Psycholožky v županu

Episoade

• #46 🔒BONUS: Slova mohou zraňovat, ale strach mluvit také 15.07.2026 1min

  ❗️Toto je pozvánka k bonusové video epizodě #46, kterou najdete již nyní na našem 🌟Forendors - https://www.forendors.cz/psycholozkyvzupanu ___Vztahy jsou neustálý tanec mezi tím, jak vyjádřit sebe sama, a tím, jak neublížit těm druhým. Někdy se ale tenhle tanec mění v opatrné našlapování, kdy raději volíme ticho, jen abychom někoho „nepotkali“ špatným slovem. V dnešní bonusové epizodě se podíváme na tuhle tenkou hranici ze dvou stran: proč slova skutečně bolí a proč je někdy nebezpečnější o nich mlčet.V této epizodě prozkoumáme:Neurobiologie „sociální bolesti“: Vysvětlíme si, proč není metafora, že nás odmítnutí nebo kritika bolí. Ukážeme si, jak tělo a mozek reagují na slova úplně stejně jako na fyzické zranění – a proč je důležité tuhle váhu slov vnímat, aniž bychom z nich dostali strach.Past hyperkorektnosti: Kde končí zdravá empatie a začíná sebeumlčování? Rozebereme, jak se z touhy „nikoho nezranit“ stává klec, která nás připravuje o autentičnost a blízkost.Proč „dobré rady“ někdy bolí: Podíváme se na past rychlých řešení a toxické pozitivity. Proč věta „hlavu vzhůru“ často způsobí víc škody než užitku a jak ji nahradit tím, čemu říkáme „přisednutí si k bolesti“ druhého.„Slovník nevinných úrazů“: Projdeme si konkrétní fráze, které myslíme dobře, ale pro druhou stranu mohou být zraňující (třeba i v tak běžných situacích, jako je podpora unavených rodičů nebo kamarádek).Umění návratu: Jak komunikovat, když nejsme „terapeuti“ a v krizi jen zmateně tápeme? Naučíme se, že v blízkých vztazích je autentičnost a neohrabané „jsem tady s tebou“ mnohem léčivější než dokonale vybroušená, ale chladná slova.Otázka pro vás: Která věta, kterou jste kdy od někoho slyšeli (třeba i v dobré víře), vás zasáhla víc, než jste chtěli? A naopak – co je ta jedna věta, která vám v těžkých chvílích skutečně pomohla? Sdílejte to s námi v komentářích pod epizodou! 👇Komunikace není o tom nikdy nikoho nezranit. Je o odvaze se vracet, opravovat a zkoušet to znovu. Vaše Tereza a Karol💜
• #45 🔒BONUS: Jak se usmířit s vnitřním kritikem 06.07.2026 1min

  ❗️Toto je pozvánka k bonusové video epizodě #45, kterou najdete již nyní na našem 🌟Forendors - https://www.forendors.cz/psycholozkyvzupanu ___V klasické epizodě jsme našeho vnitřního kritika „dohnaly s baterkou“ a podívaly se na to, kde se v nás vzal. Ale co teď s ním? Většina z nás má tendenci s ním bojovat, umlčovat ho nebo ho chtít úplně vymazat z hlavy. Psychologie nám ale dává mnohem laskavější a efektivnější cestu: změnit vztah, ne zničit hlas.V dnešní bonusové video epizodě se zkusíme s naším kritikem konečně usmířit:Vnitřní kritik očima schématerapie: Vysvětlíme si, proč není kritik „jen tak někdo“, ale náš vnitřní „mód“ (často zrcadlící naše dětské zkušenosti). Dozvíte se, jaký je rozdíl mezi Náročným kritikem (který nás žene k výkonu) a Trestajícím kritikem (který nás devalvuje).Divadlo v naší hlavě: Ukážeme si na konkrétním příkladu, jak vypadá vnitřní dialog, když se do situace vloží Zdravý dospělý. Bodyguard, ne zabiják: Změníme kritikovu jeho roli: naučíme se mu poděkovat za snahu nás chránit, ale zároveň mu laskavě, leč rázně nastavit hranice.Kreativní externalizace: Zhmotníme si kritika tak, abyste ho konečně mohli „vzít na gauč“. Cíl epizody? Nechceme kritika zabít pálkou, chceme se s ním naučit žít jako generální ředitelky své vlastní „firmy“ – uznat jeho názor, ale nenechat ho, aby nám řídil život.Pokud vás téma epizody zaujalo, pojďte za námi na Forendors!
• #44 Vnitřní kritik: Proč ho máme a jak ho dostat pod kontrolu 01.07.2026 52min

  🌟 Navazující video epizoda #45 už teď na Forendors - https://www.forendors.cz/psycholozkyvzupanu___Máte v hlavě hlas, který vám i po skvělém výkonu našeptává: „No, sice tě pochválili, ale určitě to udělali jen ze soucitu“? Nebo po každém ranním e-mailu okamžitě analyzujete, co jste udělali špatně? Tento vnitřní kritik je v naší hlavě přítomný u každého z nás. Často se maskuje za „vysoké nároky“ nebo „motivaci“, ale ve skutečnosti nás spíše paralyzuje, vyčerpává a udržuje v neustálém stresu.V dnešní epizodě se podíváme na vnitřního kritika z terapeutické perspektivy (KBT) a rozebereme, co se děje pod povrchem:Kde se vzal? Vysvětlíme si proces internalizace – jak jsme si do sebe „nasáli“ hlasy autorit a rodičů a proč to v dětství vlastně dávalo smysl.Past „podmíněných pravidel“: Proč věříme, že když na sebe budeme přísní, budeme úspěšnější? Ukážeme si, proč je sebekritika mizerný rádce a jak nás její „ochranné mechanismy“ vedou k prokrastinaci a vyhoření.Jak z toho ven? Představíme si konkrétní techniky, jako je „metoda nejlepšího přítele“ nebo kognitivní defúze, které vám pomohou přestat se s negativními myšlenkami ztotožňovat.Nechceme, abyste kritika „zabili pálkou“, ale aby přestal řídit váš život. Dnešní díl je průvodce, který vám pomůže pochopit, že ta sebekritická myšlenka v hlavě nejste vy.Líbí se vám nový koncept podcastu PvŽ? Budeme moc rády, když nás podpoříte na Forendors, kde pro vás budujeme knihovnu materiálů pro vaši duševní pohodu, nebo nám napíšete zpětnou vazbu na náš instagram!
• #43 🔒BONUS: Hate watching: Proč koukáme na věci, které nás štvou? 15.06.2026 1min

