Alarm

Episodes

• 
  Budoucnost práce: Jak se promění placená i neplacená práce žen? 22.10.2026 55m

  Je žádoucí zbavit se veškeré rutinní práce? O jaké schopnosti tím můžeme přijít? Co je digitální údržba domácnosti, jaké příležitosti může ženám přinést zelená transformace a proč mohou být zajímavou sázkou do budoucnosti i manuální dovednosti? O tom všem mluvíme v nové epizodě Pay Gap, kterou doporučujeme každému, koho budoucnost práce alespoň trochu zajímá nebo děsí. Podcast vzniká s podporou zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice. Děkujeme za poskytnutí úvodní animace k podcastu Pay Gap Marii Procházkové (režie, střih), Bety Suchanové (animace, scénář), Miroslavu Chaloupkovi (zvuk, hudba) a Pavlu Mandysovi (scénář). Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/
• 
  První vzpoura generace Z vypukla v Srbsku. Ovlivní to parlamentní volby? 22.10.2026 52m

  V Srbsku panuje napjatá atmosféra už od listopadu 2024, kdy se zhroutila střecha nově zrekonstruovaného nádraží ve městě Novi Sad a zemřelo zde 16 lidí. Za tu dobu jsme viděli velké mobilizace studentů, ale i bežných lidí, obrovské protesty i násilnosti v ulicích. Letos v září vyhlásil srbský prezident předčasné volby, a to krátce po úmrtí válečného zločince Ratko Mladiće. Vučićova Srbská pokroková strana vládne zemi už 14 let a v nedělních volbách budeme sledovat, jestli se poměry alespoň částečně změní. V současném kontextu studentských protestů ve Francii, Albánii, Itálii nebo Indii ovšem nesmíme zapomenout, že právě odpor srbského studentstva představoval jednou z prvních podobných protestních akcí generace Z v Evropě. O tom všem si v dnešním Studiu Alarm+ povídáme s Ninou Djukanović z think-tanku AMO klima. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/
• 
  Podlézání Trumpovi nebylo Evropě zatím vůbec k ničemu | Michal Smetana 21.10.2026 56m

  Donald Trump nejprve kritizoval Ukrajinu za její útoky na ruské rafinerie, které údajně zdražují naftu a pohonné hmoty ve světě. Následně oznámil dohodu s Ruskem, v níž se Putinův režim zavázal uvolnit své zásoby nafty na světový trh. Americká administrativa nakonec začala Ukrajině také vypínat americký systém Starlink a znemožnila Ukrajincům vojenskou aktivitu i normální život. Co se to teď s americko-ukrajinskými vztahy děje? A můžeme Spojené státy stále považovat za evropské spojence? O tom si v dnešním díle pořadu Studio Alarm+ povídáme s bezpečnostním analytikem Michalem Smetanou. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/
• 
  Dějiny bez konce: Jak revoluční Francie zrušila otroctví? Vzpoura otroků na Haiti a Napoleonova kontrarevoluce 19.10.2026 1h 52m

