Téma Plus

Episodes

• 
  „Hard germanizace“ aneb V tomto prostoru nemá žádný Čech co pohledávat! 07.11.2026 51m

  Den po příchodu německých okupačních vojsk do Prahy, tedy 16. března 1939 vydal vůdce německé říše Adolf Hitler výnos o protektorátu, který začínal slovy: „Po tisíc let náležely k životnímu prostoru německého národa česko-moravské země.“
• 
  Chránit, nebo rozvíjet? České chráněné krajinné oblasti hledají rovnováhu mezi přírodou a zájmy lidí 31.10.2026 53m

  Česká republika má v roce 2026 celkem 27 chráněných krajinných oblastí. Chrání jedinečnou přírodu i kulturní dědictví, zároveň jsou ale domovem lidí a místem pro podnikání a turistiku. Jak hledat rovnováhu mezi ochranou krajiny a rozvojem obcí? A jak se na budoucnost dívá mladá generace? Na tyto a další otázky se zaměřuje pořad Téma Plus o CHKO.
• 
  Čeští vědci v ohrožení. Cesta za poznáním se může proměnit v noční můru 24.10.2026 53m

  Často se pohybují a fotografují v místech, která nejsou běžnou součástí turistických tras. Navíc shromažďují vzorky, jejichž sběr nebo vývoz může podléhat přísným pravidlům. Mezi rizikovou skupinu Čechů, kteří se v zahraničí mohou dostat do problémů, bychom měli zařadit i badatele a vědce.
• 
  „Pažbou mi rozbil telefon a dal mi samopal k hlavě.“ Vzpomínky Čechů unesených v Gruzii nebo Iráku 17.10.2026 54m

  Únosy cizinců jsou v některých zemích výnosným byznysem nebo prostředkem politického nátlaku. Jednou z nejspolehlivějších možností, jak se únosu vyhnout, je do rizikových oblastí zkrátka nejezdit. Jaké jsou zkušenosti Čechů, kteří se stali obětí únosu?
• 
  Pilipovi a Bubeníkovi hrozilo na Kubě až 20 let. Jak Pithart vyjednal s Castrem jejich propuštění? 10.10.2026 53m

  Jeden z nejznámějších případů uvěznění Čechů v zahraničí se odehrál na začátku roku 2001. Poslanec Ivan Pilip a bývalý studentský aktivista Jan Bubeník se stali vězni kubánského komunistického režimu. Jak na tuto událost po 25 letech vzpomínají její hlavní aktéři?
• 
  Čechoslováky unesené v Angole čekalo 1300 kilometrů pěšky a dlouhé zajetí. Co jim pomohlo přežít? 03.10.2026 53m

  Ta informace před více než 40 lety obletěla celý svět. V africké Angole unesla protivládní organizace UNITA skupinu zahraničních pracovníků místní továrny. Kromě Portugalců tvořili většinu Čechoslováci a mezi 66 unesenými byly i ženy a děti. Jejich další osud byl dramatičtější než únos samotný.
• 
  Světlá stezka do pekla 26.09.2026 52m

  Jižní Amerika byla a dodnes zůstává pro nás Evropany tak trochu ve stínu zájmu. A málo jsme se dozvídali i o největší teroristické hrozbě na tomto kontinentu – o peruánské skupině Světlá stezka. Kdo byl její zakladatel Abimael Guzmán? Jakou zemí bylo Peru od konce 60. do 90. let minulého století, a kdo byl muž, který nakonec Světlou stezku porazil, ale celá země za to zaplatila vysokou cenu?
• 
  Rudé brigády – útok do srdce italského státu 19.09.2026 51m

  Je 16. březen 1978. Za bílého dne je uprostřed římské ulice zastaven vůz, ve kterém jede bývalý italský premiér. Aldo Moro je vyvlečen z auta, jeho ochranka postřílena. Expremiér mizí neznámo kde. Ale jeho únosci o sobě dají vědět. Vlastně si ani nekladou podmínky. V únosu Alda Mora vyhlašují válku systému, válku italskému státu. Asi nejdramatičtější událost 70. let v Itálii měly na svědomí takzvané Rudé brigády, teroristická organizace, která se hlásila ke krajní levici.
• 
  IRA. Krvavá neděle, Krvavý pátek a další násilí v Severním Irsku 12.09.2026 53m

  Rok 1972 patřil v Severním Irsku k těm nejhorším od druhé světové války. Dne 30. ledna britští vojáci ve městě Londonderry rozehnali demonstraci severoirských katolíků. Při tom pálili ostrými a zabili třináct neozbrojených a většinou prchajících lidí. Čtrnáctá oběť podlehla zraněním po několika dnech. Většině zabitých nebylo ani osmnáct let.
• 
  Teroristé z organizace ETA dokázali zabít premiéra, nešetřili ale ani vlastní lidi 05.09.2026 53m

  Dne 20. prosince 1973 došlo v Madridu k atentátu na španělského předsedu vlády Louise Carrera Blanca. Členové baskické separatistické organizace ETA pět měsíců trpělivě hloubili tunel pod ulicí Calle de Claudio Coello, kudy se generál Blanco pravidelně vracel z ranní mše.
• 
  Druhý díl příběhu Bedřicha Dvořáka 22.08.2026 52m

  Muž, který přežil legendární Velký útěk ze zajateckého tábora Stalag Luft III v Saganu. Voják, ze kterého komunisté po roce 1948 udělali bagristu. Jeho příběh uslyšíte ve dvoudílném speciálu pořadu Téma Plus. Připravila Šárka Kuchtová.
• 
  První díl příběhu Bedřicha Dvořáka, pilota RAF 22.08.2026 53m

  Muž, který přežil legendární Velký útěk ze zajateckého tábora Stalag Luft III v Saganu. Voják, ze kterého komunisté po roce 1948 udělali bagristu. Jeho příběh uslyšíte ve dvoudílném speciálu pořadu Téma Plus. Připravila Šárka Kuchtová.
• 
  Debata o estetice fašismu: Pokud film hlásá nenávistné myšlenky působivě, je to o to děsivější 01.08.2026 53m

  Nacistický režim ukazoval nenávistné myšlenky ve velkolepých obrazech. Dnes se můžeme nejen s estetikou a odkazy na třetí říši setkat i v jiných, někdy zdánlivě humorných kontextech. „Zesměšnění oběti prostě není žádným humorem, satirou, nebo něčím podobným,“ zdůrazňuje historik Vojtěch Kyncl. V debatě Českého rozhlasu Plus na Letní filmové škole se potkává s publicistou Matějem Forejtem a umělcem a dokumentaristou Pavlem Stercem.
• 
  Kapitán Tůma, major Kalaš, kapitán Exner aneb Křivolaké cesty československých kriminálek 25.07.2026 53m

  „Ukažte mi člověka, který nesnáší detektivky, a já vám ukážu hlupáka; možná chytrého hlupáka, ale přesto hlupáka,“ napsal Raymond Chandler, autor celé hromady detektivek a stvořitel Phila Marlowa. Těžko říct, co je na tom pravdy – už proto, že většina lidí detektivky ráda má. Stačí se podívat do televizních programů. Detektivky a kriminálky, ať už jako filmy nebo seriály, jsou asi nejčastějším vysílaným žánrem.
• 
  „Ta ženská se neodváží.“ Boj o Falklandy, nebo o Malvíny? 18.07.2026 53m

  Každý těm ostrovům říkal jinak – Britové Falklandy, Argentinci Malvíny. V dubnu 1982 byly už téměř 150 let v držení Velké Británie. Argentinci to ovšem považovali za nezákonné. A tak se vojenská junta vedená generálem Leopoldem Galtierim rozhodla tyto ostrovy obsadit v domnění, že Británie si to vzhledem ke vzdálenosti od Londýna a ke stavu britského loďstva a ekonomiky bude muset nechat líbit. To byl ovšem mylný předpoklad.
• 
  Sovětská invaze byla pro Afghánistán „vánočním překvapením“ 11.07.2026 53m

  Na Vánoce 1979 sovětská vojska překročila hranice svého jižního souseda, Afghánistánu. Následovalo krvavé sesazení tehdejšího afghánského vůdce a jeho nahrazení vlastním prosovětským prezidentem. „Bratrská pomoc“ na sovětský způsob byla ovšem pro Afghánistán zcela nevhodně zvolená. Kreml na přelomu 70. a 80. let minulého století zabředl na své jižní hranici do války, která se stala sovětským Vietnamem.
• 
  Debakl v Zátoce sviní: Kennedyho trauma, Castrův jackpot 04.07.2026 54m

  Když revoluce Fidela Castra začátkem roku 1959 ovládla Kubu, vypadalo to, že vztahy se Spojenými státy a ostrovem se nezhorší. Brzy ale začal nový režim znárodňovat americké podniky a USA začaly připravovat protiakci. K té došlo za vlády Johna F. Kennedyho. Vylodění kubánských emigrantů v Zátoce sviní byl ale debakl a Castro jen posílil. Režim, který vytvořil, vládne Kubě dodnes. Vylodění v roce 1961 je druhým dílem minisérie pořadu Téma Plus s podtitulem Vojenské intervence.
• 
  Vojenské intervence: Vichr v Budapešti 27.06.2026 53m

  XX. sjezd sovětských komunistů počátkem roku 1956 spustil nákazu, kterou se SSSR už nikdy tak zcela nezdařilo vymýtit: touhu satelitních zemí střední Evropy vymanit se z dosavadní sovětské politiky a začít „budovat socialismus“ po svém. Důsledkem byla masivní invaze do Maďarska a sotva odvrácená invaze do Polska.
• 
  Dark turismus. Proč je vyhledávání temných míst oblíbené? 20.06.2026 53m

  Dark turismus neboli temná turistika je fenomén, který přitahuje návštěvníky na místa spojená s válkami, katastrofami, lidským utrpením i smrtí. Pro někoho představuje možnost lépe pochopit historii a uctít památku obětí, jiní zde hledají silné emoce, autentické zážitky nebo fascinaci temnými stránkami lidských dějin. Kde leží hranice mezi vzděláváním, pietou a pouhou senzací? A proč nás místa tragédií vlastně tolik přitahují?
• 
  Rychlejší než smrt. Od Gabčíka s Kubišem po dnešní výsadkáře 13.06.2026 52m

  Vínové barety, odznaky s padáky a heslo Strach je smrtelný hřích – to jsou symboly, které neodmyslitelně patří k parašutistům. Historie československých výsadkářů se měla začít psát v roce 1939. K prvnímu dubnu tehdy měla vzniknout první zkušební jednotka v rámci československé armády, takzvaná letecká pěchota. Jenže přišel Mnichov a okupace, a tak se první kapitola československých parašutistů začala psát později a úplně jinde, ve Velké Británii a Sovětském svazu.