  ❗️Toto je pozvánka k bonusové epizodě #43, kterou již nyní najdete na našem 🌟Forendors - https://www.forendors.cz/psycholozkyvzupanu___Přiznejte se – kolikrát jste si řekli: „Tohle je tak strašná blbost,“ ale přesto jste automaticky klikli na další epizodu? A kolikrát jste si obhájili sledování toxického influencera tím, že ho sledujete „čistě výzkumně“? Vítejte v klubu! Hate watching je fenomén, který nás fascinuje, vytáčí, a přesto nás u obrazovek drží hodiny.V dnešní bonusové epizodě se podíváme na zoubek našim guilty pleasures (i těm, u kterých se tak trochu stydíme):Proč nenávist není totéž co „nelíbí“: Vysvětlíme si, proč náš mozek při hate watchingu zapíná „morální koktejl“ hněvu a pohrdání, který nás dělá mnohem angažovanějšími než u obsahu, který nás prostě jen nudí.Paradox negativních emocí: Může být sledování něčeho, co nás štve, vlastně prospěšné? Podíváme se na to, proč se někdy naše psychika prostě potřebuje „vytočit“, aby se cítila v rovnováze.Od ironie po „camp“: Představíme si tři styly hate watchingu podle sociologů – od ironického odstupu až po provinilé potěšení. Který z nich je ten váš?Digitální plevel: Kdy už se z neškodného bizáru stává past, která z nás dělá cyniky? Naučíme vás, jak poznat, kdy už váš „hate watching“ škodí vašemu duševnímu zdraví.✨ BONUS PRO VÁS: Mindful Watching Protože víme, že hate watching je často jen autopilot, připravily jsme pro vás speciální tahák/pracovní list Mindful Watching. Pomůže vám zastavit se, uvědomit si, co právě konzumujete, a vědomě se rozhodnout, zda vám to něco dává, nebo si jen „zaplevelujete“ mysl. Najdete ho ke stažení v samostatném příspěvku na Forendors.Zajímá nás vaše přiznání: Který pořad nebo influencer je váš osobní „hate-watchingový“ bizár, od kterého se prostě nemůžete odtrhnout? Napište nám do komentářů! 👇Vaše Karol a Tereza 💜
• #42 🔒BONUS: „My jsme vás taky nějak vychovali!“ Jak přežít střet generací u kočárku a nezbláznit se 10.06.2026 2min

  ❗️Toto je pozvánka k bonusové video epizodě #42, kterou najdete již nyní na našem 🌟Forendors - https://www.forendors.cz/psycholozkyvzupanu ___Ahoj, ahoj! Vítáme vás u další bonusové video epizody. V předchozí klasické epizodě #41 jsme otevřely téma, proč nás výchovné debaty s prarodiči tak často vytáčejí. A v tomto bonusu jdeme ještě dál. Podíváme se na to, jak z těch nekonečných „příkopů“ vylézt ven a vybudovat vztahy, které jsou založené na respektu, nikoliv na boji o pravdu.Co v dnešním bonusu rozebereme?Proč to tak bolí? Vysvětlíme si, proč prarodiče větu „my jsme vás taky nějak vychovali“ nepoužívají jako faktickou připomínku, ale jako obranný mechanismus. Zjistíte, proč naše moderní výchova může být podvědomě vnímána jako kritika jejich životního díla.Past intenzivního rodičovství: Proč je dnešní ideál „perfektního rodiče“ tak vyčerpávající a jak se v něm neztratit. Věda vs. tradice: Jak prakticky pracovat s emocemi dítěte? Podíváme se na metaforu podle profesora psychiatrie Daniela Siegela, která nám může tuto náročnou disciplínu objasnit. Komunikační „survival kit“: Konkrétní asertivní techniky, jak nastavit hranice, aniž byste útočili. Ukážeme si, jak používat validaci, aby se prarodiče necítili jako „špatní rodiče“, a jak se konečně vzdát potřeby za každou cenu dokazovat, že naše cesta je ta jediná správná.Protože cílem není převychovat starší generaci. Cílem je být „dostatečně dobrým rodičem“ a zachovat si vztahy, které za to stojí.Pokud se vám tato epizoda líbí, nezapomeňte, že v knihovně materiálů na Forendors najdete další tipy, jak si nastavit vnitřní klid v náročných rodičovských dnech.Vaše PvŽ💜
• #41 Rodiče mileniálů vs. mileniálové v roli rodičů: V čem se liší a v čem se mohou navzájem obohatit 01.06.2026 51min