  Když dne 4. února 1794 zrušilo Národní shromáždění dekretem otroctví, jednalo se o přelomový moment v dějinách lidstva. Všichni muži sídlící v koloniích, bez ohledu na barvu pleti, byli podle tohoto dekretu francouzskými občany a budou požívat všech práv zaručených ústavou. Tento dekret nejenže udělil okamžitou a bezpodmínečnou svobodu, ale také přiznal bývalým otrokům plné francouzské občanství a nestanovil žádnou kompenzaci pro bývalé otrokáře. Tak radikální verze zrušení otroctví neměla obdobu. Takovému rozhodnutí předcházely ale dekády debat o otroctví a kolonialismu, ve kterých abolicionisté neměly výraznější převahu. Přijetí dekretu dopomohla vzpoura otroků v nejcennější francouzské kolonii Saint-Domingue. Tímto aktem si Francie chtěla získat povstalce na svou stranu. To se taky povedlo a povstalci přijali revoluční Francii za svou. Fungující partnerství ale hodil za hlavu Napoleon, který si chtěl francouzské kolonie znovu podmanit pod svou kontrolu. Vojenská výprava, kterou na ostrov poslal, byla ale neúspěšná a povstalci následně vyhlásili na Francii nezávislost a tím vznikl stát Haiti. Nová kniha The First Emancipation od amerického historika Jeremy Popkina ukazuje, jak dynamická byla debata o zrušení otroctví a kolonialismu už v předrevoluční Francii. Obě strany sporu si zde precizovaly své argumenty, které se pohybovaly od těch nejzákladnějších, jakože každý člověk se rodí svobodný a měl by mít I stejná práva jako každý jiný, nebo že by nikdo neměl vlastnit jinou lidskou osobu jako majetek, až po ty ekonomické, kdy se poukazovalo na to, jestli jsou kolonie schopné produkovat zboží pro francouzský trh ve stejném množství I v momentě, kdy by došlo ke zrušení otroctví. Jestliže ještě v předrevoluční Francii vycházelo nespočet literatury o barbarství majitelů plantáží, kteří krutě zachází se svými otroky, v době Napolena se naopak začalo objevovat stále větší množství nepokrytě rasistické literatury. Do veřejného prostoru se najednou dostávalo stále více rasistických tezí, které byly založeny na představě nadřazenosti bílého muže a evropské civilizace. Zde můžeme hledat zárodky rasismu, který později po Darwinově teorii o původu člověka nabral na obrátkách na konci 19. století a zejména v první polovině 20. století. Napoleon, který byl pro občanskou společnost v řadě případech přínosem, byl zase v řadě jiných nositelem kontrarevoluce. Znovuzavedení otroctví je jedním z mnoha jeho aktů, kterými rušil výdobytky revolučního období. Přesto francouzská debata o emancipaci otroků měla svůj význam a přispěla ke zrušení otroctví na světě, ke kterému docházelo v průběhu 19. století. V novém dílu podcastu Dějiny bez konce jsme probrali téma revoluční Francie, otroctví, kolonialismu a rasismu. Součástí dílu je I rozhovor s historikem Jeremy Popkinem. Playlist: 🤔 Tipy a novinky 0:00 - 32:36 Keum Suk Gendry-Kim - Tráva Charlotte Beradt - Třetí říše snu Daniela Tinková - Zrození občana Jeremy Popkin - A New World Begins Hlavní téma 32:44 - 1:06:28 Kolonialismus, abolicionismus a rasismus v revoluční Francii Rozhovor s Jeremy Popkinem 1:06:35 - 1:50:38 ---------------- Podpořte vznik dalších dílů: komunita.denikalarm.cz
• 
  Montovna: Čím se vlastně živí Češi? 16.10.2026 52m

  První díl podcastu Montovna se věnuje přehledu české produkce a stručné historii neslavného termínu “montovna”. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/
• 
  Okamura prohrál, protože se vykašlal na své voliče 15.10.2026 11m

  Tomio Okamura celá léta láteří, že nemůžeme nikomu pomáhat, protože sami máme málo a musíme se starat hlavně o „naše lidi.“ Sám se přitom nestará o nikoho, jen sám o sebe. Po letech automatické přízně si toho všimli také jeho voliči. První studenou sprchu dostal v loňských parlamentních volbách, letošní komunální pak jeho straně přinesly naprostý debakl. Okamura je přitom součástí vlády, která se dostala k moci díky loňské zvýšené volební účasti zvláště v periferních regionech Česka. Po roce přichází zúčtování. Nejen Okamura, ale ani Babiš pro lidi z těchto částí země neudělal vůbec nic a žádný plán ani neexistuje. Pokud nepovažujeme za plán snížení podpory v nezaměstnanosti a další zhoršení situace všech, kdo už to teď nemají vůbec jednoduché. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/
• 
  STAN nastupuje jako hlavní opoziční síla. Může se vůbec něco změnit? 14.10.2026 56m

  STAN výrazně posílil ve volbách a bude s největší pravděpodobností vládnout Praze. Jaké koalice se tvoří v konkrétních samosprávách? Můžeme o Starostech uvažovat jako o vítězích voleb? Co by to znamenalo pro celostátní politiku? A je dobrý nápad, aby progresivní politici vládli s ODS? V povolebním Studiu Alarm debatuje Jan Bělíček, Standa Biler a Magdalena Dušková. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/
• 
  Kolem AI je velká hysterie. O hrozbách se ale musíme bavit | Etik Hvorecký 11.10.2026 1h 2m

  Hostem Studia Alarm byl filozof a etik Juraj Hvorecký, který se zaměřuje na umělou inteligenci. Současnou debatu podle něj ovládá hysterie kolem zničení lidstva, která zastiňuje skutečné a rovněž vážné problémy a rizika spojená s AI. Lidé jazykové modely, jako je ChatGPT, často používají nebezpečným způsobem, uzavírají se do bublin a trpí osamělostí. A podobných problémů je mnohem víc. https://komunita.denikalarm.cz/
• 
  Horní Dolní bude pořád makat. Babiš slibuje v komunálu pracovní lágr pro každého 09.10.2026 16m

  Hnutí ANO pojalo komunální kampaň jako franšízu. Na klíč dodává špatnou grafiku, hesla i stejný program pro každou obec. Hlavním heslem univerzální kampaně je, že všichni budou pořád makat. Nic nového marketing Babišovy politické továrny raději nezkouší. Když se ale podíváme na uplynulé čtyři roky komunálních politiků hnutí ANO, někteří makali až moc. Zneužívání zakázek, braní úplatků, krytí podvodů nebo sypání azbestu do lesů. I takto vypadá práce komunálních politiků Babišova hnutí. ------------------------------------------------------------------------ Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/
• 
  Začne někdo konečně řešit katastrofální krizi bydlení? | Studio Alarm o volbách 07.10.2026 59m

  Brněnská ODS za pomoci Kamily Zlatuškové předstírá, že je liberální. Pražská se s Tomášem Portlíkem o nic podobného ani nepokouší. Kontinuitu neomezené podpory aut a developerů slibuje i hnutí ANO. Jan Grolich urval v senátních volbách pozornost, na Vyškovsku i na jižní Moravě jde KDU-ČSL o hodně. Ve studiu debatovali Jan Bělíček, Standa Biler a Pavel Šplíchal. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/
• 
  „Politici označují péči za prioritu. Reálná podpora ale stále nepřichází,“ říká Hana Geisler 06.10.2026 43m

  Další díl podcastové minisérie Ekonomika soucitu. S Hanou Geisler z Aliance pro individualizovanou podporu a autorem série o péči Radem Panditem.
• 
  Moshpit - Škrty, zamítnuté granty a nekonečný hustle. Má smysl tvořit kulturu, když na ní nikdo nechodí? 05.10.2026 55m

  Co dělat jako tvůrci a diváci, když vidíme, jak v české kultuře po vzoru té slovenské houstne atmosféra? Když lidi nechodí do divadla, je chyba v nás nebo v nich? Co znamená Unkulunkulu? A má snaha tvořit divadlo v době krizí a genocid? Nový díl podcastu MOSHPIT o krizi v kultuře a to nejen společenské, ale také osobní. Hosté z divadelního souboru Unkulunkulu hovořili o vztahu slovenské a české kulturní scény, o dopadech škrtů v kultuře a o tom, jestli je umění opravdu vykoupením v času krizí. O tom všem mluvili tři zakládající členové Unkulunkulu, a to režisérka a herečka Tereza Smetanová, dokumentarista Peter Podolský a dramaturg Roman Poliak. Kvůli struktuře nezávislé kultury, která je postavená na grantových žádostech, podle Petra „člověk pořád generuje nějaké nápady, ale vždycky to zůstane jen na papíře.” Každá repríza je pak podle hostů „jen další hustle”. A protože alternativní představení dokáží obsloužit jen malou část populace a na představení chodí pořád méně diváků, ptají se, jestli má vůbec smysl se dál snažit. „Vede mě to k otázce,” říká Tereza s odkazem na nedávné škrty v kultuře, „jestli nemá vládnoucí garnitura v něčem pravdu.” Ale to, co dělá na Slovensku Martina Šimkovičová skupinu obyvatel, které by alternativní divadlo oslovilo, podle Terezy jen zmenšuje. Navíc dodává, že bude vždycky lepší, ať se dávají peníze na kulturu - ať má jakoukoliv kvalitu - protože to znamená míň peněz pro zbrojení. Kruh se v MOSHPITU uzavírá. V podcastu není moshpit pod stagí, ale na stagi - za majkem. V podcastu řešíme společenská témata. Kde stejně tak, jako na koncertech, do sebe naráží a setkávají se lidé, ideje, názory, energie a někdy i lokty. Od mladých lidí pro mladé lidi. Kolektivně, společně, posluchači, hosté i moderátoři.
• 
  „V Praze máme třikrát víc aut než v Kodani. Změna je ale možná,“ říkají odborníci z IPRu 04.10.2026 1h 3m

