Hlasy paměti

Bölümler

• Ďáblický hřbitov. Kdo je skutečně pohřbený u severní zdi? 15.07.2026 24dk

  Mohlo by to být místo klidného odpočinku. Nacistický a následně komunistický režim ale obestřel hřbitov temnotou a nenávistí. Právě tady se nacisté i komunisté zbavovali těl popravených odbojářů, vlastenců a politických vězňů. A protože v historii není nouze o paradoxy, leží tu vedle obětí i někteří z pachatelů. Kolik lidí je tady ale pohřbených a o koho konkrétně se jedná, to je dodnes v mnoha případech velkou neznámou.
• BONUS: K osudu židů bylo Československo po válce lhostejné 08.07.2026 12dk

  Bylo 25. června 1946, když do vlaku na bubenském nádraží nastupovali německy mluvící židé a židé ze smíšených manželství, aby nadobro opustili Československo. Paradoxem bylo, že mnoho z nich se tak vrátilo na místo, odkud jen před několika lety mířili v nacistických transportech do ghett a koncentračních táborů. Když se po válce vrátili domů, zjistili, že vlast se k nim otočila zády. Jako jediné východisko tak často volili odchod ze země.
• Nádraží Bubny: Symbol nacistického útlaku vůči českým židům 01.07.2026 25dk

  Kdyby místa mohla vyprávět, slyšeli bychom tisíce a tisíce příběhů, na které se mělo zapomenout. Takovým místem je i pražské Nádraží Bubny, odkud za protektorátu odjížděly první židovské transporty do ghett a koncentračních táborů. Většina deportovaných už se domů nikdy nevrátila. Byli zavražděni ve vyhlazovacích táborech nebo na pochodech smrti. Právě bubenské nádraží si autoři Hlasů paměti vybrali jako první zastávku speciální letní série, kdy se vydávají na místa paměti.
• BONUS: Zlatá éra a rychlá smrt zrádce. Moravec se zastřelil v prvních hodinách pražského povstání 24.06.2026 23dk

  Na podzim 1941 se Reinhard Heydrich ujal funkce zastupujícího říšského protektora. S jeho příchodem dopadl na české obyvatelstvo teror, ale pro Emanuela Moravce začala zlatá éra. V lednu 1942 se stal ministrem školství a národní osvěty. Pro nacisty byl ideálním mužem, protože potřebovali někoho, koho se bude bát i protektorátní vláda.
• Symbol zrady. Jak se Emanuel Moravec stal služebníkem říše 17.06.2026 26dk

  Je málo jmen, která jsou tak úzce spojena se zradou, jako jméno někdejšího protektorátního ministra školství a národní osvěty Emanuela Moravce. Muže, který byl za první republiky podporovatelem Tomáše G. Masaryka a jeho hradní skupiny. Muže, který byl jedním z nejzarputilejších odpůrců přijetí mnichovského diktátu. Muže, ze kterého se ale nakonec stal kolaborant a poskok nacistů.
• „Čím jsem byl, byl jsem rád.“ Ulč působení u StB nelitoval 10.06.2026 18dk

  V bonusovém dílu Hlasů paměti o Státní bezpečnosti a jejich spolupracovnících vypráví autoři příběh Jaromíra Ulče. Od 70. let vyvíjel operace, lámal a verboval spolupracovníky StB. Nikdy, ani po sametové revoluci, ale nepochyboval o tom, že to co dělal, bylo správné. Naopak. Podle něj to byla zajímavá práce a navíc ho psychicky uspokojovalo, když z lidí dostal to, co chtěl slyšet. Poslechněte si jeho příběh.
• Údajní i skuteční spolupracovníci StB. Obvinění, které dokázalo zničit život 03.06.2026 26dk