  🌟Video epizoda #42 už teď na Forendors - https://www.forendors.cz/psycholozkyvzupanu ___V dnešní epizodě s číslem #41 se nepokoušíme jen pojmenovat propast, která leží mezi rodiči mileniály a generací jejich rodičů. Naším hlavním cílem je hledání mostů. Chceme pochopit, v čem jsou naše přístupy jiné, ale také, jak se tyto dvě generace mohou navzájem obohatit. Jak vzít to nejlepší z „bývalých“ zkušeností a spojit to s moderním přístupem k psychologii a emocím, aniž bychom se navzájem zraňovali?Když se totiž tyhle dva světy potkají u nedělního oběda, často to skončí „bojištěm o pravidla“ – řeší se cukr, pohádky, ponožky i to, kdo má vlastně právo určovat, co je pro dítě nejlepší.V této epizodě se s Karol podíváme na to, co se děje pod povrchem:Emocionální revoluce: Proč dnešní rodiče tak moc řeší emoce (a proč to někdy může vést k přetížení).Výchovné styly pod lupou: Co říká věda o tom, zda je lepší „přísná ruka“, nebo „kamarádský přístup“? A existuje zlatá střední cesta?Koncept „pevného pilota“: Jak být dítěti oporou a zároveň jasným průvodcem v turbulencích (i když zrovna nemáme klid v duši).Nechceme soudit, kdo to dělá lépe. Chceme pochopit, proč je dnešní rodičovství tak intenzivní a jak si můžeme my i generace našich rodičů vzít to nejlepší z obou světů.✨ Tato epizoda je jen začátek! V bonusovém pokračování na našem Forendors půjdeme ještě hlouběji. Rozebereme „intenzifikaci rodičovství“, podíváme se na to, jak si lépe komunikovat hranice v rodině, a poradíme vám, jak vylézt ze zákopů a podat si ruce.Zdroje:Kuppens, S., & Ceulemans, E. (2019). Parenting Styles: A Closer Look at a Well-Known Concept. Journal of child and family studies, 28(1), 168–181. https://doi.org/10.1007/s10826-018-1242-x Baumrind, D. (1966). Effects of authoritative parental control on child behavior. Child Development, 37(4), 887–907. https://doi.org/10.2307/1126611Kennedy, B. (2022). Good inside: A guide to becoming the parent you want to be. Harper Wave.Gershoff, E. T., & Grogan-Kaylor, A. (2016). Spanking and child outcomes: Old controversies and new meta-analyses. Journal of family psychology, 30(4), 453. https://psycnet.apa.org/buy/2016-17153-001Langmeier, J., & Krejčířová, D. (2006). Vývojová psychologie. Praha: GradaLee, E., Bristow, J., Faircloth, C., & Macvarish, J. (2014). Parenting culture studies. Palgrave Macmillan.Faircloth, C. (2014). Intensive parenting and the expansion of parenting. In E. Lee, J. Bristow, C. Faircloth, & J. Macvarish (Eds.), Parenting culture studies (pp. 25–50). Palgrave Macmillan.Fingerman, K. L., Pitzer, L., Lefkowitz, E. S., Birditt, K. S., & Mroczek, D. (2008). Ambivalent relationship qualities between adults and their parents: Implications for the well-being of both parties. The Journals of Gerontology Series B: Psychological Sciences and Social Sciences, 63(6), P362-P371.https://doi.org/10.1093/geronb/63.6.P362https://www.pewresearch.org/social-trends/2023/01/24/gender-and-parenting/ Segrin, C., Woszidlo, A., Givertz, M., Bauer, A., & Murphy, M. T. (2012). The association between overparenting, parent‐child communication, and entitlement and adaptive traits in adult children. Family Relations: An Interdisciplinary Journal of Applied Family Studies, 61(2), 237–252. https://doi.org/10.1111/j.1741-3729.2011.00689.xSpeed, B. C., Goldstein, B. L., & Goldfried, M. R. (2018). Assertiveness training: A forgotten evidence‐based treatment. Clinical Psychology: Science and Practice, 25(1), 20.  https://doi.org/10.1111/cpsp.12216https://www.ebsco.com/research-starters/biography/diana-baumrind-psychologist
• #40 🔒BONUS: Pravda nebo necitlivost? Když se za upřímnost schovává útok 20.05.2026 1min

  ❗️Toto je pozvánka k bonusové video epizodě #40, kterou najdete již nyní na našem 🌟Forendors - https://www.forendors.cz/psycholozkyvzupanu ___„Vždyť já ti jen říkám pravdu...“ 🎤 Tuhle větu už slyšel asi každý z nás. Většinou ve chvíli, kdy nás někdo právě nevyžádaně zkritizoval, trefil se do našeho nejcitlivějšího místa nebo nám dal dobře míněnou radu, o kterou jsme nestáli.Jenže je to opravdu upřímnost, nebo jen maskovaná agrese?V nové bonusové epizodě na Forendors rozebíráme, proč je krutá upřímnost často jen omluvenkou pro špatné sociální dovednosti a proč nás tyhle „pravdy“ dokážou tak moc bolet.V epizodě se podíváme na to:Proč je být krutě upřímný vlastně trochu líné a snadné.Jak poznat, kdy s námi někdo skrze „pravdu“ jen manipuluje nebo si na nás vybíjí frustraci.Proč věta „myslím to s tebou dobře“ funguje jako dokonalý štít a past zároveň.A hlavně: Jak dávat a přijímat zpětnou vazbu tak, aby nám z ní nebylo fyzicky špatně.Pokud vás někdy „dropnutí mikrofonu“ vašich blízkých nebo kolegů zanechalo v slzách nebo v hlubokých pochybnostech o sobě, tohle je díl přesně pro vás. ✨Pojte za námi na Forendors!💜
• #39 🔒BONUS: Bouřlivé začátky vztahu a velká gesta - dobré znamení nebo red flag? 01.05.2026 1min

  ❗️Toto je pozvánka k bonusové video epizodě #39, kterou již nyní najdete na našem 🌟Forendors - https://www.forendors.cz/psycholozkyvzupanu.___Ahoj! Vítejte u bonusového pokračování naší „májové“ jízdy. V klasické epizodě jsme načaly téma filmových romancí, ale v tomto bonusu jdeme hlouběji. Popkultura nás občas učí, že pravá láska musí bolet, ale my vám dnes s pomocí vědy ukážeme, proč je to nebezpečný mýtus.Co vás v této bonusové epizodě čeká?Proč nás filmy nutí věřit, že láska je o to větší, čím je okázalejší? Rozebereme, proč jsou velké gesta, žárlivost a chaos ve skutečnosti spíše varovným signálem než důkazem oddanosti (ano, Edwarde ze Stmívání, díváme se na tebe!).Gatsby vs. realita: Jak poznat rozdíl mezi fází líbánek a cílenou manipulací?Psychologický profil „love bombera“: Proč mají někteří potřebu vztah „přepálit“ hned na začátku?Digitální varování: Proč je 24/7 psaní zpráv po dvou dnech známosti vědecky potvrzený red flag.Vysvětlíme si také, proč se úzkostní lidé tak často přitahují s těmi vyhýbavými a jak tato dynamika vytváří „emoční horskou dráhu“, kterou si pak v hlavě mylně označíme jako „osudovou přitažlivost“.V závěru epizody sdílíme praktický návod, jak zůstat nohama na zemi, i když jsme zrovna terčem love bombingu. Tak pojďte za námi na Forendors! 💜
• #38 Bouřlivé vztahy: opravdu chceme lásku jako z filmu? 01.05.2026 52min

