavkaze. Arménie mu přestává věřit, Ázerbájdžán získal zpět Náhorní Karabach a do regionu stále výrazněji vstupují Turecko a Írán. Kdo nahradí Rusko? Tereza Soušková tři roky vedla České centrum v Kyjevě a dlouhodobě se věnuje postsovětskému prostoru, Rusku a Kavkazu. V rozhovoru popisuje proměnu Ukrajiny po letech války, vyčerpanou ukrajinskou společnost a otázku, co by vlastně muselo nastat, aby válka skutečně skončila. Mluví také o tom, proč Rusko nechalo Arménii napospas Ázerbájdžánu, jak ruské oslabení proměnilo mocenskou rovnováhu na Kavkaze a proč v regionu sílí vliv Turecka a Íránu. Dostáváme se i ke Gruzii, Abcházii a Jižní Osetii a k tomu, proč Gruzie nevyužila ruského oslabení.
• 
  220 tisíc vojáků. 10 divizí. 3 vojenské okruhy. Mohla by se ČSLA v roce 1968 bránit? | Šortka 21.08.2026 25min

  CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️Co by se stalo, kdyby československá armáda v srpnu 1968 dostala rozkaz postavit se sovětské invazi? V roce 1968 měla československá armáda kolem 220 tisíc mužů, deset divizí a patřila v rámci Varšavské smlouvy mezi lépe vybavené a vycvičené armády. Jenže na invazi z východu nebyla připravena. Její divize byly rozmístěny především podél západních hranic, protože jejím hlavním úkolem bylo připravit se na případný útok ze strany NATO. V rozhovoru se dostáváme k tomu, jaké informace měla armáda před invazí, proč politické vedení varování před sovětským zásahem podcenilo a co se odehrávalo na generálním štábu v noci z 20. na 21. srpna. Mluvíme také o důstojnících, kteří připravovali plány odporu, vyváželi zbraně a materiál nebo sledovali pohyb okupačních jednotek. Daniel Povolný působí v Ústavu pro studium totalitních režimů a dlouhodobě se věnuje dějinám československých ozbrojených sil.
• 
  Zásoby na dvě noci nestačí. Jsme připraveni na konflikt? Generál Míka | 10:35 18.08.2026 37min

  CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️Velitel Velitelství pro operace o principu “Fight Tonight”, akvizičním dluhu AČR a stavu záloh. Generálmajor Jaroslav Míka velí od srpna 2026 Velitelství pro operace AČR. Během své kariéry létal na letounech L-159 Alca a JAS 39 Gripen, velel 21. základně taktického letectva, působil na Sekci rozvoje sil Ministerstva obrany a v rámci zahraničního nasazení velel misi Baltic Air Policing v Litvě. Je absolventem Vojenské akademie v Brně, Air War College v USA a Royal College of Defence Studies ve Velké Británii. Ještě jako zástupce velitele Velitelství pro operace měl na starost agendu spojenou s letním DVC: „Je lepší být připraven třeba s vz. 58 než nepřipraven s Brenem dvojkou,” hodnotí obecné odhodlání uchazečů o dobrovolné vojenské cvičení. Velitelství pro operace je multidoménové velitelství, které propojuje vzdušné, pozemní a teritoriální síly, kybernetické a vesmírné schopnosti. V případě krize odpovídá také za plán Obrana a Host Nation Support pro NATO. Generál Míka v rozhovoru mluví o akvizičním procesu, který se podle něho daří zrychlovat a zefektivňovat, o cíli 10 tisíc lidí v aktivních zálohách a navyšování počtu vojáků z povolání až na 37 tisíc. Ze všeho nejvíce ale odpovídá na zásadní otázku pro českou společnost: Jsme připraveni na případný konflikt vysoké intenzity?
• 
  Válka testuje průmysl. USA spotřebovaly 15 let produkce Tomahawků za jeden měsíc | 10:35 11.08.2026 38min

  CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️Jakou roli má dnes ve válce levná masa (Affordable Mass)? Proč Evropa nedokáže vyrábět zbraně ve velkém? A jak může Česko využít svou průmyslovou základnu? Tomáš Pardek a Ivo Kramoliš v rozhovoru popisují, jak se po roce 2022 zrychlil inovační cyklus. Obranný průmysl dnes dokáže rychleji reagovat na potřeby armády. Ukrajina své drony, střely a další platformy dokáže iterovat i v řádu dní. S rychlostí vývoje ale souvisí i další otázka: dokážeme tyto technologie vyrábět ve velkém? Právě masová výroba je jedním z problémů evropského obranného průmyslu. Jednotlivé armády mají rozdílné požadavky, certifikace i výrobní postupy. Proč je evropská výroba tak roztříštěná a může větší unifikace požadavků pomoci nastartovat skutečnou masovou výrobu? Tomáš Pardek je Director Product Business Development ve společnosti AviaNera Technologies, která vyrábí pohonné jednotky pro bezpilotní systémy a pokročilé zbraňové systémy. Ivo Kramoliš je ředitelem PwC ČR pro obranný a bezpečnostní sektor a příslušník Aktivní zálohy AČR.
• 
  Hrdost. Přátelství. Spánková deprivace. Letní DVC pro studenty | Šortka 07.08.2026 22min

  CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️Studenti mají za sebou další ročník letního dobrovolné vojenské cvičení, které se na rozdíl od klasického Kurzu základní přípravy pro vojáky z povolání a aktívní zálohy liší hlavně v tom, že jej lze absolvovat v řadě útvarů po celé České republice, například i u Hradní stráže. A hned dva absolventy tohoto letního výcviku pro studentstvo jsme si pozvali k nám do podcastu a zjišťovali jsme, jaká byla jejich motivace, co si z kurzu odnesli a jak jej celkově hodnotí.
• 
  Klíčem je strach. Co odlišuje terorismus od jiných forem násilí | 10:35 04.08.2026 38min

  CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️Co vlastně dělá z násilného činu terorismus? Proč se odborníci dodnes neshodnou na jeho definici? A jak se za posledních padesát let proměňovaly motivace teroristických organizací, jejich metody a způsob fungování? Našimi hosty jsou profesor Oldřich Bureš, jeden z předních českých odborníků na problematiku terorismu, Vojtěch Šimák, historik a kurátor Vojenského historického ústavu Praha, a plukovník v. v. Petr Mlejnek, který téměř tři desetiletí působil ve zpravodajských službách. V rozhovoru se věnujeme proměnám terorismu od období studené války až po současnost. Diskutujeme o tom, kde leží hranice mezi guerillovým bojem a terorismem, jak funguje proces radikalizace, jakou roli v boji proti terorismu hrají zpravodajské služby nebo nakolik byla americká strategie po útocích z 11. září úspěšná. Velkou část debaty věnujeme také vztahu států a teroristických organizací. Rozebíráme íránskou síť proxy aktérů, možnosti i limity jejich řízení ze strany Teheránu, nebo vztah Československa k některým ozbrojeným skupinám během studené války, včetně případu Carlose Šakala.
• 
  Mnichov stále budí emoce. Byla československá armáda připravena? | Šortka 31.07.2026 25min

  CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️Měli jsme se v roce 1938 bránit? Bylo československé opevnění skutečně schopné zastavit německou armádu? A obstály by pevnosti i na moderním bojišti? Hosty Šortky jsou Richard Maximilián Sicha, ředitel Muzea československého opevnění K-S 14 U Cihelny, a Robert Čada, předseda Klubu Bouda dělostřelecké tvrze a místopředseda Společnosti přátel československého opevnění. V rozhovoru vysvětlují, proč je chyba vnímat československé opevnění jen jako síť bunkrů. Ve skutečnosti šlo o komplexní obranný systém, který tvořily tvrze, lehké opevnění, protitankové překážky i spolupráce pěchoty, dělostřelectva a obrněných jednotek. Dostali jsme se také k tomu, zda by československé opevnění obstálo na dnešním bojišti. Na závěr zveme také na Cihelnu 2026, největší přehlídku československého opevnění a vojenské historie u nás, jejímž letošním tématem bude alternativní scénář roku 1938.
• 
  Mechanizované síly nekončí, říká velitel 74. mpr | 10:35 28.07.2026 26min

  CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️LETNÍ KINO: 13 dní, 13 nocí & debata: Afghánistán, země bez budoucnosti? ⁠⁠⁠⁠⁠⁠VSTUPENKY⁠⁠⁠⁠⁠⁠👈 „Mechanizované síly rozhodně neskončily. Díky své palebné síle a schopnosti ochrany zůstane mechanizovaná pěchota i nadále královnou bojiště.“ Podle Miroslava Maixnera vedlo dogmatické chápání zkušeností z Afghánistánu k tomu, že armády začaly zapomínat na některé podstatné součásti práce mechanizované pěchoty. BVPéčka a tanky ale zůstávají rozhodující silou na bojišti. Proměňuje se především prostředí kolem nich a armády musí mechanizované pěchotě zajistit podporu, která ji umožní uspět. Naším hostem je podplukovník Miroslav Maixner, velitel 74. mechanizovaného praporu. Téměř celou svou kariéru strávil u bojových jednotek, třikrát byl na misi v Afghánistánu a podílel se na přípravě zavedení bojových vozidel CV90 do Armády České republiky. V rozhovoru se zaměřujeme na transformaci 74. mechanizovaného praporu, přípravu na CV90, změny, které nová technika přinese do výcviku i organizace jednotek, personální naplněnost útvaru i zapojení aktivních záloh.
• 
  Írán na prahu další eskalace a rekonstrukce ukrajinské vlády | Šortka 24.07.2026 24min

  CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️LETNÍ KINO: 13 dní, 13 nocí & debata: Afghánistán, země bez budoucnosti? ⁠⁠⁠⁠⁠VSTUPENKY⁠⁠⁠⁠⁠👈 Hostem Šortky je Petr Mlejnek, bývalý příslušník českých zpravodajských služeb. V rozhovoru hodnotí dosavadní průběh konfliktu na Blízkém východě, vysvětluje, proč podle něj nebyl naplněn žádný ze strategických cílů americké operace a předpovídá, že už v nejbližších dnech mohou Spojené státy přistoupit k dalšímu rozsáhlému leteckému úderu s cílem dostat íránský režim na kolena. Ignoroval Trump informace svých zpravodajských služeb? Jak velkou část dnešní zpravodajské práce tvoří OSINT? A jak dlouho se Írán na podobný konflikt připravoval? Ve druhé části rozhovoru se věnujeme současnému dění na Ukrajině. Probíráme změny ve velení ukrajinské armády, rekonstrukci vlády i možné scénáře dalšího vývoje války.
• 
  Algoritmus, nebo člověk? Kdo lépe rozhoduje o použití síly? | 10:35 21.07.2026 34min

  CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️LETNÍ KINO: 13 dní, 13 nocí & debata: Afghánistán, země bez budoucnosti? ⁠⁠⁠⁠VSTUPENKY⁠⁠⁠⁠👈 Kde dnes končí role člověka, co už zvládne AI a jak blízko jsme plně autonomním zbraňovým systémům? V rozhovoru jsme mluvili o tom, proč se veřejnost autonomních zbraní obává, jak experimentální výzkumy mění pohled na důvěru v algoritmy a proč se představy o „zabijáckých robotech“ často rozcházejí s realitou. Dostali jsme se také k tomu, kdo dnes udává tempo ve vývoji vojenské AI a jaké technologie pravděpodobně promění budoucí války. Ondřej Rosendorf působí na Univerzitě Karlově a dlouhodobě se věnuje novým vojenským technologiím, kontrole zbrojení a výzkumu veřejného mínění o použití vojenské síly.
• 
  Bezpečnost, geopolitika, vojenství: Kde čerpat informace? | Šortka 16.07.2026 23min

  CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️LETNÍ KINO: 13 dní, 13 nocí & debata: Afghánistán, země bez budoucnosti? ⁠⁠⁠⁠VSTUPENKY⁠⁠⁠⁠👈 | Bez kvalitních zdrojů se debata o obraně rychle mění v dojmy. V této Šortce proto procházíme odborné časopisy, které stojí za to sledovat, pokud chcete bezpečnostní politiku chápat trochu hlouběji. Proč je International Security považován za absolutní špičku oboru, jaké debaty se na jeho stránkách vedly během studené války i po ruské invazi na Ukrajinu a které další časopisy stojí za to číst?
• 
  Display pilot JAS-39 Gripen Ondřej Španko | 10:35 14.07.2026 31min

  CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️LETNÍ KINO: 13 dní, 13 nocí & debata: Afghánistán, země bez budoucnosti? ⁠⁠⁠VSTUPENKY⁠⁠⁠👈 Kapitán Ondřej Španko je pilotem JAS-39 Gripen u 211. taktické letky a trojnásobným display pilotem. Létal na strojích L-39 Albatros, L-159 ALCA i JAS-39 Gripen, absolvoval Squadron Officer School v americké Alabamě a působil na aliančních misích Air Policing v Pobaltí a na Islandu. Na proudových letounech má nalétáno více než dva tisíce hodin. Co se děje od chvíle, kdy zazní Alpha Scramble? Dvojice Gripenů musí být do patnácti minut ve vzduchu, přestože piloti předem nevědí, zda míří k civilnímu letadlu se ztraceným spojením, nebo k cizímu vojenskému stroji. Španko vzpomíná také na svůj první ostrý start v Pobaltí, kdy postupně identifikoval několik ruských letounů pohybujících se mezi Ruskem a Kaliningradskou oblastí. Na pilota Gripenu působí během display sestavy opakovaně přetížení sedmi až devíti G. Krev se přesouvá do dolní části těla a plic, zorné pole se zužuje a pilot musí vědomě zatnout svaly a používat speciální způsob dýchání. „Jedna chyba může znamenat, že let dopadne katastrofou,“ říká Španko o vertikálních manévrech v malé výšce.
• 
  Summit NATO: Trump si vybil zlost na Španělích. Česko přežilo | Šortka 09.07.2026 20min

  CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️LETNÍ KINO: 13 dní, 13 nocí & debata: Afghánistán, země bez budoucnosti? ⁠⁠VSTUPENKY⁠⁠👈 Summit NATO v Ankaře mohl dopadnout mnohem hůř. Donald Trump nerozbil Alianci, neoznámil odchod Spojených států z Evropy a během samotného jednání nepřišel žádný velký výbuch. Horší zpráva je, že tím nezmizel žádný z dlouhodobých problémů NATO. Amerika se dál obrací k Pacifiku, Evropa musí převzít větší část odpovědnosti za vlastní obranu a česká debata o obranných výdajích nekončí jen proto, že nás v Ankaře nikdo veřejně neseřval. S Vojtěchem Bahenským rozebíráme, co všechno setkání lídrů NATO ukázalo: Jakou roli sehrál Mark Rutte, který dokázal setkání diplomaticky „odminovat“? Co si z Ankary mohl odnést Vladimir Putin? A kdy se evropské peníze propíšou do reálné vojenské síly?
• 
  Legenda z Mogadiša míří do českých služeb. Black Hawk a Firehawk | 10:35 07.07.2026 29min

  Vrtulník Black Hawk patří k nejikoničtějším vrtulníkům západního světa. LETNÍ KINO: 13 dní, 13 nocí & debata: Afghánistán, země bez budoucnosti? VSTPENKY 👈 Vznikl jako odpověď americké armády na zkušenosti z Vietnamu, měl nahradit legendární Huey a od začátku byl konstruován jako odolný, robustní a dlouhodobě udržitelný stroj. Proč platforma po více než padesáti letech zůstává důležitou součástí vojenského letectva desítek států světa? Hostem byl Radim Jansa, který se specializuje na prodej vrtulníků UH-60 Black Hawk. V české společnosti Helicopter Alliance působí jako Senior Sales Manager a byl zároveň jejím prvním zaměstnancem. Vystudoval letectví a kosmonautiku na ČVUT.