Podcast Akademie věd

SPECIÁL: Papežka Jana i křížová výprava dětí aneb Středověk v zajetí mýtů 02.06.2026 46λ

Středověk je opředen řadou mýtů, které vznikaly mnohem později a některé přetrvávají dodnes. Co nám říkají o dějinách a jak se k nim vztahují současní historici? Středověkem, jak jej možná neznáte, vás v šesti kapitolách provedou tři medievalisté: Christopher Bellitto z Kean University v New Jersey v USA, Martin Nodl a Kajetán Holeček z Filosofického ústavu AV ČR. Dozvíte se o legendě, která tvrdí, jak musel nově zvolený papež procházet zkouškou svého mužství, zjistíte, jakými mýty je zatíženo soužití Židů a křesťanů a určitě si poopravíte zažitá klišé o temném středověku. Hudbu z alba Angelicá Belta od Rožmberské kapely zaměřující se na poučenou interpretaci středověké hudby poskytlo hudební vydavatelství Arta. Srdečně děkujeme. Režie, střih a průvodní slovo: Jitka Kostelníková / Překlad: Tereza Novická / Voice over: Justin Svoboda / Sound design, zvuková postprodukce a mastering: Ladislav Železný / Epizoda vznikla v obsahové i finanční spolupráci s Filosofickým ústavem AV ČR a s podporou ⁠Strategie AV21⁠.

AUDIOČLÁNEK: Běh na dlouhou trať. Jak vzniká lék na genetickou poruchu růstu? 26.05.2026 14λ

Achondroplazie je genetická porucha, která vzniká ještě před narozením. Poškozuje růst dlouhých kostí a lidé s touto vzácnou diagnózou neměří více než 130 centimetrů. Jejich intelekt ani charakterové vlastnosti to ale neovlivňuje. Na celém světě s ní žije zhruba 350 tisíc lidí, v České republice do stovky. Buněčný biolog Pavel Krejčí z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR se dlouhodobě věnuje výzkumu mezibuněčné komunikace prostřednictvím receptorů pro růstové faktory. Vědec s dvacetiletou praxí z USA se podílel na vývoji léku Voxzogo, který podporuje prodlužování kostí. Jak velkou nadějí do budoucna lék je? K čemu slouží Registr achondroplazie a v jakém stádiu vývoje je možné mutaci genu odhalit? Audio vychází z článku Leony Matuškové otištěného v A / Magazínu, oficiálním čtvrtletníku Akademie věd ČR. Časopis v tištěné podobě si můžete zdarma objednat na ⁠⁠predplatne@ssc.cas.cz⁠⁠. Načetla a editovala: Jitka Kostelníková // Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠

Minuty mezi životem a smrtí. Proměny záchranky popisují historik i záchranář 11.05.2026 50λ

Siréna houká, auta uvolňují vozovku a sanitka rychle hledá cestu… Každou půl minutu u nás vyjíždí záchranná služba k někomu, kdo potřebuje pomoc, a na místě bývá v průměru za 8–10 minut. Tato ve světovém srovnání špičková služba má své kořeny v 18. století, kdy dobrovolníci vytahovali tonoucí z Vltavy. Jak se od té doby záchranka změnila? V čem je pravdivý kultovní seriál Sanitka? A co všechno musí záchranáři umět? Odpovídá historik Jiří Hlaváček z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, který jako editor připravil pozoruhodnou publikaci Minuty mezi životem a smrtí. Proměny záchranné služby. Jeden z respondentů narativního výzkumu, zdravotnický záchranář Alan Mejstřík, doplňuje rozhovor svými postřehy z praxe. Moderuje Jitka Kostelníková // Natočeno ve studiu Karlín On Air // Edit studio Karlín On Air // Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠

LIVE: V labyrintu komunikace. Co nám pomáhá a co svádí z cesty? 05.05.2026 47λ

Komunikace je z velké části ovlivněna predikcí – mozek neustále odhaduje, co nám kdo řekne a vyhodnocuje slyšené. Jak vnímáme specifické jazykové projevy, jako jsou přízvuky nebo řeč těla? Každý mluvený, ale i znakový jazyk se pojí se svébytnou identitou a kulturou. Jak mozek reaguje na různost jazyků, dialektů a emocí? Poslechněte si diskuzi s Kateřinou Chládkovou, Michaelou Svobodou a Natálií Kikoťovou ze SPEAKin lab na pomezí lingvistiky, psychologie a neurovědy, která se konala 30.4. 2026 za účasti publika festivalu populárně-vědeckých filmů AFO v Olomouci. Moderace: Jitka Kostelníková / Edit a zvuková postprodukce: Vojtěch Zavadil / Nahráno na AFO 61 Olomouc / Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠.

Víc než stromy. Podívejte se na les očima botanika a ekologa Radima Hédla 21.04.2026 30λ

Pochází z Jesenicka, kde s dědou chodíval do lesa a začal malovat. Botanika a ekologie Radimu Hédlovi zůstaly v profesním životě, zatímco malbě se věnuje ve volném čase. Vedoucí oddělení vegetační ekologie Botanického ústavu AV ČR se dlouhodobě zaměřuje na dynamiku lesních ekosystémů, biodiverzitu a vliv historického hospodaření na současnou podobu krajiny. Kromě vědecké činnosti se aktivně věnuje popularizaci ochrany přírody a zdůrazňuje význam tradičních forem lesnictví pro udržení druhové bohatosti. Koordinuje nový program Strategie AV21 Globální krize biodiverzity: rizika a příležitosti pro lidskou společnost.00:35 Lesy Radima Hédla02:16 Co je zdravý les a patří do něj člověk? 03:26 Biodiverzita a její hodnota04:40 Proč světlé lesy mizí07:31 Velcí kopytníci a disturbance10:16 Jak lze světlé lesy obnovit12:27 Pralesy a přírodní stav13:48 Klimatická změna a její dopad na lesy 15:12 Dusík a ztráta stability20:56 Retrospektivní výzkum lesa23:56 Komunikace krize biodiverzity24:44 Program rad AV21 26:24 Věda a malba krajiny29:49 Závěr a rozloučeníModerace: Jitka Kostelníková / Edit a zvuková postprodukce: Vojtěch Zavadil / Nahráno ve studiu Ekonomického ústavu AV ČR / Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠.

Daň za jinakost. Jak se žije menšinovým národům v současné Číně? 14.04.2026 44λ

Jak zákon jednotného čínského národa mění životy nechanských národů, jako jsou Tibeťané nebo Ujguři? Je pro ně život v exilu řešením, nebo je čínský režim pronásleduje i za hranicemi? A máme o těchto komunitách realistické představy? Do diskuze o současné kulturní bezpečnosti v Číně jsme pozvali expertku na sociální proměny Tibetu Jarmilu Ptáčkovou a Ondřeje Klimeše, který se zaměřuje na Východní Turkistán neboli Sin-ťiang. Oba výzkumníci z Orientálního ústavu AV ČR sledují dopady čínských snad o vytvoření jediné, homogenní národní identity. Poslechněte si, jak vypadá digitální dohled nad ujgurskou menšinou v praxi, proč čínský stát vytlačuje lokální jazyky ze vzdělávání i zda je v této situaci možné spatřovat naději na dialog.

AUDIOČLÁNEK: Tiché pohyby 24.03.2026 11λ

V místech, kde do sebe narážejí zemské desky, se dějí velké věci – vybuchují sopky, třese se země, zdvihají se pohoří. Pro pochopení těchto událostí je ale důležité sledovat i úplně nepatrná chvění. Petra Štěpančíková z Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR se do lokalit bohatých na tektonické pohyby vydává několikrát ročně. Audio vychází z článku Leony Matuškové otištěného v A / Magazínu, oficiálním čtvrtletníku Akademie věd ČR. Časopis v tištěné podobě si můžete zdarma objednat na ⁠⁠predplatne@ssc.cas.cz⁠⁠. Načetla: Jitka Kostelníková // Zvuková postprodukce: Jáchym Vanc // Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠, nahráno ve studiu Ekonomického ústavu AV ČR.

