Ranní úvaha

Alena Zemančíková: Ježek v divadle 17.07.2026 5m

Jeden můj známý starý divadelní režisér si do divadla nosil ježka. Inspirovala ho k tomu pohádka o ptáku Ohniváku, kde hrdina musí po tři noci uhlídat na stromě zlatá jablka. Vezme si na klín ježka, aby se popíchal o jeho ostny, až mu spánkem klesne hlava, to aby ho probudilo a on zlaté jablko uhlídal.

Adam Borzič: Luna nad řekou 16.07.2026 5m

Před časem jsem navštívil inscenaci Tři kumpáni v Divadle v Dlouhé. Byl to dárek k narozeninám od milované bytosti, s níž sdílím lásku k poezii. Toto představení vypráví příběh největšího čínského básníka Li Poa způsobem, který jsem snad ještě na českém jevišti neviděl.

Markéta Pilátová: Mami, k tyči! 15.07.2026 4m

Jedu z knižního festivalu v Mariánských lázních a přesedám v Plzni. Jsem trochu nervózní, protože už v Plzni je jasné, že se na trati něco děje. Zpoždění naskakuje po kapkách, ale stabilně, takže do rychlíku Bavaria nasedám o půl hodiny později, než bych měla.

Anna Beata Háblová: Svět konspiračních teorií 14.07.2026 4m

Bezprecedentní vlna veder mě smetla do otupělých mrákot, během kterých se nedalo dělat nic jiného, než pít vodu s ledem a číst. Vrátila jsem se tak k objemné knize od Naomi Klein s názvem Dvojnice, která mě svými texty a intepretací současného světa smetla do mrákot ještě hlubších.

Kristina Žantovská: Dáš si čaj? 13.07.2026 5m

Mám ráda britské filmy a seriály. Detailně zobrazují konkrétní prostředí, které do značné míry určuje, jak se v něm lidé chovají a dělá příběh uvěřitelným a svébytným. Britové si nepotrpí na abstrakci, nedefinovatelné tajemno nebo sáhodlouhé – nedej bože filosofické – rozpravy.

Magdalena Platzová: Leonora, Alina, Fujiko 10.07.2026 5m

Během posledních veder byla Paříž vyčerpaná. Lidé s kruhy pod očima, bledí, spoří na slovo, nějak přežívající, předstírající, že život jde dál. Tiše oddychující ve stínu.

Alena Scheinostová: Humr z papírmašé 09.07.2026 3m

Nevím, čím se v posledních červnových dnech bavíte vy, ale já šiju kovbojské kalhoty. Hnědé, jakoby z kůže, na bocích s třásněmi a samozřejmě s opaskem, za který jdou kolty zavěsit proklatě nízko. Asi jsem blázen. Nebo prostě matka.

Pavla Horáková: Shůry 08.07.2026 4m

Mám ráda výhledy. Vyrostla jsem sice v prvním patře, ale ze svého pokoje jsem viděla až na vzdálený obzor za údolím Vltavy. Poté co jsem se odstěhovala do staré Prahy, z jedné strany koukám sousedům do oken a z druhé zrovna tak, jen přes nevelký dvůr. Výhled mi chybí.

Petr Vizina: Polobotky stoletého muže 07.07.2026 5m

Když bylo tatínkovi mého kamaráda Jana rovných sto let, přišel se s námi rozloučit před dům. V předsíni si kvůli tomu nazul polobotky. Jediné gesto stoletého muže bylo silnější než motivační příručky znalců etikety. Nebyl pohodlný a měl svou úroveň.

Petr Šourek: Střed jazyka 03.07.2026 5m

Když se vás zeptám, kde je v Maďarsku Zadunají, kam ho umístíte? Co myslíte? Řeka dělí zemi zhruba napůl, od severu k jihu. Která polovina je Zadunají? Ta východní? Nebo ta západní?

Adam Borzič: Hledání nové Sofie 02.07.2026 5m

Léto je pro mě časem vizí. Začíná to už v červnu, který pokládám za měsíc otevřený kosmickým dálavám. Až do slunovratu narůstá světlo, dny se prodlužují, aby se pak noci staly jiskřivějšími a zářivějšími.

Milena Bartlová: Ty vaše rody! 01.07.2026 5m

Zvolání Merkucia, který právě umírá jsa proboden v souboji ve třetím dějství tragédie Romeo a Julie od Williama Shakespeara, je ve skutečnosti drsnější, přivolává na ty rody mor. Byla to politicky aktualizační narážka připomínající, jak zhoubné byly pro anglickou společnost konflikty šlechtických rodů, které po staletí soupeřily o vládu, a jak prospěšná je naopak stabilita vlády aktuální panovnice Alžběty.

Eva Janáčová: Česko-izraelský grafik Otte Wallish 30.06.2026 4m

Grafická tvorba česko-izraelského umělce Otte Wallishe mě nepřestává fascinovat. Věnuji se jeho výzkumu už víc než 15 let a neustále objevuji nová Wallishova díla, o kterých nemají ponětí ani jeho potomci žijící dnes v Izraeli.

Petr Borkovec: Z kroniky naší obce 29.06.2026 5m

Malý kousek od Prahy, v rezidenční zóně jménem Černošice, kde bydlím, bydlí mnoho miliardářů a milionářů a také velmi mnoho jejich manželek. A když se v místní knihovně koná veřejné čtení některého z koučů novější české prózy, manželky bývají upozorňovány, že pozvaný spisovatel „veškeré knihy tvoří autorsky“.

Zbyněk Černík: Máme rádi zvířata 26.06.2026 4m

Na jednom z nástupišť rušného londýnského nádraží Paddington můžete narazit na zajímavou bronzovou sochu. Znázorňuje medvídka, přesněji řečeno Medvídka Paddingtona, který do Londýna údajně přijel až z dalekého Peru. V modrém kabátku, červeném kloboučku a s malým kufříkem v ruce, pardon, v tlapě. A taky s cedulkou, která cestující vyzývala, aby se o něj někdo postaral. Což se opravdu stalo.

Petr Beneš: O slušném člověku. A.J. k 175. výročí narození 25.06.2026 5m

V rámci příprav na výlet naší pražské farnosti do Litomyšle jsem si přečetl druhý díl vzpomínkové knihy Aloise Jiráska Z mých pamětí, věnovaný právě jeho téměř patnáctiletému pobytu v tomto městě. Těšil jsem se na to čtení, protože od dětství mám Jiráska rád. A od dětství to mnoha lidem kolem mě připadá divné.

Nina Rutová: Proč jsou děti jiné 24.06.2026 4m

Před sedmi lety jsem vedla semináře na základní škole na okraji Prahy. Letos v zimě mi ředitelka zavolala znovu. Do školy přibyli noví pedagogové i asistenti, a i ti, kteří mé semináře absolvovali před lety, stáli o připomenutí některých postupů.

Daniel Raus: Lilie v kostele 23.06.2026 5m

Zašel jsem do kostela, a co neslyším: hráli tam Mariána Vargu. Patřím k lidem, pro které jeho kapela Collegium musicum hodně znamenala. Je to ale přece jenom hudba rocková, v kostele ji člověk tak úplně nečeká.

Tomáš Koblížek: Polemika o slovu „dezolát“: Jak ho vnímá filozofie jazyka? 22.06.2026 4m

Už delší dobu se vede polemika o tom, zda je přípustné, či nepřípustné používat ve veřejné debatě slovo „dezolát“. Tedy výraz označující příznivce konspiračních teorií či dezinformací používaných hlavně v rámci současné agrese proti Ukrajině.

Karel Hvížďala: Peníze, Bůh a nesmrtelnost 19.06.2026 5m

Když peníze nahradí Boha, zrodí se apatický sekularismus a peníze dostanou sakrální svatozář, což vede k tomu, že pro ty, co inkarnovali v nové mesiáše, není zakázáno nic, co poslouží jejich věci: získání mamonu. Pro takové lidi jsou peníze nadřazené všemu lidskému, empatie je škodlivá.