  🌟Video epizoda #39 už teď na Forendors https://www.forendors.cz/psycholozkyvzupanu.___Je 1. máj, čas lásky a my se ptáme: chceme tu filmovou, nebo tu skutečnou? V dnešním díle rozebíráme, proč jsou osudové romance typu Padesát odstínů šedi nebo Bouřlivé výšiny v reálném životě spíše receptem na katastrofu než na štěstí.V této epizodě se dozvíte:Intenzita vs. hloubka: Proč si náš mozek často plete drama a nejistotu se skutečnou blízkostí?Spasitelský komplex: Proč nás přitahují „bouřliví“ partneři a co o nás říká potřeba druhé neustále zachraňovat?KBT okénko: Jaká jádrová přesvědčení nás drží v problematických vztazích a proč je někdy snazší řešit cizí problémy než ty vlastní.Past 50 odstínů šedi: Co říká vědecká analýza o Christianu Greyovi? Třeba že hranice mezi romancí a zneužíváním je tenčí, než se zdá.Most, který vám rozbuší srdce: Představíme si slavný experiment, který dokazuje, že si naše tělo dokáže splést strach a stres s romantickou přitažlivostí.Chcete víc? Přidejte se k naší komunitě na Forendors! Čekají tam na vás dvě bonusové epizody měsíčně, pracovní listy a nahrávky relaxačních technik. Děkujeme, že nám pomáháte tvořit Psycholožky v županu 2.0!💜Zdroje:Barrett, D. W. (2015). Social psychology: core concepts and emerging trends.Bonomi, A. E., Altenburger, L. E., & Walton, N. L. (2013). "Double crap!" abuse and harmed identity in Fifty Shades of Grey. Journal of women's health (2002), 22(9), 733–744. https://doi.org/10.1089/jwh.2013.4344
• #37 🔒BONUS: Moje tělo, tvoje věc? Komentování vzhledu druhých na sítích i mimo něj a jak reagovat 28.04.2026 2min

  ❗️Toto je pozvánka k bonusové video epizodě #37, kterou již nyní najdete na našem 🌟Forendors - https://www.forendors.cz/psycholozkyvzupanu.___Ahoj, ahoj! Zalezte si do županu, máme tu pro vás novou bonusovou epizodu, ve které se podíváme na téma, se kterým se my v terapeutovnách i vy v běžném životě setkáváme neustále – komentování vzhledu, váhy a postavy.Známe to asi všichni. Společenská konverzace se velmi často a úplně běžně stáčí k hodnocení toho, jak ten druhý vypadá. Většinou se za tím skrývá snaha o kompliment, projev zájmu nebo zkrátka jen pokus prolomit ledy. Jenže my nikdy nevíme, jaký příběh se za tělem druhého člověka odehrává – za jakoukoliv změnou zevnějšku mohou stát velmi citlivé osobní důvody, které daný člověk vůbec nechce sdílet. V této epizodě ale nechceme jen zvedat prst a kázat, ať o vzhledu zkrátka mlčíte. Místo toho se společně podíváme pod povrch toho, proč mohou být tahle zdánlivě nevinná hodnocení tolik zraňující a jak k sobě navzájem přistupovat s mnohem větším citem a respektem.Co vás v epizodě čeká?Zpátky do 90. let: Proč mají (nejen) mileniálky pokřivený body image? Zavzpomínáme na devadesátkové a nulté roky, kdy nám teen časopisy nutily diety do plavek už na základce a módní policie byla neuvěřitelně krutá.Fat shaming maskovaný za starost: Vysvětlíme si, proč nevyžádané rady k hubnutí člověka opravdu „nenamotivují“. Naopak – výzkumy jasně ukazují, že váhové stigma zhoršuje psychické i fyzické zdraví a vede k sebe-stigmatizaci.Jak z toho ven (a jak reagovat): Neexistuje jedna správná reakce! Ukážeme si techniky, jak si nastavit hranice. Od vlídného upozornění přes rázné utnutí konverzace až po fintu, jak odvést pozornost pomocí... historky o koalách! 🐨Dvojí metr: Zmíníme i to, proč se musíme bavit o komentování mužských těl.A na závěr nebudou chybět ani klasické Psychotipy.Tak si udělejte pohodlí a pojďte si to poslechnout! Těšíme se na vaše dojmy. Vaše T/K 💜
• #36 🔒 BONUS: Psychohygiena bez tlaku a s principy, které fungují dlouhodobě 28.04.2026 1min

  ❗️Toto je pozvánka k bonusové video epizodě #36, kterou již nyní najdete na našem 🌟Forendors - https://www.forendors.cz/psycholozkyvzupanu. ____Ahoj! Vítáme vás u naší první bonusové epizody a v naší nové komunitě Psycholožek v županu 2.0, kde pro vás chystáme nejen videopodcasty, ale i relaxační techniky a odpovědi na vaše dotazy.Dnes plynule navazujeme na klasickou epizodu, ale jdeme víc pod povrch. Nebudeme vám mazat med kolem pusy, podíváme se na to, jak dělat psychohygienu tak, aby skutečně fungovala i v tom největším životním chaosu.Co vás v dnešním bonusu čeká?🌟 Realistická péče o sebe: Žádná dechová technika vás nespasí, pokud spíte čtyři hodiny denně. Jak si nastavit laťku, když zrovna jedete v režimu přežití?🌟 Mýtus „osamocené“ psychohygieny: Proč může být dortík a pokec s blízkým člověkem pro vaši hlavu lepší než dokonalá sólo rutina s deníkem?🌟 Trénink mozku a příběh Dáši a Karly: Náš mozek se učí to, co opakujeme. Ukážeme si 3 jednoduché mikrokroky (jako je metoda 5-4-3-2-1), jak ho ukotvit v přítomnosti a vyšlapat si cestičku ke klidu.🌟 Past jménem intelektualizace emocí: Jsme generace, která přesně ví, proč se cítí špatně. Proč ale pouhé logické zdůvodnění pocitů nestačí a emoce přesto zůstávají uvězněné v těle?Na závěr pro vás máme i slibovanou 20minutovou „pilulku“, která vám sníží hladinu stresu! 💊Přejeme vám hodně laskavosti k sobě samým při poslechu. Šup do toho (a pak hned do přírody)! 🌱
• #35 Největší chyby moderní psychohygieny: proč nám není líp, i když se snažíme 01.04.2026 39min

