Černobyl: stín atomového věku

Úsvit atomového věku: od května každou středu v 5:29:46 08.05.2025 1λ

Nový pořad od redakce vědy ČT24 si můžete poslechnout v jakékoli podcastové aplikaci, a nebo se na něj podívat na iVysílání České televize.

„Liso, mně to nevychází," psal kolegyni, když objevil jaderné štěpení 20.05.2025 22λ

1. díl. Byl to přelom. Takový přelom, že Otto Hahn výsledkům svých experimentů nechtěl uvěřit. Energie, která se při rozštěpení atomového jádra uvolní, je stomilionkrát větší než při běžném spalování. S historikem vědy Filipem Grygarem přiblížíme klíčové objevy, které stály na začátku cesty k atomovým zbraním.Série je dostupná i ve video verzi na platformě iVysílání.--------Na začátku byly rovnice a teorie, na konci doutnající trosky Hirošimy a Nagasaki. Dvacetidílná multiplatformní série mapuje vývoj prvních jaderných zbraní a dopady jejich nasazení. Představuje hlavní aktéry, klíčová rozhodnutí i fatální omyly. Od 21. května až do září – každou středu na ČT24 a ve všech podcastových aplikacích.

„Tohle si žádá akci!“ aneb příběh jednoho z nejslavnějších dopisů v historii 28.05.2025 16λ

2. díl. Americký prezident Roosevelt si v říjnu 1939 uvědomil, jaké riziko představuje německý jaderný výzkum. Do Bílého domu totiž konečně dorazil dopis od Alberta Einsteina, ve kterém ho slavný vědec před možnými následky varuje. Kdo dopis prezidentovi předal? Jak dlouho trvalo, než Roosevelt zareagoval? A co nakonec rozhodlo o tom, že se USA naplno pustily do vývoje jaderné bomby? To přibližuje historik Michael D. Gordin z Princeton University v druhá epizodě podcastu Úsvit atomového věku.Série je dostupná i ve video verzi na platformě iVysílání a Youtube.

ENG: „This demands action!” The story of one of the most famous letters in history 28.05.2025 15λ

2nd episode ENG. In October 1939, US president Roosevelt realised the risk posed by German nuclear research. A letter from Albert Einstein finally arrived at the White House, in which the famous scientist warned him of the possible consequences. Who delivered the letter to the president? How long did it take Roosevelt to respond? And what finally determined the US to go all out in developing the nuclear bomb? That's what historian Michael D. Gordin of Princeton University brings up in the second episode of the Dawn of the Atomic Age podcast.You can watch our original series over at iVysílání.

„Atomové Popelky.“ Místo zrní přebíraly uran. 04.06.2025 24λ

3. díl. Jak se od sebe dají oddělit dva skoro identické typy uranu, jak atom po atomu vědci v rámci Projektu Manhattan posbírali přes 60 kilogramů uranu-235, aby sestrojili bombu Little Boy? Jaké výhody a rizika pro ně znamenal objev plutonia? A jaké objevy v rámci Projektu Manhattan využíváme dodnes? Ve třetí epizodě Úsvitu atomového věku odpovídá Ondřej Novák z Fakulty jaderného a fyzikálního inženýrství ČVUT v Praze.

ENG: Los Alamos 90210: „It was said to be developing death rays." 11.06.2025 19λ

Episode 4 ENG. That's how historian Alan Carr of Los Alamos National Laboratory describes the rumors about the secret lab where scientists developed the first nuclear bombs. What was the daily life like in a small town on top of the mountain? How many of the employees knew what they were really working on? And what was the greatest luxury there?

Los Alamos 90210: „Říkalo se, že tam vyrábí paprsky smrti.“ 11.06.2025 18λ

4. díl. Tak historik Alan Carr z Národní laboratoře v Los Alamos popisuje fámy, které kolovaly v okolí tajné laboratoře, kde vědci vyvinuli první jaderné bomby. Jak vypadal běžný život ve městečku na vrcholu stolové hory? Kolik ze zaměstnanců vědělo, na čem doopravdy pracují? A co bylo tamním největším luxusem? Pokud byste epizodu rádi viděli i s vizuálním doprovodem, podívejte se na streamovací platformu České televize iVysílání.

Plutoniová dáma a světoběžník z Brna. Dva čeští svědci prvního jaderného testu. 18.06.2025 20λ

5. díl. V americkém Los Alamos pracovali dva vědci s československými kořeny – teoretický fyzik Georg Placzek, narozený v Brně, a chemička Lilli Hornigová, původem z Ústí nad Labem. Proč do Los Alamos odešli, co přesně v tajné laboratoři dělali, jak vývoj prvních jaderných bomb svým výzkumem ovlivnili a jak se čeští historici vůbec dozvěděli o dlouho neznámém příběhu Lilli Hornigové? Odpovídá historik Martin Krsek.

„Panovala hrůza z toho, že by nacisté uspěli.” Jak němečtí jaderní vědci promrhali svůj náskok před spojenci. 25.06.2025 22λ

6. díl. Jako první na světě rozštěpili atom, ale jadernou zbraň vyrobit nedokázali. Jaké hlavní chyby udělali? Proč Werner Heisenberg nebyl dobrým šéfem německého jaderného výzkumu? A co ho uchránilo před atentátem, který na něj chystaly Spojené státy? Popisuje historik Filip Grygar.

„Chybující hrdina jako z antické tragédie.“ Příběh Roberta Oppenheimera 02.07.2025 24λ

Díl 7. Otec atomové bomby. Přinesl lidem úplně nový druh energie, stomilionkrát účinnější než spalování. Po životním triumfu muže označovaného za amerického Prométhea, ale přišel pád. Stal se až příliš známým, jeho názory až příliš nepohodlné. I když až do smrti zůstal na prestižní pozici v Princetonu, z muže, který byl několikrát na titulní straně časopisu Time, se stal odstrčený profesor, trávící velkou část roku ve svém bungalovu na ostrově v Karibiku. Jeho životní příběh přibližuje historik Alan Carr z Národní laboratoře v Los Alamos.

ENG: “The flawed hero of an ancient tragedy.” The story of Robert Oppenheimer 02.07.2025 24λ

Episode 7: The Father of the Atomic Bomb. He gave humans a whole new kind of energy, a hundred million times more efficient than burning. A man called the America's Prometheus was experiencing a lifetime of triumph but then the fall came. He became too famous, his views too inconvenient. Although he remained in a prestigious position at Princeton University until his death, the man who had been on the cover of Time magazine several times became a reclusive professor, spending most of the year in his bungalow on an island in the Caribbean. His life story is recounted by historian Alan Carr of Los Alamos National Laboratory.

Jako skládat matrjošku. Poslední přípravy před prvním testem atomové bomby. 09.07.2025 18λ

Díl 8. Nejistota, obavy i nedočkavost – jen některé z emocí, které pociťovali vědci podílející se na vývoji prvních jaderných bomb. Zafunguje extrémně komplexní spouštěcí mechanismus bomby tak, jak si představovali? Jak velkou oblast úspěšná exploze případně zamoří? V dalším díle seriálu Úsvit atomového věku popíšeme finální přípravy i sestavování první jaderné bomby. Co stálo v několika verzích falešných tiskových zpráv? A kdo si před testem napsal vlastní nekrolog? Hostem je radiační fyzik Steven Simon.

„Toto může být konec světa.“ Zapsal si Truman do deníku po prvním jaderném testu 16.07.2025 21λ

9. díl. 16. července 1945, před půl šestou ráno, začala nová éra. V poušti v Novém Mexiku Američané úspěšně otestovali atomovou bombu. Jak explozi popisují lidé, kteří byli nejblíž? Jak zněla šifrovaná zpráva o úspěchu testu, určená ministru války? Kolik případů rakoviny mohl mít test na svědomí? Detaily s odborníkem na radiaci Stevenem Simonem a historikem Michaelem Neibergem.