  Donášel na mě soused? Kamarád? Nebo dokonce příbuzný? Kdo v mém okolí spolupracoval se Státní bezpečností? To byla palčivá otázka, která po sametové revoluci zajímala každého. Odpověď na ni přinesly na začátku 90. let takzvané Cibulkovy seznamy. Přesto pohled na ně není černobílý. Za každým jménem se totiž skrývá jiný příběh.
• BONUS: Smíření. Slovo hezké, ale musí mu předcházet dialog 27.05.2026 12dk

  Strach ze zpochybňování výsledků druhé světové války, protiněmecká fronta i výhodný politický nástroj – to jsou některé z faktorů, které po roce 1945 ovlivňovaly další vývoj česko-německých vztahů, které výrazně poškodila šest let trvající okupace. Co stálo v petici Smíření 95? Proč u některých lidí vyvolala odpor? A proč se od revoluce pořád v české politice hraje karta údajné sudetoněmecké hrozby?
• Může někoho ohrozit sjezd vyhnaných Němců v Brně? 20.05.2026 26dk

  Poprvé od druhé světové války se bude na území České republiky konat sudetoněmecký sjezd, a to mezi 22. a 25. květnem. Setkání předcházely desítky let dialogu a je dalším krokem v narovnávání vztahů mezi Čechy a vyhnanými Němci. I 81 let po válce však část české politické reprezentace projevuje nesouhlas a podobnou nechuť ke smíření jako v uplynulých desetiletích.
• BONUS: Ďáblova dílna a desítky milionů falešných liber 13.05.2026 26dk

  Na jaře 1944 měl Adolf Burger pocit, že se snad stal zázrak. Nacisté ho živého propustili z vyhlazovacího tábora Osvětim. Místo vytoužené svobody ale skončil na podobném místě. V Sachsenhausenu. Tam se totiž rozjížděla největší padělatelská operace všech dob. Do takzvané akce Bernhard nacisté zapojili vězně, kteří pocházeli z grafických profesí nebo měli odborné znalosti, co se práce s papírem týkalo. A Adolf Burger byl před válkou zručný typograf.
• Svědectví Adolfa Burgera: Vrhnout se do drátů, nebo přežít? 06.05.2026 26dk

  Jeho příběh je jak z hollywoodského velkofilmu a skutečně se jím filmoví tvůrci inspirovali. Adolf Burger v knize Ďáblova dílna popsal nejen peklo koncentračních táborů, ale také největší nacistickou padělatelskou akci. A právě na motivy tohoto textu vznikl stejnojmenný snímek, který v roce 2007 vyhrál cenu Oscar za nejlepší cizojazyčný film.
• BONUS: Wahl si před smrtí přál, aby jeho kniha vyšla znovu 29.04.2026 21dk

  Tentokrát přinášejí Hlasy paměti trochu jiný bonus, než na jaký jste zvyklí. Dokumentarista Adam Drda totiž vyzpovídal ornitologa Petra Voříška z České společnosti ornitologické, jednoho z autorů publikace Pražské ptactvo 1800–2020. Kniha, která navazuje na práci a původní literární dílo Veleslava Wahla, je zároveň doplněna mimo jiné i o jeho životní osud.
• Ornitolog Wahl a parašutista Nechanský byli popraveni stejného dne 22.04.2026 27dk

  Muž, který miloval přírodu a neváhal se postavit nacistům ani komunistům. To byl Veleslav Wahl. Už v březnu 1939 – v pouhých 16 letech – se aktivně zapojil do protinacistického odboje. V roce 1944 vydal významnou ornitologickou knihu Pražské ptactvo. Jeho další život ovlivnilo osudové setkání na konci války s parašutistou Jaromírem Nechanským, velitelem operace Platinum-Pewter. Komunisté je popravili ve stejný den.
• BONUS: Kazatel a vrah – přátelství z lágru na celý život 15.04.2026 19dk