  🌟Epizoda #36 už teď na Forendors https://www.forendors.cz/psycholozkyvzupanu🌟Ahoj! Tady Terka a Karol. Vítejte u první (a pro všechny zdarma dostupné) epizody naší nové éry – Psycholožky v županu 2.0!Možná jste si všimli, že jsme chvíli nebyly slyšet. Daly jsme si totiž čas podcast posunout dál a vytvořit pro vás něco víc. Rozhodly jsme se založit na Forendors novou komunitu, takovou naši společnou odpočinkovou zónu, kde budeme moct jít víc do hloubky. Mimo to budeme vydávat každý měsíc jednu kompletní a bezplatnou audioepizodu pro všechny. A začínáme tématem, které známe asi všichni.O čem je tato epizoda?Všude slyšíme, jak je psychohygiena důležitá, ale proč nás péče o sebe někdy vlastně spíš stresuje? Probereme 4 největší omyly, kvůli kterým u nových návyků nevydržíme:​ Spoléháme, že se náš režim novému návyku přizpůsobí sám.​ Hasíme až krizi, místo abychom brali psychohygienu jako drobnou každodenní prevenci.​ Pleteme si péči o sebe s nakupováním (a myslíme si, že bez drahých vychytávek to nepůjde).​ Děláme z psychohygieny další výkon a stresujeme se, když ji nezvládáme "na jedničku".Ukážeme si, že péče o sebe vůbec nemusí být instagramová, aby fungovala a dobíjela nám baterky. A chybět nebudou ani naše osobní psychotipy (dojde i na lásku k pořadu Peče celá země! ).Chcete jít s námi ještě víc do hloubky?Pokud vás naše práce oslovuje, budeme moc rády, když se stanete součástí naší placené platformy. Každý měsíc tam získáte:​ 2 další bonusové videopodcasty​ Nahrávky relaxačních a meditačních technik​ Aktuality ze světa psychologie a prostor pro vaše dotazyV první bonusové epizodě, kterou si můžete odemknout už teď, si ukážeme, jak si psychohygienu nastavit tak, aby vás podržela i ve chvílích, kdy vůbec nemáte kapacitu. Představíme vám 20minutovou „pilulku“ na snížení stresu a na příběhu paní Dáši a paní Karly si ukážeme, jaký přístup funguje v praxi nejlíp.Máme obrovskou radost, že jste tady s námi. 
• #34 Seberozvoj na steroidech: Když osobní růst přestane být zdravý 26.09.2025 1h 15min

  Zdravíme vás, milí posluchači a milé posluchačky. V dnešním díle se podíváme na to, jak se může honba za seberozvojem někdy proměnit ve slepou uličku. Kdy se to děje a proč se někteří z nás při cestě za „lepším já“ cítí paradoxně hůř, méně spokojení anebo méně dokonalí? Budeme mluvit o tom, kdy máme v seberozvoji nastavená přísná měřítka, neosobní cíle a jak zapomínáme na význam regenerace. Klademe si otázky, jestli může seberozvoj vést až k pocitům podobným vyhoření? A kdy nás naopak vzdaluje od nás samotných? Zamyslíme se i nad tím, jak touha po univerzální dokonalosti, o které často mluví nebo píší druzí, může způsobit, že ztrácíme přehled o tom, čeho si vlastně přejeme docílit? Pak je vlastně i těžké zjistit, jestli se zlepšujeme, že? Tenhle díl je pro všechny, kteří mají doma 0 i 100 knih o seberozvoji, pro každého kdo regeneruje, ale i ty kteří jsou ze seberozvoje vyčerpaní nebo dokonce otrávení. A také pro ty, kteří právě hledají odpověď na to, co pro ně osobně seberozvoj znamená.Své zpětné vazby neváhejte posílat na: podcast@psycholozkyvzupanu.cz A neváhejte sledovat náš IG @psycholozkyvzupanu.Nejdůležitější zdroje 34. epizody:Duus, R. & Cooray, M. (2015, June 22). Can wearable fitness trackers take control of your life? The Sydney Morning Herald. https://www.smh.com.au/technology/can-wearable-fitness-trackers-take-control-of-your-life-20150622-ghumle.htmlLieberman, Ch. (2018, August 10). How Self-Care Became So Much Work. Harvard Business Review. https://hbr.org/2018/08/how-self-care-became-so-much-workOdell, J. (2020). How to do nothing: Resisting the attention economy. Melville House.Papworth, M., Ward, A., & Leeson, K. (2015). Negative effects of self-help materials: three explorative studies. The Cognitive Behaviour Therapist, 8, e30. doi: 10.1017/S1754470X15000707Ryan, J., Edney, S., & Maher, C. (2019). Anxious or empowered? A cross-sectional study exploring how wearable activity trackers make their owners feel. BMC psychology, 7(1), 42. doi: 10.1186/s40359-019-0315-yTravers, M. (2025, March 13). 3 Ways to Avoid Betterment Burnout. Psychology Today. https://www.psychologytoday.com/us/blog/social-instincts/202503/3-ways-to-avoid-betterment-burnoutWilson, R. E. (2021, October 11). How to Keep Victimization From Defining Your Life. Psychology Today. https://www.psychologytoday.com/us/blog/the-main-ingredient/202110/how-keep-victimization-defining-your-lifeDalší zdroje:Článek Co přesně je sebepéče: https://cambridgepsych.org/what-exactly-is-self-care/Cass Dunn k seberozvoji: https://www.newsweek.com/psychologist-warns-beware-self-improvement-1919859Cvičení podle Kristin Neff: https://self-compassion.org/exercises/exercise-7-identifying-what-we-really-want/
• #33 Digitální hygiena: Jak si uklidit ve feedu i v hlavě 06.08.2025 1h 8min

