Příběhy 20. století

Episodes

• 
  Jiří Štěpnička těžce nesl, že maminku zavřeli. Kaje se, že hrál Gottwalda. A jak prožíval děcák? 25.10.2026 48m

  Dne 11. října 2026 ve věku 79 let zemřel český herec a dabér Jiří Štěpnička. Před čtyřmi lety vyprávěl pro Paměť národa svůj příběh. Podrobně popsal dramatickou událost z roku 1951. Jeho slavná maminka Jiřina Štěpničková ho omámila a pokusila se s ním dostat do západního Německa.
• 
  Dvojí útěk z Československa. Příběh Mariky Arban rozené Reitmanové a její rodiny, 2. část 18.10.2026 47m

  Po sovětské okupaci v srpnu 1968 emigrovala Marika Arban (v té době se jmenovala Reitmanová) s rodiči, babičkou a sestrou z Československa do Kanady. O rok později se však do komunistické země vrátila. Proč? A z jakého důvodu odešla za dobrodružných okolností v roce 1982 znovu do exilu? Na to vzpomíná ve druhé (závěrečné) části Příběhů 20. století.
• 
  Antisemitské variace. Příběh Mariky Arban rozené Reitmanové a její rodiny, 1. část 11.10.2026 48m

  „Střílí se tu do synagog… Vloni na universitě na výročí Křišťálové noci napadli maskovaní lidé židovské studenty… Hlásit se otevřeně k židovství dnes není bezpečné,“ líčí situaci v Torontu Marika Arban, které jsou věnovány (tentokrát dvoudílné) Příběhy 20. století.
• 
  Havel by oslavil 90 let. Jak na něj vzpomínají spoluvězni z Borů? Co o něm dnes říkají disidenti? 04.10.2026 48m

  O Václavu Havlovi si „něco“ myslí snad každý člověk v této zemi. Jedni ho milují, druzí mu vyčítají heslo sametové revoluce „Nejsme jako oni“, nebo nevypořádání se s komunisty. Někdejší soudruzi sice přiznávají jeho dějinnou roli, ale upřímně ho nenávidí. Tento pořad je součástí projektu Slyšet Havla.
• 
  Malí „sionisté“ v dětských domovech. Josef Sorban, Avraham Veselý a oběti komunistického antisemismu 27.09.2026 48m

  Když bylo Josefu Sorbanovi pět let, zatkla Státní bezpečnost (StB) jeho rodiče. V roce 1954 byli ve vykonstruovaném politickém procesu odsouzeni k dlouholetému věznění. Ačkoli měl Josef další příbuzné, byl předán do dětského domova a prohlášen za sirotka. Matce nikdo nic neřekl, o místě pobytu svého dítěte se dozvěděla až poté, co začala ve věznici držet hladovku.
• 
  Synovi jsem řekl, že letíme za mámou. V červenci 1988 uprchli Josef a David Hlavatí na rogalu z ČSSR 20.09.2026 47m

  Když Josef Hlavatý vzpomíná na svůj slavný let přes zadrátované hranice, vrací se mu tehdejší nervové vypětí a láme se mu hlas. Utíkal spolu s tříletým synem Davidem na motorovém rogalu vlastní výroby, v jednu chvíli ztratil orientaci a vynořil se před československou strážní věží...
• 
  „No ty krávo! Ty seš bejk!“ obdivovala ve vězení pražská galerka evangelického faráře 13.09.2026 48m

  Evangelický farář Miloš Rejchrt míval u veksláků, zlodějíčků, násilníků a jiných vejlupků z pražského podsvětí pověst ostrého chlapíka, „co si dělá z fízlů dobrý den“. S farářem se znali z cel předběžného zadržení, kam estébáci mluvčího Charty 77 často zavírali na 48 hodin za pobuřování, podobně jako pasáky a prostitutky.
• 
  Farář Rejchrt odmítl spolupráci s StB, i když mu nabízeli měsíční plat 06.09.2026 47m

  Major Státní bezpečnosti Jaromír Ulč se pokoušel zlomit k udávání a pravidelné spolupráci evangelického faráře a mluvčího Charty 77 Miloše Rejchrta. Dopadlo to naopak. Ulč se nechal pokřtít. To se ovšem stalo až po sametové revoluci. Před pádem komunismu bezskrupulózně vyhrožoval, vydíral, ponižoval, zavíral faráře do cel předběžného zadržení (CPZ). Farář Rejchrt na dobu, kdy ho pronásledovala Státní bezpečnost (StB), nerad vzpomíná.
• 
  Maminka přežila vraždění za války, dcera si klekla před vojáky a prosila o smilování 30.08.2026 47m

  Českoněmecká rodina žila v Sudetech. Na začátku 2. světové války rodiče s dcerou utekli před nacisty. Na konci války chtěli Sověti maminku popravit, zachránila ji dcera. V 50. letech rodiče i dcera putovali do vězení, ukrývali západního agenta.
• 
  Touha cestovat a být svobodný. Příběh tří maturantů z Jihlavy (2. část) 23.08.2026 48m

  Na konci července 1989, ani ne čtyři měsíce před tím, než se v Československu zhroutil komunismus, vyrazili tři kamarádi z Jihlavy do tehdejší Jugoslávie. Byli čerstvě plnoletí a odjížděli s úmyslem emigrovat, dostat se za železnou oponu do Itálie nebo do Rakouska, a odtud dál, nejspíš do Ameriky.
• 
  Touha cestovat a být svobodný. Příběh tří maturantů z Jihlavy, kteří v létě 1989 utekli na západ 16.08.2026 48m