Žufánek, votápek či pajzák. Martina Ireinová provází po mapě nářečí naší republiky 17.03.2026 33λ

Kolik znáte nářečí? Mluvíte po naszymu, hanácke nebo třeba s ostravskym kratkym zobakem? Nářečí jsou součástí naší identity, a přestože jsou ohrožená, nemizí. Jaké dialekty u nás máme a podle čeho se dělí? Dialektoložka Martina Ireinová z Ústavu pro jazyk český AV ČR se oboru věnuje více než 30 let a specializuje se na tvorbu nářečových slovníků. Poslechněte si, jak odbornice uvažuje o naší mluvě, jaké nářečí je jí vlastní nebo v čem je ojedinělý projekt Staň se superdialektologem určený žákům a studentům. Rozhovor je pozvánkou na probíhající výstavu Kriticky ohrožené jevy našich nářečí v galerii Věda a umění, která potrvá do 15. června 2026. Moderace a edit: Jitka Kostelníková / Zvuková postprodukce: Vojtěch Zavadil/ Nahráno ve studiu Ekonomického ústavu AV ČR / Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠.

Příběhy vepsané do kamene. Archeolog Jaroslav Bartík nahlíží do dílen pravěkých horníků 11.03.2026 37λ

Co všechno dokážeme vyčíst z obyčejného kamene? S držitelem prémie Lumina quaeruntur, Jaroslavem Bartíkem z brněnského Archeologického ústavu AV ČR se vydáváme tisíce let do minulosti, kdy byl kámen strategickou surovinou určující prestiž i přežití. Kdo ji těžil a opracovával? Jak vypadaly pravěké dílny a kam kamenné artefakty putovaly Evropou? Poslechněte si, proč je brněnská Stránská skála unikátní lokalitou, která lákala lidi od paleolitu až po dobu bronzovou. Vedoucí nového Centra multidisciplinárních výzkumů popisuje synergii oborů, ve které se propojuje archeologie s geologií, archeobotanikou i strojovým učením. V rozhovoru se odkazujeme na publikaci Prehistoric exploitation and workshop area at Brno - Stránská skála, která je volně ke stažení. Moderace a edit: Jitka Kostelníková / Zvuková postprodukce: Vojtěch Zavadil/ Nahráno ve studiu Ekonomického ústavu AV ČR / Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠.

AUDIOČLÁNEK: Kolik řečí umíš… 06.03.2026 19λ

Lidé, kteří ovládají víc jazyků, jsou flexibilnější a jejich mozek déle odolává demenci. Kolik řečí se do nás vlastně vejde? A proč je dobré se při jejich učení inspirovat u kojenců a batolat? Studium cizích jazyků totiž nemusí být jen dril plný slovíček a gramatiky. Psycholingvistka Kateřina Chládková z Psychologického ústavu AV ČR boří mýty o přehlcení dětí více jazyky. Popisuje taky, jak kontakt s rozdílnou mluvou ovlivňuje naši toleranci k jinakosti a proč nám písmena v rané fázi učení cizích řečí mohou spíše škodit.Audio vychází z článku Radky Římanové otištěného v právě vycházejícím A / Magazínu, oficiálním čtvrtletníku Akademie věd ČR. Časopis v tištěné podobě si můžete zdarma objednat na ⁠⁠predplatne@ssc.cas.cz⁠⁠. Načetli: Jitka Kostelníková a Justin Svoboda // Zvuková postprodukce: Jáchym Vanc // Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠.

