Podhoubí
Český rozhlas
0
Podhoubí je magazín o prostředí, ve kterém žijeme a o lidech, kteří nás inspirují. Přinášíme v něm rozhovory s odborníky, ochranáři, zemědělci a dalšími.
Episodes
-
Cílem je hojnost, ne udržitelnost. Novinář Ondřej Šebestík o původních obyvatelích Britské Kolumbie 10.11.2026 53mRespekt ke všemu živému, tak by se dala shrnout zpráva, kterou Ondřej Šebestík přivezl z desetiměsíční cesty po pobřeží severozápadního Pacifiku. První národy v této oblasti žily celá tisíciletí ze štědrosti oceánu a deštného lesa mírného pásu. Po kontaktu s bílými kolonizátory byly komunity populačně i kulturně oslabeny a spolu s nimi i přírodní bohatství pobřežních ekosystémů. Je ničení životního prostředí vlastní všem lidem? -
Klimaúzkost není slabost. Psycholog a terapeutka o tom, co s námi dělá krize 27.10.2026 31mVyschlý potok u domu. Zahrada, kde stromy viditelně trpí. Les v Chorvatsku, který lehl požárem pár týdnů po dovolené. Letošní vlna veder a sucha nezůstala jen klimatickou statistikou — prošla konkrétními životy, konkrétními místy, konkrétními pocity. Prokop Pithart se v živé epizodě Podhoubí z festivalu zeptal psychologa Jana Krajhanzla a psychoterapeutky Zdeňky Voštové na to, čemu říkáme environmentální distress — a jak s ním žít, aniž bychom se v něm utopili. -
Konvice, koberec, náušnice. Martina Hájková o chemii, kterou nevidíme, ale žijeme s ní každý den 13.10.2026 30m„Žijeme v prostředí, které je toxičtější, než si dokážeme připustit,“ říká Martina Hájková, která vystudovala průmyslovou ekologii a toxikologii a během studia prošla desítkami průmyslových provozů. Dnes je doktorandkou v oboru environmentální chemie a výzkumnicí, která pomáhá průmyslovým podnikům hledat ekologičtější řešení. Letos navíc na sociálních sítích pod názvem Martinčina laboratoř začala tohle téma přibližovat i veřejnosti. -
Tam bylo moc smrti, tohle je zase moc bujícího života. Proč nás spontánní příroda stále znepokojuje? 29.09.2026 39mCo s námi udělá les sežraný kůrovcem? A proč nás ta mladá smrčina, která ho nahradila, také znepokojuje? Filosofka Eliška Fulínová a ilustrátorka Magdalena Gurská se v živé epizodě Podhoubí z Mezinárodního festivalu ilustrace a komiksu, setkaly nad otázkou, která spojuje estetiku, vědu i každodenní zkušenost: jak vlastně vnímáme krajinu, která se kolem nás mění? -
Ta zem je toho plná. O sudech s jedy, křížcích a Šumavě, jakou málokdo zná jako Richard Brož 15.09.2026 33mZ jednoho hashtagu vybudoval komunitu desítek tisíc lidí. Sází stromy, vrací do krajiny zapomenuté křížky, obnovuje ovocné sady, historické kašny i kapličky a každý den ukazuje Šumavu tak, jak ji málokdo vidí — východ slunce nad hřebeny, louky, lesy, místa dávno zaniklých vesnic. Richard Brož, zakladatel projektu We Love Šumava, přitom nechce Šumavu jen sdílet. Chce, aby vydržela. -
Ledňáček, larvy chrostíků a žlutá louka. Jak děti na táboře čtou krajinu? 01.09.2026 27mČtyři stupně ráno, ledové koupání, hamaka u potoka, fotopast u pěšinky, kudy chodí zvěř — to není popis filmového štábu na výzkumné expedici, ale jeden den na přírodovědném táboře Do divočiny, ze kterého Prokop Pithart natočil živou epizodu Podhoubí. Hosty tentokrát nebyly expertky a experti, ale děti. -