  Ahoj všem! V této epizodě vás vítáme u otevřeného a citlivého zamyšlení nad tím, jakou roli hrají sociální sítě v našich životech a jak na nás vlastně psychicky působí. Pokládáme si otázky, které často zaznívají kolem nás i v médiích, např. kdyby neexistovaly sociální sítě, zmizely by s nimi i fenomény jako úzkost, srovnávání, tlak na výkon nebo dezinformace? Jsou sítě skutečně tím hlavním problémem, nebo spíš zrcadlem toho, co už v nás je? A je digitální detox opravdu jediné řešení? Zamýšlíme se i nad tím, co vlastně znamená digitální hygiena a zda je možné mít k online prostoru vztah, který nám neškodí, ale pomáhá. Využíváme metaforu sociální sítě jako pokojíčku, prostoru, který si můžete postupně uklízet. Můžete se rozhodnout, koho si do něj pustíte, koho odsunete za dveře jako rušivého souseda, a co si tam vůbec už nechcete nechávat. Pokud vás trápí, jak na sítích fungujete, nebo vás jen zajímá, jak o digitálním světě přemýšlet jinak, možná kriticky, ale zároveň bez zbytečné démonizace, jste tu správně. Poslechněte si naši diskusi o tom, jak si zkusit vytvořit digitální prostředí, které odpovídá vám, vašim hodnotám i psychickým potřebám.Své zpětné vazby neváhejte posílat na: podcast@psycholozkyvzupanu.cz A neváhejte sledovat náš IG @psycholozkyvzupanu.Nejdůležitější zdroje 33. epizody:American Psychological Association. (2017). Connected and content: Managing healthy technology use. https://www.apa.org/topics/social-media-internet/healthy-technology-useKent, J. A. (2023, May 8). Need a Break from Social Media? Here’s Why You Should — and How to Do It. Harvard Summer School Blog. https://summer.harvard.edu/blog/need-a-break-from-social-media-heres-why-you-should-and-how-to-do-it/#The-Benefits-of-Social-MediaLemahieu, L., Vander Zwalmen, Y., Mennes, M., Koster, E. H., Vanden Abeele, M. M., & Poels, K. (2025). The effects of social media abstinence on affective well-being and life satisfaction: a systematic review and meta-analysis. Scientific reports, 15(1), 7581. https://doi.org/10.1038/s41598-025-90984-3Marciano, L., Jindal, S., & Viswanath, K. (2024). Digital Detox and Well-Being. Pediatrics, 154(4), e2024066142. https://doi.org/10.1542/peds.2024-066142Naslund, J. A., Bondre, A., Torous, J., & Aschbrenner, K. A. (2020). Social media and mental health: benefits, risks, and opportunities for research and practice. Journal of technology in behavioral science, 5(3), 245-257. https://doi.org/10.1007/s41347-020-00134-xSeekis, V., Mulgrew, K. E., Prichard, I., Manning, H., Wood, I., & Stevenson, C. (2025). To detox or not to detox? The impact of different approaches to social media detox strategies on body image and wellbeing. Body Image, 52, 101849. https://doi.org/10.1016/j.bodyim.2024.101849Siegel, J. (2024, December 27). A digital detox won’t save you. Here’s what will. Self‑Care for Men. Psychology Today.  https://www.psychologytoday.com/us/blog/self-care-for-men/202412/a-digital-detox-wont-save-you-heres-what-will/Šubrtová, D. (2024). Muži platí krásce Emily statisíce. Netuší, že je výtvorem umělé inteligence. iDnes.cz https://www.idnes.cz/zpravy/revue/spolecnost/emily-pellegrini-modelka-umela-inteligence-instagram-ai.A240112_102138_lidicky_subEpizoda Seznam podcastu 5:59 - Sociální sítě škodí dětem. Máme je zakázat?
• #32 Zlozvyky: Aneb příručka k nežádoucím návykům 02.06.2025 1h 18min

  Zdravíme, zdravíme. Máme tu uvolněný, teda aspoň doufáme, díl na téma zlozvyků. Podíváme se na to, co jsou to vlastně ty zlozvyky, jaké to tedy jsou, jaké lidé zmiňují, jaké milujeme i nenávidíme a v neposlední řadě si povíme něco o tom, jestli taky nemáme takové malé velké zlozvyky i my, jako psycholožky? A samozřejmě si řekneme, jak na zlozvyky postupně vyzrávat. Samozřejmě o nich ale nejdříve musíme vědět, a potom musíme sami chtít. Takže neváhejte, pojďte si poslechnout něco o zlozvycích. A pokud o žádný nechcete přijít? Tak i pro Vás díl je. Dnes se něco dozvíte o tématu, možná o nás, o sobě a snad se i zasmějete. Hezký poslech!Své zpětné vazby neváhejte posílat na: podcast@psycholozkyvzupanu.cz A neváhejte sledovat náš IG @psycholozkyvzupanu.Nejdůležitější zdroje 32. epizody:Sbírka zlozvyků: https://www.sbirkazlozvyku.cz/Článek ke sbírce zlozvyků: https://www.irozhlas.cz/zivotni-styl/spolecnost/narodni-sbirka-zlozvyku-spolecnost_2305062235_mstČlánek ke zlozvykům v Čr: https://www.psychiatrie.cz/images/stories/18_MF_1510.pdfBrožurka ke zlozvykům: https://www.vicbar.com.au/Common/Uploaded%20files/Health%20and%20Wellbeing%20Portal/Strategies-for-overcoming-bad-habits.pdfBrewer, J. (2019, August 6). The science behind bad habits and how to break them. Psychology Today. ⁠⁠https://www.psychologytoday.com/us/blog/the-craving-mind/201908/the-science-behind-bad-habits-and-how-to-break-them⁠Calechman, S. (2022, May 2). How to break a bad habit. Harvard Health Publishing. ⁠https://www.health.harvard.edu/blog/how-to-break-a-bad-habit-202205022736⁠Clark, D. A. (2020). The negative thoughts workbook: CBT skills to overcome the repetitive worry, shame, and rumination that drive anxiety and depression. New Harbinger Publications.
• #31 Reality shows: Co s námi dělá život před kamerou 25.04.2025 1h 6min

  V této epizodě jsme jako dvě milovnice (některých) reality shows probraly:- důvody a motivace, proč reality shows vůbec sledujeme a co to o nás vypovídá- jaká je a jaká by měla v ideálním světě být role psychologů v televizních pořadech- jak může člověka ovlivnit účást v reality show a zda se na takovou zkušenost jde připravit- a proč stále nefujguje ochrana dětí před televizními kamerami. Tento díl je hodně o našich osobních názorech, proto budeme rády, když ho s tím budete i poslouchat. Přejeme příjemný poslech!Zdroje:Podcast 5:59 - https://www.seznamzpravy.cz/clanek/audio-podcast-5-59-slast-z-toho-ze-nejsou-jako-my-proc-se-divame-na-reality-shows-273960 Studie "Proč lidé sledují reality shows?" - https://citeseerx.ist.psu.edu/document?repid=rep1&type=pdf&doi=e1ca98e46e7689a3ded25cca35eb2377e32ffae1Psychologové v reality shows - https://www.theguardian.com/science/2024/mar/07/greater-and-greater-risk-in-reality-tv-tests-media-psychologists-skills Jak může člověka poškodit účast v reality show - https://news.csu.edu.au/opinion/is-reality-tv-harmful-we-asked-5-experts-including-an-ex-reality-tv-participant MÚPI "Proč milujeme reality shows?" - https://www.youtube.com/watch?v=ubLLbB7FivQ
• #30 Jak se zdravě naštvat: Tipy na zvládání vzteku 24.03.2025 1h 11min

  Zdravíme! V pohodové atmosféře jsme si pozvali do podcastu vztek. V této epizodě se jako dvě psycholožky díváme na vztek zblízka, jako na základní lidskou emoci, která má v našem životě místo, nelze jej popírat, odmítat ani jej pouze kritizovat, protože to dlouhodobě vede obvykle spíše ještě k většímu vzteku. Proč se ho vlastně tak často bojíme? Jak rozpoznat rozdíl mezi vztekem a agresí? A co s ním dělat, když nás zaplaví? Společně bouráme mýty o vzteku, mluvíme o tzv. mateřském vzteku a nabízíme praktické tipy, jak s emocemi pracovat. Navíc sdílíme kontakty na organizace v ČR, které mohou pomoci, pokud je vzteku už příliš.Pusťte si nás, ať už v klidné náladě nebo mírném rozladění a zjistěte, jak to se vztekem vlastně je. Své zpětné vazby neváhejte posílat na: podcast@psycholozkyvzupanu.cz A neváhejte sledovat náš IG @psycholozkyvzupanu.Nejdůležitější zdroje 30. epizody:Psychotipy:Mapa pomoci pro zvládání vzteku a násilné osoby: https://www.tojerovnost.cz/wp-content/uploads/2021/07/2_Letk_Linky_pro_nasiln_osoby.pngKniha Jak zvládat silné emoce: https://obchod.portal.cz/hry-a-procvicovani/jak-zvladat-silne-emoceKniha Proč jsme tak naštvané: https://www.databazeknih.cz/knihy/proc-jsme-tak-nastvane-503589Šťastné pondělí na téma práv dětí z 2/2025: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/porady-stastne-pondeli-jindricha-sidla-9-sezona-stastne-pondeli-maji-mit-vetsi-prava-psi-nebo-deti-rozhodne-tento-tyden-269688Zdroje:American Psychological Association. (March 3, 2022). Anger management: Tips to tame your temper. Retrieved from: https://www.apa.org/topics/anger/controlHarvard Health Publishing. (January 16, 2024). Assessing anger issues. Harvard Medical School. Retrieved from https://www.health.harvard.edu/healthbeat/assessing-anger-issuesHeilmann, A., Mehay, A., Watt, R. G., Kelly, Y., Durrant, J. E., van Turnhout, J., & Gershoff, E. T. (2021). Physical punishment and child outcomes: a narrative review of prospective studies. Lancet (London, England), 398(10297), 355–364. https://doi.org/10.1016/S0140-6736(21)00582-1Podcast Houpačky: https://wave.rozhlas.cz/nestiham-se-najist-ani-vyspat-za-vztekem-matek-je-casto-frustrace-kterou-muze-8504802#player=onPodcast: Speaking of Psychology, Ep. 183: How to keep anger from getting the best of you, with Howard Kassinove, PhD, and Raymond “Chip” Tafrate, PhDSubstance Abuse and Mental Health Services Administration. (2019). Anger management for substance use disorder and mental health clients: A cognitive-behavioral therapy manual (5th ed.). U.S. Department of Health and Human Services. Retrieved from: www.library.samhsa.govTori DeAngelis. (2003). When anger hurts: Helping clients find peace of mind. Monitor on Psychology, 34(3). Retrieved from: https://www.apa.org/monitor/mar03Tipy ke zvládání vzteku od LOMu: https://zastavnasili.cz/5-tipu-pro-zvladani-vzteku/Článek: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/tech-technologie-veda-telesne-tresty-skodi-detem-i-rodicum-zakaz-vyprasku-sam-o-sobe-nepomuze-269833
• #29 Jak překonat imposter syndrom a získat důvěru ve vlastní schopnosti 11.12.2024 59min

  Zdravíme s dalším dílem! Cítíte někdy svůj úspěch jako nedostatečný, i když vás ostatní chválí? Imposter syndrom je fenomén, který může zasáhnout kohokoli – od studentů, začínajících profesionálů až po zkušené odborníky. Možná bychom ho mohli vidět jako typ vnitřního kritika. Často postihuje lidi, kteří jsou ve skutečnosti velmi schopní a pracovití. V této epizodě se ponoříme do psychologických mechanismů, které za tímto pocitem stojí. Probereme, proč některé skupiny, například ženy, vysokoškoláci nebo perfekcionisté, jsou k němu náchylnější, a nabídneme praktické, laskavé kroky, jak s imposter syndromem pracovat a získat zpět důvěru ve vlastní schopnosti. Tento díl je určen všem, kdo někdy pochybovali o své hodnotě, schopnostech či úspěších, a zároveň těm, kdo chtějí lépe porozumět sobě nebo svým blízkým. Připojte se k nám a objevte cesty k překonávání svých pochybností, a přejít na cestu, kde je možné svůj úspěch přijmout. Své zpětné vazby neváhejte posílat na: podcast@psycholozkyvzupanu.cz A neváhejte sledovat náš IG @psycholozkyvzupanu. Nejdůležitější zdroje 29. epizody: Abramson, A. (2021, 1. června). How to overcome impostor phenomenon. American Psychological Association. Dostupné na: https://www.apa.org/monitor/2021/06/cover-impostor-phenomenon Bravata, D. M., Watts, S. A., Keefer, A. L., Madhusudhan, D. K., Taylor, K. T., Clark, D. M., ... & Hagg, H. K. (2020). Prevalence, predictors, and treatment of impostor syndrome: a systematic review. Journal of general internal medicine, 35, 1252-1275. doi: 10.1007/s11606-019-05364-1 Chandra, S., Huebert, C. A., Crowley, E., & Das, A. M. (2019). Impostor syndrome: could it be holding you or your mentees back?. Chest, 156(1), 26-32. doi: 10.1016/j.chest.2019.02.325 Pehe, V. (2023, 13. července). Syndrom podvodnice: Nestyďme se mluvit o pocitech nedostatečnosti. Akademie věd České republiky. Dostupné na: https://www.avcr.cz/cs/o-nas/Z-Akademie/Syndrom-podvodnice-Nestydme-se-mluvit-o-pocitech-nedostatecnosti/ Price, P. C., Holcomb, B., & Payne, M. B. (2024). Gender Differences in Impostor Phenomenon: A Meta-Analytic Review. Current Research in Behavioral Sciences, 100155. Doi: 10.1016/j.crbeha.2024.100155 Tigranyan, S., Byington, D. R., Liupakorn, D., Hicks, A., Lombardi, S., Mathis, M., & Rodolfa, E. (2021). Factors related to the impostor phenomenon in psychology doctoral students. Training and Education in Professional Psychology, 15(4), 298–305. https://doi.org/10.1037/tep0000321 Weir, K. (2013). Feel like a fraud?. GradPsych, 11(4). Retrieved from https://www.apa.org/gradpsych/2013/11/fraud
• #28 Rodičovské vyhoření: Když dochází síly 22.11.2024 1h 12min

  Vítejte u nového dílu našeho podcastu, který se věnuje tématu rodičovského vyhoření, známého i pod anglickým termínem parental burnout. Jedná se o stav chronického stresu spojeného s péčí o děti, pod možná pochopitelnějším termínem emoční vyčerpání, kterým vyhoření bezpochyby je. Tento fenomén získává stále větší pozornost, jelikož emocionální vyčerpání, podobné syndromu vyhoření v práci, zažívá mnoho rodičů. Pojem rodičovské vyhoření z našeho pohledu neukazuje na negativa rodičovství, ale poukazuje na jeho náročnost, přičemž zdůrazňuje pochopení rodičů, jejich prožitků na celé široké paletě emocí, potřebu podpory a možnost otevřeně přijmout všechny emoce, které se s péčí o děti pojí. V našem díle zaznívá zaměření zejména na matky, protože častěji zůstávají hlavními pečovatelkami, ale nezapomínáme ani na ostatní pečující osoby. Bez ohledu na pohlaví má totiž téma rodičovského vyhoření zásadní dopad na duševní zdraví každého rodiče. Snad i s humorem a poznatky z psychologie vás provedeme tímto důležitým tématem, které se týká (nejen) každého, kdo se stará o děti. Pozn.: Omlouváme se za možnou zhoršenou kvalitu zvuku, pro příště by to mělo být s novou technikou již vychytanější! Své zpětné vazby neváhejte posílat na: podcast@psycholozkyvzupanu.cz A neváhejte sledovat náš IG @psycholozkyvzupanu. Nejdůležitější zdroje 27. epizody: Abramson, A. (2021, 1. října). The impact of parental burnout. American Psychological Association. Dostupné na: https://www.apa.org/monitor/2021/10/cover-parental-burnout American Psychological Association. (2024, 12. července). Parental burnout and stress. Dostupné na: https://www.apa.org/topics/stress/parental-burnout Kirkpatrick, C. E., & Lee, S. (2022). Comparisons to picture-perfect motherhood: How Instagram's idealized portrayals of motherhood affect new mothers' well-being. Computers in Human Behavior, 137, 107417. doi: 10.1016/j.chb.2022.107417 Kuběnová, V., Kuběna, A., Dolejš, M., Bílková, Z., Van Bakel, H., & Bajgarová, Z. (2023). Rodičovské vyhoření–základní psychometrické charakteristiky české verze dotazníku Parental Burnout Assessment (PBA) a souvislost rodičovského vyhoření s demografickými ukazateli. Československá psychologie, 67(5), 291-307. doi: 10.51561/cspsych.67.5.291 Minkin, R., & Horowitz, J. M. (2023, 24. ledna). Gender and parenting. Pew Research Center. Dostupné na: https://www.pewresearch.org/social-trends/2023/01/24/gender-and-parenting/ Van Kessel, P., Horowitz, J. M., & Minkin, R. (2023, 24. ledna). How today’s parents say their approach to parenting does (or doesn’t) match their own upbringing. Pew Research Center. Dostupné na: https://www.pewresearch.org/social-trends/2023/01/24/how-todays-parents-say-their-approach-to-parenting-does-or-doesnt-match-their-own-upbringing/ Další zdroje: Centrum Locika - Pozitivní rodičovství: https://www.centrumlocika.cz/novinky/pozitivni-rodicovstvi Podcast Speaking of Psychology, epizoda 226 Speaking of Psychology: Why you should aim to be a “good enough” parent, with Tim Cavell, PhD, and Lauren Quetsch, PhD. Dostupné na: https://www.youtube.com/watch?v=lEkXva0w9bc
• #27 Stop manipulaci: Jak rozeznat a zastavit nátlak 22.10.2024 1h 13min

  V dnešní epizodě se ponoříme do světa manipulace – je to téma, které fascinuje, ale zároveň je velmi ohrožující a okrádající o pocit bezpečí a jistoty. Položíme si i otázku, proč nás manipulativní chování tolik zajímá? Proč sledujeme filmy a seriály, kde jsou lidé obelháváni a manipulováni? Dále si popovídáme nejen o tom, co manipulace vlastně znamená, ale i na různé techniky, které manipulátoři používají – od gaslightingu až po vyvolávání pocitů viny či love bombingu s cílem oběť okrást o finance. Dozvíte se, jak rozpoznat, když jste manipulováni, a co dělat, abyste se bránili. Své zpětné vazby neváhejte posílat na: podcast@psycholozkyvzupanu.cz A neváhejte sledovat náš IG @psycholozkyvzupanu. Nejdůležitější zdroje 27. epizody: Bay Area CBT Center. (2023). Reverse DARVO for combating gaslighting and emotional abuse. Bay Area CBT Center. https://bayareacbtcenter.com/reverse-darvo-for-combating-gaslighting-and-emotional-abuse/ Bay Area CBT Center. (2024). Top 10 manipulation tactics and how to counter them. Bay Area CBT Center. https://bayareacbtcenter.com/top-10-manipulation-tactics-and-how-to-counter-them/ Lazarus, S., Whittaker, J. M., McGuire, M. R., & Platt, L. (2023). What do we know about online romance fraud studies? A systematic review of the empirical literature (2000 to 2021). Journal of Economic Criminology, 100013 https://doi.org/10.1016/j.jeconc.2023.100013 Sinha, R. (2022). Are you being influenced or manipulated? Harvard Business Review. https://hbr.org/2022/01/are-you-being-influenced-or-manipulated Whitty, M. T. (2018). Do you love me? Psychological characteristics of romance scam victims. Cyberpsychology, behavior, and social networking, 21(2), 105-109. https://doi.org/10.1089/cyber.2016.0729