AUDIOČLÁNEK: Čeština: jazyk, který zůstává sám sebou 03.03.2026 28λ

Vlivy zvenčí, módní novotvary, složitá pravidla… Někdo chce češtinu čistit a opečovávat, jiný zjednodušovat. Jenže nakolik se dá jazyk spoutat? Poslechněte si, kudy se ubíral vývoj českého jazyka od dob jeho „brusičů“ v časech národního obrození až po současné pronikání anglicismů. Jak se naše mateřština proměňuje, popisují jazykovědec Petr Nejedlý a dialektoložka Martina Ireinová z Ústavu pro jazyk český AV ČR. Audio vychází z článku Leony Matuškové otištěného v právě vycházejícím A / Magazínu, oficiálním čtvrtletníku Akademie věd ČR. Časopis v tištěné podobě si můžete zdarma objednat na ⁠⁠predplatne@ssc.cas.cz⁠⁠. Načetli: Jitka Kostelníková a Justin Svoboda // Zvuková postprodukce: Jáchym Vanc // Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠.

Selský rozum už nestačí. Analýza digitálních obrazů očima Barbary Zitové 25.02.2026 36λ

Dívá se na obrazy, ale místo barev a tvarů vidí čísla a algoritmy. Barbara Zitová z Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR vysvětluje, jak matematika a umělá inteligence pomáhají tam, kde lidské oko nestačí. Její práce umožňuje lékařům diagnostikovat nemoci ze záznamu spánku, policistům odhalovat digitální podvrhy a restaurátorům nahlížet pod vrstvy maleb starých mistrů. Je AI jen další nástroj v rukou umělce, nebo hrozba pro naši schopnost rozeznat realitu? A proč bychom se chatbotů měli ptát jako desetileté děti? Poslechněte si, jak matematika vrací zrak Hubbleovu teleskopu a hlídá zdraví lidských hlasivek i podmínky hospodářských zvířat. Moderace a edit: Jitka Kostelníková / Zvuková postprodukce: Jáchym Vanc / Nahráno ve studiu Ekonomického ústavu AV ČR / Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠.

Žijeme ve světě plném parazitů. Barbora Pafčo nás bere do pralesa i laboratoře 17.02.2026 36λ

Parazitoložka Barbora Pafčo z Ústavu biologie obratlovců AV ČR se neohroženě vydává na expedice do africké džungle a v laboratoři pracuje s nejmodernějšími metodami. Poslechněte si, jak se k výzkumu parazitů dostala, proč ji zajímá, jaký mají vztah s hostitelem a čím jsou pro ni výjimečné gorily. Vědkyně také popisuje, jak se jí daří skloubit bádání s výchovou tří dětí a nastiňuje plány na další výjezd do terénu, tentokrát do asijského Laosu, kde se podílí na výzkumu hlístic. Moderace: Jitka Kostelníková / Režie: Agáta Hrnčířová / Záznam a střih videa: Magdalena Krylová / Scénografie: Zuzana Přidalová a Martin Tichovský / Animace: Marie Šprincl / Zvuková postprodukce: Vojtěch Zavadil / Fotografie: Jana Plavec / Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠.

SPECIÁL: Mladí do vědy! Mají to holky těžší než kluci? 11.02.2026 11λ

Uplatnění žen ve výzkumu je v Česku ve srovnání s Evropskou unií stále nízké. Váhají ženy při volbě vědecké profese? Jaké pochybnosti mají studentky, které stojí před rozhodnutím, kam na vysokou? A týkají se pocity nejistoty pouze dívek, nebo je prožívají i kluci? Vydejte se společně s redaktorkou A / Magazínu Leonou Matuškovou na Science brunch, který pro studentky a studenty středních škol uspořádal Fyzikální ústav AV ČR společně s Ústavem organické chemie a biochemie AV ČR. Co mladí lidé na akci ocenili? V čem se jejich názory shodují s tím, co zaznělo od panelistek – vědkyň z různých oborů? Vedle hlasů gymnazistek a gymnazistů uslyšíte také psycholingvistku Kateřinu Chládkovou z Psychologického ústavu AV ČR. Speciál vychází u příležitosti Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě. Připravila: Leona Matušková / Edit a voice over: Jitka Kostelníková / Zvuková postprodukce: Jáchym Vanc / Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠.