Prach, miliarda a starostové bez záruky. Novinářka Zdislava Pokorná o světě Pavla Tykače 18.08.2026 39mObloha šedá, vzduch plný prachu, vesnice, které kdysi stály a dnes nejsou. Novinářka Zdislava Pokorná z Deníku N jezdí na sever Čech dva roky a přiznává, že jí tam bývá smutno. Ne ze zlomyslnosti krajiny, ale z pocitu, že se o lidi v mostecké pánvi nikdo moc nezajímá. „Třeba v Mostě jsem obcházela místní a ptala se, kdo je Pavel Tykač a co se plánuje za jejich baráky. Prostě to nevěděli." -
Dívat se na krajinu očima zajíce. Může spolupráce myslivosti a zemědělství zlepšovat naši krajinu? 04.08.2026 26mKdybychom se na zemědělskou krajinu Polabí dívali očima zajíce polního, co bychom viděli? Miloslav Chlumský, zemědělec a myslivec z Ratenic u Poděbrad, tuhle otázku nepokládá jako řečnickou — přestavuje podle ní celé hospodaření na svých polích. A výsledky jsou vidět i termovizí: třináct zajíců na jednom čtyřhektarovém poli. -
Kamzíka neohrožuje vlk ani turista, ale klima, říká vědec, který ho 700 hodin sledoval z posedu 21.07.2026 31mKamzík horský podle definice nepatří mezi původní druhy a to i přes to, že se tu před mnoha lety vyskytoval. Do severních Čech ho před sto lety znovu vysadili lovci z Rakouska, aby rozšířili nabídku lovné zvěře. Dnes je pevně vrostlý do zdejší krajiny i kultury. Jeho přežití neohrožují turisté na kolech, ani vlk, který se sem po letech vrátil, ale rostoucí teplo. Vojtěch Kasič z České zemědělské univerzity v Praze zkoumá severočeskou populaci kamzíků. -
Jsme poslední v Evropě. Větrná energetika je náš nejlepší hráč a nechali jsme ho sedět na lavičce 07.07.2026 20mV červenci zveřejnil Eurostat srovnání, jak si státy Evropské unie vedou v výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů. Martin Sedlák, ředitel Svazu moderní energetiky a jeden ze zakladatelů iniciativy Nová energie Česka, zná výsledek zpaměti. „Česká republika se bohužel bude hledat velmi snadno. Jsme poslední," říká. -
Přijeli natočit lov kytovců, skončili za mřížemi. Co viděl český dobrovolník na Faerských ostrovech? 23.06.2026 27mTradiční lov kytovců na Faerských ostrovech se letos odehrál v bezprecedentním rozsahu. Na konci května bylo během jediného dne zabito 706 kytovců čeledi delfínovitých. Přímým svědkem byl i Lukáš Matějíček, český dobrovolník organizace Sea Shepherd, který byl za dokumentaci lovu zadržen a noc strávil ve vazbě. -
Žádné katastrofy před čtvrtou třídou. Jak mluvit s dětmi o klimatu, aniž bychom je přetížili? 09.06.2026 34mBavil vás na základní škole přírodopis? Lucie Marková ani Petr Daniš si na ten svůj téměř nevzpomenou. A právě v tom je problém. Ti, kteří přírodopis milovali, si totiž vybavují hlavně jednu věc — průvodce, který je vzal ven. -
V šesti se rozhodla, že bude další Attenborough. O přírodě s dokumentaristkou Kateřinou Fialovou 26.05.2026 42mDokumenty o přírodě v Česku dle slov Kateřiny Fialové téměř nevznikají. Přitom i zdejší krajina nabízí příběhy, které stojí za vyprávění — mizející pískovny, napřímené řeky nebo hmyz, jehož chování teprve začínáme chápat. „Často se ohlížíme na ty krásné pralesy, ale i to, co tu máme, je obrovský zázrak," říká devatenáctiletá dokumentaristka, režisérka a investigativní novinářka, která se rozhodla tuto mezeru zaplnit. -
Abel a Kortus: Vrátili jsme se o dvacet let zpátky. Proč v Česku skoro nestavíme větrné elektrárny? 12.05.2026 48mV produkci elektřiny z obnovitelných zdrojů zaostává Česko v rámci Evropské unie hned za Maltou. Z klimatické změny se u nás mezitím stala kulturní válka a větrné elektrárny doprovází dezinformace. Expert na akcelerační zóny Martin Abel a vědec Daniel Kortus, který se na sociálních sítích snaží vyvracet mýty o klimatu, mluvili v Podhoubí na festivalu AFO v Olomouci o tom, proč u nás transformace energetiky drhne a jakou roli v ní hrají vědci, politici a média. -