  Padesátá léta, uranové lágry na Jáchymovsku a jedno neobvyklé přátelství. V bonusovém dílu Hlasů paměti uslyšíte pokračování příběhu Miloslava Bláhy, člena církve Adventistů sedmého dne, kterého komunisté poslali do vězení za to, že neustoupil z principů svojí víry. V lágru se setkal s Vojtěchem Matyášem – mužem prostého původu i myšlení, který měl za sebou těžký životní příběh. Na jeho konci byla vražda, za kterou byl odsouzen na doživotí.
• „V sobotu pracovat nemohu.“ Příběh adventisty Bláhy 08.04.2026 26dk

  Miloslav Bláha se narodil do silně věřící katolické rodiny. V 30. letech se jeho rodiče začali hlásit k Církvi adventistů sedmého dne a jejím členem se stal i on. Po komunistickém puči v únoru 1948 se kvůli tomu, že nechtěl ustoupit ze zásad svojí víry, ocitl několikrát ve vězení.
• BONUS: Nebezpečný precedens. Československý zákon jako návod 01.04.2026 19dk

  Cesta k vyrovnání se s válečnou minulostí byla v Německu dlouhá. Takzvaný osvětimský proces začal ve Frankfurtu nad Mohanem až v roce 1963 – téměř 20 let po konci války. O dva roky později se v Bundestagu rozhořela vášnivá diskuze – promlčet, nebo nepromlčet válečné zločiny? Někteří němečtí poslanci ukazovali na Československo. To si už v roce 1946 schválilo zákon, který říkal, že zločiny – včetně vraždy – spáchané od začátku okupace do října 1945 nebudou trestně stíhány.
• Otázka viny. Jaspers nabídl způsob, jak se postavit k válce 25.03.2026 27dk

  „Říká se sice, když se hovoří o německé vině ‚je to vina všech‘ – skryté všeobecné zlo má spoluvinu na tom, že zlo propuklo na tomto místě, v Německu. Ale bylo by skutečnou vyhýbavostí a falešnou omluvou, kdybychom my Němci chtěli zmírnit svou vinu tím, že bychom ji uváděli do spojitosti k vině lidství,“ napsal filozof Karl Jaspers krátce po konci druhé světové války. Jeho kniha Otázka viny vyšla v roce 1946. Nabízí zamyšlení pro všechny – a ne jen o vině německého národa.
• BONUS: Otu Mádra komunisté nezlomili 18.03.2026 19dk

  Katolický kněz Oto Mádr strávil patnáct let v komunistických věznicích. Nejtěžší chvíle ale prožil ještě ve vyšetřovací vazbě. Čelil naprosté izolaci, pocitům osamění a zapomenutí. I když útěchu nacházel ve své víře, jak sám říkal, byla to pro něj důležitá lekce. Zažil v sobě vzor vůči Bohu, protože měl pocit, že ho v těžké chvíli opustil. Nakonec došel ale k tomu, že jen Bůh určuje hranice temnoty. Ve vězení se pak stal oporou ostatním.
• Quotidie morior – umírám kdykoliv. Příběh kněze Oty Mádra 11.03.2026 25dk

  Katolického kněze a teologa Oto Mádra odsoudili komunisté na doživotí. V komunistických věznicích nakonec strávil patnáct let. Ani v těch nejtěžších chvílích ale nepřestal jednat podle svého svědomí a pořád být útěchou pro lidi ve svém okolí.
• BONUS: Karel Pecka. Muž určený k likvidaci 04.03.2026 21dk

  „Byl jsem odsouzen za účast na ilegálním časopise, čili za psaní, za skupinu… Okolnost pokusu o přechod hranic nakonec zanikla v tom důležitějším. Za vyjádření vztahu ke skutečnosti jsem dostal první honorář literární – jedenáct let,“ vzpomínal na konci 80. let spisovatel a politický vězeň Karel Pecka. V necelých 21 letech byl zatčen a po krutých výsleších odsouzen na 11 let. Trest si bez pěti měsíců odseděl celý. O tom, co v lágrech prožil, napsal řadu knih.