AUDIO ARTICLE: Outside the box. Can quantum computing change materials science? 03.02.2026 14λ

The trial-and-error method has long been the modus operandi for developing stronger and more flexible metallic materials. Computational technology has greatly accelerated and simplified their advancement. However, even the most powerful computers have their limits. Materials physicist Martin Friák from the Institute of Physics of Materials of the CAS sees the future in quantum computing, which holds the key to overcoming these obstacles. This audio feature is based on the article written by Leona Matušková, which you can read in full in the quarterly magazine of the CAS. In the 2024 article, the author introduces the planned quantum computer at the IT4Innovations supercomputing center in Ostrava. It went online in autumn 2025. It became operational in autumn 2025. The English issue is available online via the Czech Academy of Sciences website, or you can request a print copy by emailing predplatne@ssc.cas.cz.Narrated by: Daniel Zappi / Editing and sound design: Jáchym Vans / Produced with support from the CAS Strategy AV21.

„Peču šutry na 1000 stupňů.“ Fyzik Jan Batysta provází procesem výroby polovodičů 27.01.2026 37λ

Snad ještě nikdy nevzbuzovalo pouliční osvětlení tolik emocí jako dnes. Řeší se efektivnost, ale také vliv na zdraví modrých LED světel. Jejich zásadní složkou je nitrid gallitý - polovodič, který způsobil revoluci v elektronice a optoelektronice. Ostatně objevitelé technologie si po mnoha peripetiích v roce 2014 vysloužili Nobelovu cenu. Krystaly nitridu dnes „pěstuje“ v laboratoři MOVPE i Jan Batysta z oddělení polovodičů Fyzikálního ústavu AV ČR. Mladý fyzik a nadšený popularizátor vědy nás v epizodě doslova provede speciální laboratoří, kde v reaktoru „peče šutry na 1000 stupňů“. Ve vlastním výzkumu se zaměřuje na vývoj ultrafialových „ledek“, které se dají využít pro dezinfekci, při léčbě kožních nemocí nebo ve fotochemii, ale i k vytvrzování plastů při 3D tisku. Jak vznikají atomární sendviče? Daří se mu badatelské myšlení kombinovat s vášní pro muzikál? A jaký song si pouští, aby neprokrastinoval? Moderace a edit: Jitka Kostelníková / Zvuková postprodukce: Vojtěch Zavadil / Nahráno ve studiu Mr. Wombat / Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠.

Sladká odměna, ale i šálení. Složité vztahy mezi kvetoucími rostlinami a jejich opylovači sleduje entomolog Robert Tropek 20.01.2026 40λ

Opylování je sofistikovanný vztah kvetoucích rostlin a opylovačů, který se někdy vyplácí jen jedné straně. Nahlédněte do strategií nástrah, odměn i předstírání s entomologem Robertem Tropkem z Biologického centra AV ČR. Vedoucí laboratoře ekologie společenstev pozoruje na svých expedicích, jak se v závislosti na zeměpisné šířce tyto vztahy proměňují. Věděli jste, že neopyluje jen hmyz? Že květ může páchnout a vypadat jako lejno? A že včela medonosná není ideální opylovačkou? Poslechněte si, jak nadšený výzkumník instaluje kamery v pralese, proč je ekonomicky výhodné podporovat diverzitu opylovačů, nebo jak má vypadat funkční hmyzí hotel. Moderace a edit: Jitka Kostelníková / Zvuková postprodukce: Jáchym Vanc / Nahráno ve studiu Ekonomického ústavu AV ČR / Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠.