  Blíží se komunální volby. Konkrétně v Praze to znamená dlouhé debaty o tom, proč se naše hlavní město zdánlivě nikam neposouvá, a jak je složité v něm cokoli změnit. Právě z toho důvodu jsme si do Studia Alarm+ tentokrát pozvali odbornictvo z Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR). Je opravdu nemožné, aby Praha následovala progresivní města jako je Vídeň? A proč jsou Pražané tak fixovaní na svá auta, když má naše hlavní město jednu z nejlepších MHD v Evropě? V rozhovoru mluvíme s Marií Smetanou, krajinářskou architektkou a odbornicí na modrozelenou infrastrukturu, a jejím kolegou Jakubem Peterkou, architektem a urbanistou, který v rámci IPRu řeší veřejný prostor a udržitelnou mobilitu.
• 
  Babiš zařízl podporu vědy a vysokých škol. Rekordní počty maturantů narazí do zavřených dveří 01.10.2026 11m

  Navzdory mnoha slibům v programovém prohlášení vlády o podpoře vědy, výzkumu a vysokých škol je realita tragická jako vždy. Vysoké školy dostanou ještě méně peněz než letos. V příštím roce budou vycházet ze středních škol rekordní počty maturantů. Nejsilnější populační ročníky za sebou přitom mají celou sérii překážek a zbytečného utrpení. Prožili si nedostatek míst ve školkách, základních školách, boje o chybějící místa na středních školách a nyní jim stát připravil do cesty omezené množství míst na vysokých školách. Český stát tak v případě této generace selhává prakticky dvacet let v řadě. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/
• 
  Pracoviště designovaná pro muže: Nepočítá se s ženským tělem, cykly a potřebami 01.10.2026 44m

  Trochu nemůžeme uvěřit, že nám trvalo 50 epizod, abychom mluvily o ženském těle v práci. Jak se nám s ním pracuje, co od něj očekáváme a jaké představy o něm mají ostatní? Když se mluví o biologických potřebách žen na pracovním trhu, obvykle se dostaneme k těhotenství a mateřství, poslední dobou se přidává i menstruace. Reprodukční aspekty ženské biologie chrání i právní úprava. Je to ale všechno? Pracovní prostředí i jeho regulace už v některých ohledech dokáže různost těl respektovat. Ne ale vždy, jak by mohly potvrdit například ženy v armádě, kterým uniformy mohou vysloveně překážet. Dalším takovým evergreenem je otázka teploty na pracovišti. A ve chvíli, kdy přijde řeč na ženský cyklus, ať už ten měsíční, menstruační, nebo celoživotní, reprodukční, objeví se zejména celá řada stereotypů o zdivočelých hormonech. Přitom představa, že se podle fází cyklu automaticky mění schopnosti, soustředění nebo kreativita, není nijak podložená. Metaanalýza 102 odborných článků takové systematické změny kognitivního výkonu nepotvrdila, a l univerzálním návodům, kdy podle cyklu plánovat náročnou poradu a kdy kreativní práci, jsme proto skeptické. Co štve Šárku na konferencích a debatách? Je pravda, že klimatizace jsou nastaveny na muže v obleku? Co je gender pee gap a máme dost toalet? Pomohlo by menstruační volno, nebo potřebujeme spíš nárokové sick days? A jak se potkává menopauza s věkovou diskriminací? O tom všem mluví Šárka Homfray a Lucie Václavková v nové epizodě, kterou si pusťte, pokud vás zajímá, jak v práci lépe počítat s vlastními těly. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/
• 
  Politika identit nebo třídní boj? Jak se vyhrabat z pocitu, že končí svět 30.09.2026 1h 34m

  Politika identit nebo třídní boj? Jak se vyhrabat z pocitu, že končí svět. V červnu rezignovalo několik desítek expertů a expertek z Rady pro lidská práva z důvodu přesunu agend z Úřadu vlády pod ministerstva. Konec nadrezortnosti této instituce znamená likvidaci její nezávislosti a hrozbu postupného zániku. Rozdělení mezi ministerstva jí znemožňuje jednat systematicky, což povede k oslabení zranitelných skupin, které má Rada chránit. Nedávné jmenování právníka Hnutí pro život Jakuba Kříže a transfobního aktivisty Daniela Blacka jako expertů na lidská práva potvrzuje trend oslabování státních institucí, který současná vláda úspěšně praktikuje. Jsou tyto populistické a národně konzervativní tendence novou snahou zničit liberální demokracii? A jakou kulturní válku konzervativní elita vede? Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/
• 
  Jak se zemím střední Evropy daří vyrovnat s multikrizí? | Rozhovor s Danielem Šiterou 24.09.2026 54m

  Podle odborníka na střední Evropu a politologa Daniela Šitery se česká i další ekonomiky střední Evropy v některých parametrech přibližují jádru Evropy, zůstávají ale závislé na rozhodnutích v ekonomických centrech. Nerovnosti mezi bohatými městy, jako jsou Varšava nebo Praha, a chudými okrajovými regiony jsou v zemích V4 typické. Problémy jako digitální (ne)suverenita se týkají celé Evropy, země střední Evropy se v tomto ohledu nevymykají. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/
• 
  Ed Sheeran chtěl v otázce genocidy zůstat neutrální. Nevyšlo to 24.09.2026 45m

  Zvolání „Free Palestine“ během koncertu stálo rappera Macklemora místo předskokana písničkáře Eda Sheerana. Nakonec to byl ale Sheeran, kdo se omlouval po té, co s ním řada dalších muzikantů odmítla spolupracovat. O této kauze a také o filmu NAZA izraelské režisérské dvojice ve studiu Alarm diskutovali David Scharf, Karel Veselý a Pavel Šplíchal. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/
• 
  Die Linke nepředstavuje žádný extrém. Vyvlastňování chtějí samotní Berlíňané | Kateřina Smejkalová 22.09.2026 1h 5m

  Zemské volby v hlavním německém městě Berlín ovládla levicová Die Linke. V Sasku-Anhaltsku i Meklenbursku–Předním Pomořansku zase krajně-pravicová AfD. Strana premiéra Friedricha Merze se v Meklenbursku dokonce poprvé v historii vůbec nedostala do zemského parlamentu. Jak vypadá program německé levice? Chce v Berlíně zavádět totální komunismus, jak se nám snaží vnutit česká média? A proč se lidé nejen z bývalého Východního Německa stále častěji přiklánějí k AfD? A co bude s kancléřem Merzem, který zažívá jednu katastrofu za druhou? O tom si ve Studiu Alarm+ povídáme s politoložkou Kateřinou Smejkalovou. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/
• 
  Zájmy oligarchů a zájmy nás všech ostatních vůbec nejsou slučitelné | Bořek Slezáček 20.09.2026 1h 3m

  Hostem Studia Alarm+ byl herec a moderátor Bořek Slezáček. V Ostravě studoval kytaru na konzervatoři, ale i ekonomii, takže je vystudovaný inženýr ekonomie. Po revoluci se vydal na několik let do západní Evropy – hlavně do Španělska a do Německa. Tady pracoval v cestovní kanceláři, jako DJ i vyhazovač, ale zahrál si v zahraničí i v seriálech a filmech. V Česku je nejznámější asi jako moderátor a v poslední době hlavně jako herec. V posledních letech se často profiluje jako člověk, který v českém mediálním prostoru neúnavně vysvětluje, proč se hlásí k myšlenkám levice. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/