  Na konci července 1989, ani ne čtyři měsíce před tím, než se v Československu zhroutil komunismus, vyrazili tři maturanti z Jihlavy do tehdejší Jugoslávie. Byli čerstvě plnoletí a odjížděli s úmyslem emigrovat, dostat se do Itálie nebo do Rakouska, a odtud dál, nejspíš do Ameriky. V srpnu se jim podařilo překročit hraniční řeku Mura (německy Mur).
• 
  Litomiský na Borech, kde zachránil Havla. Po kriminálu šel do boje s režimem ještě ostřeji 09.08.2026 48m

  Jana Litomiského v roce 1981 odsoudili na tři roky za podvracení republiky. Putoval na Bory, kde při výměně prádla klábosil třeba s Jiřím Dienstbierem a Václavem Havlem, potkával se s Dominikem Dukou. Jednomu z nich zachránil život.
• 
  Měli klacky prošpikované dlouhými hřebíky… Vzpomínky Bedřicha Gregoriniho na zabíjení Němců 26.07.2026 48m

  Před 81 lety, 31. července 1945, došlo v Ústí nad Labem k masakru tamních Němců. Po sérii výbuchů v muničním skladu v Krásném Březně začalo „odvetné lynčování“ německy mluvících civilistů, tehdy povinně označených bílými páskami. Obětí bylo několik desítek.
• 
  Sedlák z Vysočiny se setkal s parašutistou Kubišem dva dny před jeho hrdinskou smrtí 19.07.2026 49m

  Dne 16. června 1942 se konalo v parku u Národního muzea setkání tří statečných odbojářů z Vysočiny z Dolních Vilémovic: 25letého Aloise Denemarka, Jaroslava Kubiše a jeho bratra Jana Kubiše, parašutisty z Anglie, v té době už ukrývajícího se v kostele sv. Cyrila a Metoděje. Z trojice odbojářů se dožil konce války jen Alois.
• 
  „V armádě nás učili, že nejsme nic.“ Vzpomínky sbormistra Jurije Galatenka 12.07.2026 48m

  Dirigent a sbormistr operního sboru Národního divadla moravskoslezského v Ostravě Jurij Galatenko žije v Česku od roku 1998. Narodil se v Kyjevě, jezdí na bojující Ukrajinu sužovanou ruskými útoky za rodinou a přáteli. „Každé ráno otevírám zprávy, čtu si, co se stalo, volám sestře a synovi, jestli jsou v pořádku,“ říká pro Český rozhlas. V Příbězích 20. století vzpomíná na mládí v Sovětském svazu, na havárii jaderné elektrárny v Černobylu nebo na povinnou vojenskou službu.
• 
  Sedláci z Těchařovic. Příběh Adolfa Vondráška a jeho rodiny 28.06.2026 48m

  V říjnu 1944 napsal otec sedmiletému Adolfu Vondráškovi do památníku: „Synu! Pamatuj, že tento statek, zděděný po mých předcích, jimiž byl za velmi těžkých podmínek udržen v rodě, i já, seč mé síly stačí, svému rodu zachovám. Totéž buď i Tvou svatou povinností. Všechny Tvé myšlenky a síly Tě musí k tomu vésti. Pak splníš úkol, hodný svých předků. Nezapomeň!!“
• 
  Rozmlátil klubovny svazáků, stal se špionem. Příběh Froydy 21.06.2026 46m

  Devatenáctiletý Miroslav Froyda v roce 1953 utekl na Západ během obědové pauzy na svazácké brigádě v JZD při žních u Vranova nad Dyjí. Tři týdny se na tuto chvíli připravoval. V přesnou chvíli střídání pohraničníků na věži s kamarádem vystartovali a metelili přes pole na hranici. Pomocí dřevěného žebříku od posedu zdolali ostnaté dráty s vysokým elektrickým napětím a šťastně se dostali do Rakouska. Zpět se vrátili jako američtí špioni. Jenže je zatkli. (Repríza)
• 
  „Bylo toho trochu moc na malou holku.“ Památce Zdeny Mašínové mladší (1933–2026) 14.06.2026 48m

  Zdena Mašínová to v české společnosti neměla lehké. Z mnoha ohlasů na její úmrtí (10. června 2026) by se mohlo zdát, že ve věku dvaadevadesáti let odešla dlouhodobě a všeobecně vážená postava veřejného života. Pravda však je, že i po pádu komunismu stála v důležitých otázkách proti (nejen politické) většině, že mnoha lidem tak trochu překážela.
• 
  Pamětníci vypráví dětem o válce, jak zažívali hrůzu během bombardování a poprvé ochutnali jogurt 07.06.2026 47m

  Žáci a studenti v projektu Příběhy našich sousedů objevují pro Paměť národa poslední žijící svědky druhé světové války. Podařilo se jim zdokumentovat například pozoruhodný příběh sudetského Němce ze Šumavy. Jindřich Essl, narozen 1939 na Šumavě v sudetoněmecké rodině, vyprávěl žákům o svém tatínkovi, který musel narukovat do wehrmachtu. Na frontě padl do sovětského zajetí. Jeho bratr byl za války donucen nastoupit na nucené práce.
• 
  Dobrodružství mě hnalo dál. Příběh Romana Fraita, který přežil pochod Němců z Brna i sovětské tábory 31.05.2026 48m

  V těchto dnech uplynulo 81 let od začátku tragického pochodu brněnských Němců, vyhnaných 30. a 31. května 1945 z města do improvizovaného tábora v Pohořelicích a pak dál do Rakouska. V pochodu šel i tehdy desetiletý Roman Frait.