ENG: "This could be the end of the world." Truman wrote in his diary after the first nuclear test 16.07.2025 21λ

Episode 9. On July 16, 1945, shortly before 5:30 a.m., in the New Mexico desert, a new era began. The Americans had successfully tested the atomic bomb. How do those closest to the explosion describe it? What was the coded message to the Secretary of War about the success of the test? How many cases of cancer could the test have caused? Details with radiation expert Steven Simon and historian Michael Neiberg.

Rozkaz: bombardovat. O osudovém rozhodnutí svrhnout atomové bomby na Japonsko 23.07.2025 21λ

10. díl. „Podle toho, jak bude po 3. srpnu 1945 umožňovat počasí vizuální bombardování, doručí 509. smíšená skupina 20. letecké armády první speciální bombu co nejdříve k jednomu z těchto cílů: Hirošima, Kokura, Niigata, Nagasaki.” Bylo hlavní motivací Američanů co nejrychleji ukončit druhou světovou válku? Pokud by pokračovaly boje v Tichomoří, kolik dalších vojáků a civilistů by mohlo zemřít? Odpovídá Jan Koura z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd.

V předvečer Hirošimy: O výběru posádky i cílů jaderného bombardování Japonska 30.07.2025 19λ

11. díl. O posledních přípravách před jaderným bombardováním Hirošimy a Nagasaki. Jak vypadal výběr a výcvik posádek, proč se Nagasaki dostalo mezi cíle až na poslední chvíli a na poslední místo. A jak vypadaly diskuse o možnosti svrhnout bombu na císařský palác. O tom všem s Jaroslavem Láníkem z Vojenského historického ústavu.

„Můj Bože, co jsme to udělali.“ Před 80 lety zabíjela první atomová bomba 06.08.2025 21λ

12. díl. Slova, která vystihují vše. Zapsal si je druhý pilot amerického bombardéru, který shodil první jadernou zbraň na japonskou Hirošimu. Bylo to v 8 hodin a 14 minut tamního času. Atomová bomba Little Boy, v překladu Chlapeček, explodovala o 43 sekund později. Průběh mise detailně popisuje Jaroslav Láník z Vojenského historického ústavu. Kvůli čemu byla v kokpitu mrazivá atmosféra? A co se dělo na palubě bezprostředně po útoku?

BONUS: Rozhovor s vnukem Paula Tibbetse, pilota Enoly Gay 06.08.2025 24λ

Proč chtěl jeho děda velet misi, která měla za cíl svrhnout atomovou bombu na Hirošimu? Proč si ho pak americký prezident na poválečné schůzce posadil vedle sebe? A jaké to bylo, když se svým dědou o dalších mnoho let později letěl ve zrenovovaném letounu B-29? Popisuje brigádní generál ve výslužbě Paul W. Tibbets.

ENG BONUS: Interview with Paul Tibbets, grandson of the Enola Gay pilot 06.08.2025 24λ

Why did his grandfather want to command the mission to drop the atomic bomb on Hiroshima? Why did the US president tell his grandfather to sit next to him at a post-war meeting? And what was it like to fly together in a renovated B-29 aircraft many years later? Brigadier General Paul W. Tibbets describes it.

ENG BONUS "The army did not understand the atomic bomb, but it understood bombing," says Michael D. Gordin, historian at Princeton University. 08.08.2025 15λ

Why it was unlikely that the Americans would merely demonstrate the destructive power of nuclear bombs to the Japanese.Why scientists were at a disadvantage from the outset in their dispute with the military, arguing that the new weapons were so different that they deserved to be treated differently. And why it is sometimes impossible to understand the decisions made at the time in their proper context - answers science historian and writer Michael D. Gordin from Princeton University.