Dělám vlastní politiku naděje. Řeky jsou nemocné, ale příroda si s námi poradí, říká Vladimír Kořen 28.04.2026 46mVladimír Kořen toho hodně pamatuje, což podle něj může být i nevýhoda. Pamatuje si, jak vypadala krajina před tím, než se tam objevila dálnice a natáhla se okolo logistická centra. Pamatuje si řeku Ohři, kterou jako kluk znal metr po metru, a bagry, které najely do rybích trdlišť. A pamatuje si také vrbu, které šeptal, když se rozešel s holkou, i vodohospodáře, kteří ji pokáceli. -
Lidé říkají, že jim naše hudba ulevuje. Získávají větší nadhled nad tíživostí světa, říkají Ungerovi 21.04.2026 23mPodhoubí s Honzou a Bárou Ungerovými, kteří mají kapelu Zrní a Dva. „Vlaštovky, to je takovej náš kalendář,“ říká na úvod Jan Unger a ukazuje ve stodole na trám s vlaštovčím hnízdem. Bára s Honzou žijí se svými dvěma syny na vesnici na Vysočině. V rozhovoru s Prokopem Pithartem mluví o tom, jak zásadní je pro jejich tvorbu život na vesnici, protože i drobné změny kolem nich jsou zásadní a vidí v nich kouzlo. -
Vyšší ceny potravin od farmářů jsou mýtus. Bývají i nižší než v supermarketech, říká Chili Ta Thuy 31.03.2026 40mOtevřeš lednici, najdeš něco zapomenutého vzadu na polici a bez velkého přemýšlení to vyhodíš. Každý z nás to někdy udělal. Podle kuchařky a influencerky Chili Ta Thuy za tím nestojí lenost ani špatný charakter, ale chybějící systém. V novém díle Podhoubí mluví o tom, proč vědomé stravování není otázka vůle, kde hledat opravdové farmáře a proč české nemusí automaticky znamenat dobré. -
Všechny konflikty se zklidní v lese. Šéf Národního parku Šumava Hubený o obnově lesa 17.03.2026 34mPopadané stromy, trouchnivějící kmeny a les, který na první pohled vypadá jako nepořádek. V Národním parku Šumava jde ale o základní stavební materiál života. Ředitel správy parku Pavel Hubený v Podhoubí vysvětluje, proč je mrtvé dřevo pro les klíčové a proč jsme si jako společnost odvykli dívat se na přírodu bez potřeby ji uklízet. Rozděluje nás stále ochrana přírody v parcích? A jak se správy dotkne drsné škrtání, které letos připraví šumavský park o 70 milionů korun? -
Ztratili jsme hvězdnou oblohu a ani jsme si toho nevšimli, říká astronom Jiří Dušek 03.03.2026 37mTma se stala synonymem pro strach. Přitom bez ní nedokážou regenerovat rostliny, živočichové ani lidé. Astronom a popularizátor vědy Jiří Dušek mluví o světelném znečištění, které lze odstranit rychlostí světla – stačí ho vypnout. Proč jsme si zvykli na náhražku hvězdné oblohy? Kolik družic bude brzy zářit nad našimi hlavami? A co nám pohled do vesmíru říká o naší vlastní bezvýznamnosti? -
Nejudržitelnější oblečení je to, které opravdu nosíme. O šití a vztahu k věcem s Veronikou Duškovou 17.02.2026 26mNemá ráda jednorázové oblečení, chemikálie v nových tričkách ani mělké kapsy v dámských kalhotách. Šije, přešívá, opravuje a snaží se vidět potenciál i ve věcech, které ostatní vyhodí. Veronika Dušková, kterou můžete znát pod přezdívkou VEDU clothing a nově i jako moderátorku pořadu Šatníky na Radiu Wave, přišla do Podhoubí mluvit o udržitelném šatníku, klimatické úzkosti i o tom, proč není plátěnka univerzálním řešením světa.
Popular in
The podcast also appears in the podcast charts of these countries.