Idyla se svíčkami, pocit pospolitosti i konzum. To vše zabalili do vánočního speciálu folkloristé Matěj Kratochvíl a Jaroslav Otčenášek 23.12.2025 36λ

Co si zpíváme a vyprávíme v adventním čase a proč? Poslechněte si speciál, ve kterém Matěj Kratochvíl a Jaroslav Otčenášek z Etnologického ústavu AV ČR uvažují o podobě folkloru právě v čase Vánoc. Dozvíte se nejen to, jak se vánoční příběhy otiskují do českých písní a pohádek, ale i to, jaké tradice hosté podcastu dodržují. Představujeme také edici České lidové pohádky, kterou připravuje Jaroslav Otčenášek, a projekt Písňovna, za kterým stojí Matěj Kratochvíl. Uslyšíte netradiční koledy, záznamy čertů z Valašska i to, odkud se vzal zvyk štědrovečerní televizní pohádky.Moderace, edit a zvuková postprodukce: Jitka Kostelníková / Nahráno ve studiu Ekonomického ústavu AV ČR / Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠.

AUDIOČLÁNEK: Panelstory po česku. Nevzhledné králíkárny, nebo obstojná místa k bydlení? 16.12.2025 20λ

Podle odhadů u nás stojí přes osmdesát tisíc paneláků a žije v nich téměř třetina domácností. Nahlédněte do historie i současnosti betonových gigantů, které neodmyslitelně změnily tvář našich měst. Audio vychází z článku Radky Římanové otisknutém v A / Magazínu, oficiálním čtvrtletníku Akademie věd ČR. Dozvíte se v něm, kde byl postaven první panelák a kolik měl pater, jak se žilo na sídlištích za socialismu a proč jsme paneláky neopustili ani po revoluci. “Panelstory” vypráví historička architektury Vendula Hnídková z Ústavu dějin umění AV ČR a Slavomíra Ferenčuhová ze Sociologického ústavu AV ČR. Jejich medailonky zazní na konci audia. Načetli: Jitka Kostelníková a Justin Svoboda // Zvuková postprodukce: Jáchym Vanc // Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠. Čtvrtletník v tištěné podobě si můžete zdarma objednat na ⁠⁠predplatne@ssc.cas.cz⁠⁠.

Blesky, které tančí nad oblaky. Skřítky, duchy a elfy nám přiblíží Ivana Kolmašová 09.12.2025 43λ

Kde se na Zemi nejvíc blýská? Budeme z nich umět využívat energii? A vyskytují se blesky i na jiných planetách?Ptáme se Ivany Kolmašové z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR. Věděli jste, že existuje víc typů blesků a směřují nejen dolů, ale “tančí” i nad oblaky? Těmto nadoblačným jevům se poeticky říká skřítci, elfové a duchové. Dozvíte se také, co vědkyně vyčetla z dat sondy Juno, která krouží kolem Jupiteru, nebo co ji po úspěšné inženýrské praxi přivedlo ke studiu fyziky a jaké bylo absolvovat doktorské studium těsně před padesátkou. 00:49 Co ještě nevíme o blescích? 03:26 Nadoblačné blesky: skřítkové a elfové06:50 Nadoblačné blesky: modré a obří výtrysky11:24 Jak se blesky zaznamenávají a měří 22:26 Blesky na Jupiteru 27: 59 Blýská se i na dalších planetách? 33:23 Příprava mise ExoMars 35:05 Kam nasměřovaly vědkyni zkušenosti s družicí Magion 37:06 Družice Taranis a důvod ke studiu fyziky plazmatu 39:46 Doktorské studium fyziky plazmatu a popularizace Moderace: Jitka Kostelníková / Záznam a střih videa: Magdalena Krylová / Scénografie: Zuzana Přidalová a Martin Tichovský / Animace: Marie Šprincl / Zvuková postprodukce: Vojtěch Zavadil / Fotografie: Jana Plavec / Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠.