Jak to bylo doopravdy

Episodes

• 
  Idealisté přesvědčení až do smrti. Novomeský, Husák i London věřili v komunismus, i když je věznil 09.11.2026 24m

  Celá historie lidstva je protkaná idejemi lidí, které chtějí žít lépe – nebo jinak. Cesty jejich ideologií jsou někdy povznášející, někdy pro lidstvo naopak téměř zločinné. Právě takové zažili lidé ve 20. století, kdy ideologie nacismu a komunismu stály život miliony lidí. Přesto existovali a zřejmě i existují ti, kteří jsou o správnosti daných myšlenek přesvědčení. Často ani fakta a argumenty nepadají na úrodnou půdu.
• 
  Nadšení idealisté věřící v komunismus. Přišli o své ideály, nebo jim zůstali věrní až do smrti? 02.11.2026 23m

  Zdánlivě jednoduchá řešení nejsou vždycky ta nejlepší. I tak lze pohlížet na idealistické myšlenky komunismu, který hlásal nastolení lepší, spravedlivější společnosti. Prožitky dvou válek minulého století a hospodářských krizí řadu lidí přivedly do komunistických stran.
• 
  Byla první republika jen Masarykova a Benešova? Na Antonína Švehlu se mělo zapomenout 28.10.2026 23m

  První československá republika trvala pouhých 20 let, přesto se k ní v řadě témat vracíme. S její existencí bývají spjata jména vrcholných politiků, nejčastěji pak T. G. Masaryka nebo Edvarda Beneše. Ale jedním z politiků, kteří byli pro dané období klíčovými, byl také Antonín Švehla. (repríza)
• 
  Každý totalitní režim je slabý a zbabělý. Bojí se svobody a revolty, tvrdí historik 26.10.2026 23m

  Komunistický režim zakazoval řadu věcí, a to včetně vydávání knih. Neblaze proslulé „indexy“, na kterých se ocitli autoři a jejich díla, nesměly být vydávány, byly staženy z knihoven. Část z nich vycházela v exilových nakladatelstvích či v samizdatu. Do hledáčku estébáků se tak dostávali i čtenáři, kteří takové knihy měli doma, dokonce i autoři, kteří si psali „jen do šuplíku“. (repríza)
• 
  Nezval: Zaprodanec komunistického režimu, nebo ochotný pomocník? 19.10.2026 25m

  Jednou z největších postav naší literatury minulého století je bezpochyby Vítězslav Nezval (26. května 1900–6. dubna 1958). Básník, prozaik, překladatel a osobnost, která i svým životem přitahovala zájem. Jeho dílo je rozsáhlé, začíná v období první republiky, pokračuje přes období protektorátu až do éry komunistického režimu. A právě tehdy byl komunisty protěžovaným autorem. Otázkou ale je, jestli byl pouze zaprodancem komunistického režimu? (repríza)
• 
  Básníka Ivana Blatného dnes známe i díky jeho anglické ošetřovatelce v blázinci, naznačuje historik 12.10.2026 22m

  Velkou postavou naší poezie je básník Ivan Blatný. Většinu života prožil v exilu a přestože stále psal, tak jeho básně většinou končily v odpadkovém koši. Kdyby se neobjevil jeho – jak říkal – anděl strážný. Ošetřovatelka v blázinci, kde žil po většinu času, Angličanka Frances Meacham. Setkání s ní tak bylo pro básníka osudovým. (repríza)
• 
  Básníci v soukolí dějin: Jak se amorální a vulgární básník Gellner stal jedním z pilířů literatury 05.10.2026 23m

  Někdy to bývá tak, že umělec za svého života zůstává nepochopen a až posléze se jeho dílo stává obdivovaným. Obdobné to bylo i s Františkem Gellnerem (1881–1914), který byl ve své době kritizován velikány naší literární kritiky jako amorální a vulgární básník. Nehodil se do světa tehdejší literatury, která byla na přelomu 19. a 20. století důležitým faktorem ovlivňujícím celou kulturu a společnost.
• 
  Ženy měly zásadní podíl na úspěchu jezuitů. Financovaly i studia Ignáce z Loyoly, říká historik 28.09.2026 24m

  Mýtů a předsudků okolo žen v historii, stejně jako mýtů týkajících se církevního řádu jezuitů, je celá řada a některé vytrvale přežívají i několik staletí. O to může být překvapivější, že ženy byly v 16. a 17. století častokráte – vedle své rodinné role, také hybatelkami dění. V případě jezuitů byly těmi, kdo výrazně napomohly k jejich úspěchům.
• 
  Byl svatý Václav kolaborantem? 28.09.2026 23m

  Kult svatého Václava se opakovaně a s jistou naléhavostí objevoval v celé naší historii. Místem shromažďování se stávalo pražské Václavské náměstí s Myslbekovou sochou, svatováclavská témata nalézáme ve všech oborech kultury a v různých historických obdobích.
• 
  Jezuité k nám přišli už před Bílou horou, říká historička 21.09.2026 23m

  Jezuité byli po dlouhá léta pomyslným terčem nejrůznějších kritik i nenávistných komentářů. Strefoval se do nich muž břitkého pera Karel Havlíček Borovský, stejně jako další účastníci veřejného života od 18. století až do současnosti. Ostatně slyší-li člověk jméno Koniáš, jistě se mu vybaví „zločinné“ pálení knih na hranici. (Repríza, v premiéře jste pořad mohli slyšet v říjnu 2023.)
• 
  Byl Jan Žižka skvělý vojevůdce, nebo padouch? 14.09.2026 19m

  Jan Žižka, který žil ve 14. století, je osobností, která málokoho nechává chladným. Na straně jedné má obdivovatele, na straně druhé kritiky. Zajímavé ale je, že jde až o Žižkův „život po životě“, co o něm historici a literáti napsali, jak ho hodnotili až po smrti.
• 
  Jan Hus v soukolí dějin. „Stal se předmětem deformace napříč šesti staletími,“ míní historička 07.09.2026 23m

  Katolický kněz Jan Hus se výrazně zapsal do naší historie a častokrát se právě on stal loutkou v rukou ideologů podle toho, jak se komu hodil. Někdy se zamlčelo, že to byl katolický kněz, jindy pak, že mu šlo především o nápravu věcí, nikoliv o rozkymácení společnosti v roli „kacíře“, za což byl církevním koncilem v Kostnici odsouzen a následně hrůzným způsobem upálen na hranici.
• 
  Urválek se vědomě podílel na vraždě Horákové, konstatoval úřad. Historik: Má to smysl pro budoucnost 31.08.2026 23m

  Po čtyřech dekádách komunistického režimu, který skončil v listopadu 1989, se objevily naděje, že budou potrestáni viníci zločinů. Tisíce nevinných lidí skončily na popravištích nebo na dlouhá léta v kriminálech, postiženy byly také jejich rodiny. Vyrovnání se s komunismem se ovšem ani po více než 30 letech nepodařilo. Jistou nadějí tak může být výsledek vyšetřování Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu týkající se justiční vraždy doktorky Milady Horákové.
• 
  „Vizovická Mata Hari“ pracovala pro nacisty i komunisty, zradila muže. Historik: Byla opovrženíhodná 24.08.2026 24m

  Nizozemská tanečnice a kurtizána Mata Hari, která působila v období první světové války, se stala ve světě špionáže pojmem. Jedním z pomyslných bílých míst naší historie je právě role špiónek. Patří mezi ně i agentka Marina, vlastním jménem Marie Tomšů, později Blanschtowitschková a později Pekelská, která bývá někdy označována „vizovická Mata Hari“. Kým byla a pro koho pracovala?
• 
  Lékař Bláha podal v Norimberku zásadní svědectví. S prožitky z Dachau se vyrovnával celý život 17.08.2026 23m

  Svět byl po skončení druhé světové války v šoku. Zrůdnosti nacistické režimu byly do té doby nevídané, i proto bylo nezbytné pojmenovat zločiny a potrestat viníky. Nebylo to vůbec jednoduché, diskuse se vedly mezi spojenci – vítězi války jak o obsahu, tak i o formě. Výsledkem byla soudní jednání, nejznámější proces v německém Norimberku trval téměř rok. Arogance obžalovaných, kteří se často „nemohli na nic upamatovat“, byla v přímém protikladu s výpověďmi svědků.
• 
  Architekt železné opony se choval jako vyšinutý. Vězňům dával elektrické boty a vyvázl bez trestu 10.08.2026 24m

  V komunistickém Československu pro hvězdnou kariéru stačilo být věrným a oddaným komunistou, mít správný třídní původ a dotyčný měl – jak se říká, vystaráno. Důkazem je Ludvík Hlavačka: nevzdělaný, neprofesionální a jeho příběh lemují nejrůznější mezilidské „hnusárny“. Vyučený karosář se za pouhých pět let stal generálmajorem, velitelem speciálního vojska Pohraniční stráže a náměstkem ministra vnitra.
• 
  Bylo po půl čtvrté, když se ozval první výbuch… Za tragédii na dole Pluto nebyl nikdo potrestán 03.08.2026 23m

  Celkem 65 mrtvých. To byl výsledek největší důlní tragédie v novodobých dějinách. Stala se v září 1981 na Mostecku v litvínovském hnědouhelném revíru Mostecké pánve v tamním dole Pluto. Zároveň je tato tragická událost upozorněním na to, jakou hodnotu měly v éře komunistického státu lidské životy. Opomenout nelze ani pohodlí a laxnost těch, kteří zavinili to, že viníci nebyli potrestáni ani v době, kdy už nerozhodovala komunistická strana.
• 
  Byl rok 1848 výhrou pro Čechy? Ano, většina evropských národů z revoluce čerpá dodnes, říká historik 27.07.2026 23m

  Rok 1848 otřásl Evropou, na řadě míst a v rychlém sledu se rozkymácel dosavadní svět. Každé místo i každá země měly své vlastní specifické požadavky a zájmy, což se týkalo také českých zemí. Téma jejich svébytnosti se mísilo se sociálními a politickými požadavky.
• 
  Měl poslední habsburský císař Karel I. vztah k českým zemím? Dokonce vřelý, soudí historik 20.07.2026 21m

  V listopadu roku 1916 umírá po 68leté vládě stařičký mocnář František Josef I. a nastupuje na trůn císař Karel I. (1887–1922). Ovšem jak jeho předchůdce před svým skonem řekl: „Převzal jsem trůn za nejtěžších okolností a předávám jej za okolností ještě těžších.“ Důsledky probíhající 1. světové války se projevovaly ve všech sférách života monarchie, postupně narůstající tendence posléze vedly až k rozpadu Rakouska-Uherska. (Repíza z roku 2020.)
• 
  Dopisy prezidentům jako akt zoufalství. Lidé si stěžovali nejen na korupci s byty 13.07.2026 24m

  Prezident má v naší historii, ale i současnosti, mimořádnou pozici. Není jen reprezentantem státu a takzvaným prvním mužem ve státě, ale po celou dobu byl vnímán s pozůstatkem respektu, který známe z historie vůči císaři. Nejen díky zvláštnímu atributu udělovaných milostí, ale i tím, že se k němu lidé obraceli jako k poslední instanci při řešení svých svízelných situací. Leckdy to bylo poslední „volání o pomoc“, ale stejně tak i „boj s větrnými mlýny“.